Rampage Ničitelé

Nedomrlý projekt, který se dostal na velké plátno jen díky narcistické osobnosti The Rocka. Ale nechci mu křivdit, právě jeho oddanost jinak totálně imbecilnímu bijáku je tou hlavní ingrediencí, která posouvá film do koukatelného průměru. A možná ještě Morganovo charisma a krása Naomie Harris. Jinak jen hodně tuctové blbnutí přerostlých potvor s dramaturgií jak z raných padesátých let, kde jen zřídka probleskne trochu zajímavý záběr nebo hláška. Zbytečnost.. (12.04.2018)

Opět jeden snímek který diváka v kině pouze vygumuje. D.J. si zahrává. V tuhle chvíli je to oblíbený herec, na kterého jde obrovská spousta lidí, ale stačí pár mizernejch filmů a ani pes po něm neštěkne. A Ničitelé se velice blíží k hranici u které si divák říká jestli má zapotřebí vyhazovat prachy za plochou nicneříkající megalomanskou slátaninu. Za mě 45% (01.06.2018)

Dwayne Johnson si tentokrát vybral slabší chvilku. Finančně sice úspěch, velký divácký zážitek jsem si z kina neodnesl. Starou videohru Rampage jsem nehrál, takže nemohu srovnávat, ale určitě by bylo zajímavější, kdyby se zvětšilo zvířat více najednou a mohla by z toho být daleko intenzivnější destrukce. Finále je sice našlapané a obří krokodýl si umí vyvolat respekt, nechalo mě to však celkem chladným. Humoru mohlo být více a z akce stojí za zmínku vlastně jen finále a útok vlka v lese. Zkouknout se to dá a na plátně to nevypadá zle, ale mám pocit, že z toho jsem už lehce vyrostl. Finální záběr, který rozesmál celé kino se však povedl. 65% (18.04.2018)

Viděl jsem dva filmy Brada Peytona s Dwaynem Johnsonem, oba byly pitomé a moc mě nebavily. Tenhle je také pitomý, ale bavil mě o něco více. Odsýpal a šlo v něm opravdu jen o to, aby se monstra pomlátila a hlavní hrdinové přežili, to vše pokud možno efektně a heroicky. Z tohoto pohledu se mi na Rampage dívalo mnohem lépe než na letošní Godzillu 2, ačkoliv žádný skvost to také není. Ale co. (06.07.2019)

Rampa MekSteroid je prostě v kurzu a je třeba si zvyknou, že než konečně atrofuje a promění se ve vytahaný pytel přičmoudlé krabaté povislé kožky, bude holt se svou topornou gogotanečnickou grimasou prknit v každém druhém akčňáku jako kdysi Árný. Třeba tadyhle v Rampáži soutěží s lidoopem, kdo je větší gorila, přičemž jej animovaný primát přehrává na celé čáře jak v mimice, tak v posuncích. Scénář to má samozřejmě poplatně obsazení příliš metaforický, filosoficky hluboký a existenciálně komplikovaný, než aby se dal laicky simplifikačně determinovat, nicméně při plném zapojení základních neurovegetativních funkcí snad může i středně pokročilý filmový teoretik alespoň částečně demaskovat některé velmi sofistikované jinotaje, a to zejména, že se kluci v první polovině jen tak maskulinně pošťuchují v milostné úsečce a posléze v trojúhelníku, a jakmile si vyjasní, kdo bude po závěrečných titulcích nakonec šukat tu životem zklamanou čokoládovou zooantropovložku, pevně se semknou a jako jedna gorlila dají při masové mrakodrapové demolici na piču zmutovanému vlkovi a geneticky modifikovanému kroukoušovi. No a k těm mentálně méně obdařeným, co k pochopení díla nemají muňky, bych rád podotknul, že se jedná o naprosto neškodnou, hezky vizuálně potuněnou a poměrně zábavnou obludí scifikokotinku, čili rozhodně není třeba odpadovat, dštít panické pižmo s lupy a veřejně ukazovat, jaký jste nabubřelý samolibý homodebil, co si svůj mikropenis honí výhradně u VonTrýra. (20.07.2018)