• Big Bear
    **

    Naštěstí jsem nezažil emigraci, takže ten pravý emigrační stesk a touhu po vlasti si mohu pokusit jen představit... Jsem patriot a tak věřím, že by se mi stýskalo a to hodně. Snad jen proto neházím flintu do žita nad tímhle filmem. Tahle reflexe je hodně poetická a bohužel se asi díky tomu nepodařilo dát dohromady klouný děj... Chápu tu mnohou potřebu ukazovat krásu domoviny průhledem skrz stébla trav v lukách, odrazem slunce v hladině rybníka, vlněním obilí ve větru či záběrem na stařenky v šátcích zpívající v barokním kostele - to vše za zvuků smyfonického orchestru. To mi nevadilo. Vadil mi však stejným způsobem natáčený New York. A co mi nejvíce vadilo, byly dialogy. Ve filmu se mihla celkem slušná škála našeho hereckého výkvětu, ale všichni v čele s Pucholtem mluvili způsobem jako by texty četli a ani pořádně netušili o čem je řeč...u neherců byl tento problém ještě markantnější. Celé to působilo velmi civilně až ochotnicky... Čekal jsem víc. * *(20.8.2012)

  • Davej
    ****

    Vojtěch Jasný tenhle film naočil hlavně pro sebe. Myslím, že sám by na něm nic nezměnil. Mladá učitelka s Američanem a jejich lovestory jsou ve filmu hlavně kvůli tomu, aby mohla být vytvořena alespoň nějaká dějová linie. To, že Návrat ztraceného ráje nebyl u diváků nijak mimořádně úspěšný, nutně neznamená, že se nepovedl. Možná se prostě jen nestřetl s diváckými očekáváními. Proto varování pro ty, kteří se na jeho sledování chystají. Nečekejte epický rozlet, byli byste zklamáni. Film symbolicky uzavírá to, co začalo v Rodácích, a Jasný se v něm vypořádává se svými rozponými pocity. Narozdíl od jiných ho doporučuji ke shlédnutí, už jen proto, pokud se chcete dozvědět trochu málo o osobnosti režiséra, jeho rodiny i jejich přátel, z nichž část se objevila i v Jasného nejslavnějším snímku.(21.8.2004)

  • honza.g
    ***

    Zajímavý způsob zpracování motivu návratu do míst svého mládí. Jeden z mála, který nekončí závěrem, že se to nemá dělat. Zde je to okořeněno specifikem návratu z emigrace, za jejímiž důvody byly křivdy nebo i zločiny z doby násilné kolektivizace. Reminiscence na tyto vzpominky odkazují na Jasného "opus magnum" Všichni dobří rodáci. Ale nepůsobíto rušivě. Rovněž nafouknutí filmu o dějovou linku vztahu Američana a mladé vdovy z českého maloměsta mi přišlo citlivé, byť to někomu přijde umělé, možná až laciné. Režisér chtěl naznačit, že život musí jít dál, a že budoucnost máme stavět na pozitivních vzpomínkách na minulost. Autobiografický účel filmu je až okatý, ale proti filmům, které si jiní režiséři natočili primárně pro svou potěchu, to nedopadlo nijak špatně.(21.11.2019)

  • Šandík
    **

    Podivná, rozbředlá, nesoustavná reflexe exilu, porevoluční české reality a života v americkém velkoměstě. Jako by režisér chtěl říci velmi mnoho a tak se zajíkal množstvím dojmů, že neřekl souvisle prakticky nic. Navíc zde zoufale selhává i Jasného hlavní zbraň, totiž poetizující vidění světa, jindy tak výrazně určující charakter filmu.(11.1.2007)

  • tomtomtoma
    ***

    Návrat ztraceného ráje je velmi osobní zpovědí Vojtěcha Jasného. A pocta vynikajícím českým hercům, především těm, se kterými měl možnost pracovat. Vysvětluje. Pohnutky, důvody i pocity ztracení a vykořeněnosti. Snaží se o smířlivý tón ke starým křivdám minulosti. A vyjadřuje své rozčarování nad nevyužitým pokračováním při historické změně a přežívajícím přízemním pokrytectvím v chování a motivech lidí. I když naděje na lidskost je tu stále. Poetika již zestárla, převažuje smířlivost a pokus o otevření vlastní mysli každému, kdo o to stojí. Hlavní postavou příběhu a nositelem osobní výpovědi je český filmař v emigraci Jan Poutník (sympatický Vladimír Pucholt) v návratu do rodného kraje sladkých vzpomínek i usmířením se s křivdami temné historie. Usmíření osobní, partnerské i společenské. A stále se vztyčeným varovným prstem nedobrých lidských zlozvyků. Hlavní ženskou postavou je česká učitelka angličtiny Pampeliška (příjemná Ingrid Timková) jako pojítko vzpomínek bolestí i radostí minulosti a nadějí i upřímností budoucnosti. Důležitou postavou je americký filmař Adam (Adam Davidson) s romantickým přínosem i významem otevřené pomocné náruče. Z dalších rolí: Pampelišky zvídavý synek Joska (Jakub Laurych), snaživá starostka (Emília Vášáryová), odpuštění hledající varhaník Očenáš (zajímavý Vlastimil Brodský), s nezlomnou radostí přijímající život starostčin zeť Švanda (sympatický Ondřej Vetchý), Janova trpělivá manželka Dana (příjemná Jana Brejchová). stále živelný Strejček (Jiří Sovák), hlas kruté minulosti František (Radoslav Brzobohatý), hrdá vdova po Františkovi (Věra Galatíková), starý ochotník s dobrou náladou Karel Rada (Lubomír Lipský st.), nenasytný a všehoschopný Tichošlápek (David Matásek), osamělá Veselá vdova (Drahomíra Hofmanová), či Janovi rodiče (Josef Abrhám a Libuše Šafránková). Není to strhující dílo, nejde ani o volné pokračování Rodáků, je to především osobní zpověď pozoruhodného člověka se stále stejným vzkazem o potřebě lidskosti.(2.11.2016)

  • - Kritické ohlasy na film znechutily režiséra Jasného natolik, že tvrdil, že se rozmýšlí, jestli v Čechách bude ještě někdy chtít pracovat. (zdeny99)

  • - Ačkoliv se tento film nemá označovat jako pokračování filmu Všichni dobří rodáci, několik postav z tohoto filmu se zde objevilo: vdova po Františkovi (Věra Galatíková), Očenáš (Vlastimil Brodský) a Veselá vdova (Drahomíra Hofmanová). (zdeny99)

  • - Film se natáčel v Bystrém u Poličky a New Yorku. V Bystrém režisér natáčel i film Všichni dobří rodáci. (zdeny99)