Pán prstenů: Společenstvo Prstenu

Podle mě nejlepší díl série. Ptáte se proč, když je dvojka i trojka mnohem nabitější, velkolepější, počítačově dokonalejší a narozdíl od jedničky, kde sleduje jen několik postav, nám nabízí osud celé Středozemě? Možná právě v tom, co jsem už napsala. Jednička je totiž právě ten nejskromnější díl série, který vás neohromí geniálními bitvami, ale zato vám skvěle představí několik málo postav. S těmi se skutečně sžijete a to v mém případě mnohem líp, než tomu bylo v takové dvojce i trojce. Navíc jako film není tak rozházený, nepřeskakuje pořád mezi několika dějovými liniemi, ale nabízí jednu spojitou, která vás skutečně chytne. Z dnešního úhlu pohledu mi taky přijde mnohem děsivější scéna, v níž několik černých jezdců v noci pronásleduje bezmocné hobity; ano, mnohem silnější než scéna, kdy statisíce skřetů obléhají jedno město. A ta hudba Howarda Shorea... myslím, že k ní ani není co dodat. Takže můžu jen poděkovat Tolkienovi, že dal kdysi svými knihami předlohu tam skvělému filmu. (16.10.2006)

Sedmdesát let se tvrdilo, že zfilmovat Pána prstenů není možné. Pak přišel Peter Jackson. Jednoznačně oscarová záležitost, nepochopitelně obraná Čistou duší. Udělením sošky Návratu krále si Akademie sice napravila reputaci, ale ten je oproti Společenstvu Prstenu neskonale horší. Závěrečné napadení Froda Boromirem přes bitvu se skřety až po rozdělení Společenstva řadím mezi jednu z nejlepších sekvencí v kinematografii. (26.03.2007)

Jeden z nemnoha filmů, kdy jsem si hlavní aktéry doslova zamiloval a prožíval s nimi vše dobré i zlé. Uvolněné herecké výkony všech zúčastněných mně utvrzují v tom, že natáčení muselo probíhat v bezvadné atmosféře a láska k předloze z filmu jenom pryští. To se potom na konečném výsledku musí projevit. Psát, jak je Pán prstenů vizuálně famózní je nošením dříví do lesa. Z hereckého hlediska jsem si vychutnával především Cate Blanchett, Iana McKellena a velice příjemně mně překvapil Sean Bean coby Boromir. Jeho kreace v závěru, kdy mámí prsten z Froda, patří k mým nejoblíbenějším. (28.06.2002)

Pán prstenů: Společenstvo Prstenu, to je jméno filmu, ze kterého jsem měl obrovský respekt. Dokonce jsem chvíli váhal, zda na něj mám či nemám jít do kina, nakonec jsem se tam vydal, ale přistupoval jsem k dílu značně skepticky, neboť kniha je - a o tom mě teď přesvědčil i pan Jackson - nezfilmovatelná. Pán prstenů je knižní trilogie na níž jsem byl odchován, Tolkien vůbec je v mém okolí nesmírně váženým mužem, a tak se ani nedivým, že jsem místo Karkulky poslouchal Hobita aneb cestu tam a zase zpátky... Rozhodně si však nestěžuji, ba právě naopak, jsem za to nesmírně rád, neboť kdo ví, zda by se mi mistr někdy dostal do cesty, ale teď k filmu. Kdybych měl předlohu a snímek srovnat, nejspíše bych musel Jacksonovo dílo značně zchodit, neboť se jedná o jeden z těch lepších příkladů jak by se k Pánu prstenů přistupovat nemělo. Ono je vůbec dost těžké určit jak by měl film podle této kultovní knihy vypadat, aby byla spokojenost na všech stranách. Na druhou stranu si ale myslím, že Jackson a jeho kolektiv se s příběhem vypořádali nadmíru slušně, sice vyloučili veliké množství situací a změnili množství nemenší, udělali tak jen ku prospěchu filmu, který by se s celkovým vyzněním nemohl vyrovnat. To ale rozhodně vůbec nic nemění na faktu, že Tolkien by se v hrobě obracel, neboť je to jediný člověk, který ví co každá maličká scéna a symbol v knize znamenají. Tolkien vůbec budil zdání že Středozemi sám navštívil a přináší nám příběh z její mytologie, proto se ani není čemu divit, že by nesnesl pohled na film, který některé části příběhu převrací vzhůru nohama, ale budiž, žádný fanoušek jistě nevěřil tomu, že uvidí to co chce vidět, ale tak nějak podvědomě doufal, že to nejdůležitější - podstata příběhu a hlavní dějová linka - zůstane zachováno, a tak se i stalo. Neboť je Jackson sám velikým Tolkienovým fanouškem, cítil co je nutné zachovat a bez čeho se obejdeme a vystihl to vcelku slušně - i když ztráta Toma Bombadila nebo závěrečné scény z Kraje (ne, ta se mi v knize opravdu moc nelíbila, ale potěšil tam Sarumanův konec) přece jen zamrzí. Možná se někteří z vás diví, proč se tu zaobírám zrovna touto látkou, rád vám odpovím - vše ostatní tu totiž již bylo řečeno... Kdybych pak měl celý snímek shrnout, prozkoumat jeho klady a zápory, musím jej ohodnotit 100%, neboť i když se mi nelíbí režie v některých částech, ze které je neuvěřitelně cítit filmovost musím ocenit práci celého tvůrčího týmu, ať je to třeba pan Shore nebo architekti, kteří postavili slušný kraj. Též se mi líbilo Sauronovo oko, Glum a Prstenové přízraky - tedy dokonalá práce studia Weta... Jediné u čeho jsem opravdu zamáčkl slzu v oku, je ztráta knižní ducha... (16.03.2006)

Pro Petera Jacksona je Vesmír příliš malý. Nejdokonalejší pohádkový svět, co může filmový divák vidět. Film je natočen do nejmenšího detailu s dokonalou kamerou, s nádherným vizuálem, vynikající výpravou, nádhernou krajinou Nového Zélandu, krásnými maskami a hereckým obsazením - navíc všechno přes Jacksonovo srdce. Digitální efekty předběhly dobu o stovky let a jsou fascinující na dobu vzniku. Shoreho hudba je podmanivá a vleze divákovi pod kůži (záběr s motýlem, prostředí Elfovi říše), kdy je vytvořená linka přímo pro tenhle moment je fascinující a běhá mi mráz po zádech. Velkolepé, nezapomenutelné. Trilogie, která dává divákovi křídla. (SE: 208 min). (14.02.2012)