Komentáře uživatelů k filmu (50)

  • hrona
    ****

    Debutový film Jaromila Jireše se povedl. Avantgarda smíchána s dokumentární kamerou je zde cítit na hony daleko. Na můj vkus, možná trošku více protáhlé záběry, a hlavně pro Pražáka hodně divoké cestování po Praze. Jinak je zde vela prostoru pro hlavní hrdiny. Tehdy 24letý Abrhám už v té době prokazoval, že pro Československý film je a bude obrovským přínosem a zapomenutá Límanová, která je zde kočkoidní, výraz autentičnosti filmu dodává převážná většina neherců. Ačkoliv na první pohled vypadá film trošku chaoticky, je profesionálně zvládnut a udrží diváka s očekáváním až do konce. Parádní start Nové vlny jednoho skvělého režiséra.(8.10.2015)

  • Houdini

    Zlatá Palma - výběr(22.5.2006)

  • Isherwood
    ****

    Silně expresivní forma, jež si zakládá na statické kameře, nevtíravém střihu a pomalém toku dlouhých scén, v nichž se velmi často „nic neděje“, se k prostinkému ději o (ne)všedním dnu manželského páru, hodí. Do kontrastu postavené protiklady žena x muž, její velký den (porod) x jeho obyčejný den (práce opraváře), se pak spoléhají už jenom na sílu hereckých výkonů, k nimž není výhrad. I když je to film víceméně bez silnějšího příběhu a mnoho scén je až nepříjemně zdlouhavých, přesto to nebyla nuda a zanechalo to silný dojem nevšedního filmového zážitku.(9.12.2005)

  • Lynn
    ****

    Teprve teď postupně objevuji českou Novou vlnu. V té době vznikly snad vůbec nejlepší české filmy - Jireš, Juráček, Němec, Schmidt...Prokletí básníci 68`(11.12.2005)

  • sportovec
    *****

    Je to jirešovská juvenílie, která budí - navozuje - dojem zralého vrcholného díla. Mikrostruktury citu, reality rychle se blížící rodiny i reality tehdejšího Československa jsou víc než mistrovské. Abrhám jen dokazuje, proč je velkým hercem (v době natáčení filmu mu bylo kolem 23 let); podobně sympaticky vyznívá i jeho partnerka v roli Eva Límanová. Film jakoby byl antipodem Chytilové HRY O JABLKO. I dnes jsou muži a ženy, kteří si rozumí a vzájemně vytvářejí zralý oboustranně sdílený sourodý vztah.(18.2.2017)

  • Sarkastic
    ****

    „…a budeme si jako číst.“ Po mých 4 předchozích filmových zkušenostech jsem nad Jirešem na dlouho zlomil hůl. A možná, že šlo o rozumné rozhodnutí, poněvadž Křik, jeho celovečerní prvotina, ke které jsem se nakonec nejistě osmělil, se mi překvapivě líbila. Bavil mě už ten způsob vyprávění formou rekonstrukce porodního dne prokládaného útržkovitými momentkami z různých fází vztahu hlavního páru. Člověk se o nich leccos dozvěděl a někdy si i přál, aby se u nějakého toho flashbacku směl zastavit o něco déle. Vše navíc zpestřuje zvuková stopa často nekorespondující s obrazem, v několika momentech má na diváka mnohem větší emocionální dopad, než kdyby to viděl. A navzdory žánru (drama) jsem se i několikrát zasmál. Škoda toho mezinárodně-politického přesahu a trochu nešťastných odboček, které odvádí divákovu pozornost jinam. Celkově hodnotím slušnými 4*. „Mužský by se měli zabít, no né?“ - „To se ví.“ - „Já vám přečtu, co mně píše. On se mě ptá, kde mám polívkový kostky. To mně napíše do porodnice?!“(28.6.2017)

  • sud
    ****

    Velice realistické (alespoň si to myslím :-)) pocity ženy v porodnici a muže, který na ni myslí, při své práci opraváře televizorů a nemůže se do porodnice dovolat. Film je de facto sledem dějů a pocitů, avšak vkusně skloubených v sympatickou symbiózu, která nenudí a je nadčasová. Jaromil Jireš již svým debutem ukázal svůj cit pro detail a propracování postav hodně do hloubky. K vynikajícím hereckým výkonům neherčky Evy Límanové a tehdy začínajícího Josefa Abrháma snad nemusím nic dodávat. Vynikající je též kamera Miroslava Ondříčka. Jeden z filmů na které se neprávem zapomíná. 85%.(10.12.2005)

  • NinadeL
    ***

    Jaromil Jireš patří mezi ty miláčky, kteří i kdyby měli natočit pro film holou větu či strohý vzoreček, tak by to bylo velmi hezké. A Křik je půvabný. Ostatně thema mladé rodiny je vtipně zobrazeno například v Délce polibku devadesát čili je fajn, že zde máme pro změnu něžné empatické řešení. A samozřejmě s jemnou satirou ve vedlejší lince o tom, jak dnešní generace tančí ten twist, zatímco starší generace si jen hloubavě četla francouzskou avantgardu.(2.9.2016)

  • venus
    ***

    Film mi připomínal dokumentární cyklus Heleny Třeštíkové "Manželské etudy po dvaceti letech"... Křik mě ale tak neoslnil. Obzvlášť hudba se mi zdála hrozná.(13.3.2006)

  • Ony
    ****

    To jsem ani netušila, že tam toho křiku bude tolik. Když jsem si to jednou v noci pustila, vzbudila jsem celej barák. S tím zvukem jsem měla vůbec docela potíže. Mně se totiž dělá špatně z tlukotu srdce. To je ale můj problém. Křik je pěkný a originální film, zkrátka novovlnný. Člověk se narodí, a hned křičí./ Nikdo mu nerozumí, ale všechny potěšil./ Tady jsem já! Řve člověk, přišel jsem žít./ Jsem tu dobře?/ Narodil jsem se u dobrých lidí?/ Ve slušném století?/ Nevedu náhodou válku?/ Je tady zrušeno otroctví?/ Mám správnou barvu kůže?/ Vhodný původ?/ Smím dýchat?/ Tak děkuju. (Ludvík Aškenazy)(15.4.2006)

  • Fingon
    ****

    70% Film zdánlivě o ničem, ve kterém se toho zas tak moc neděje... ale nějak se dostane pod kůži. V poslední době nevycházím z překvapení, jak rozdílné filmy se v tady v šedesátých letech točily...(27.6.2008)

  • mchnk
    *****

    Jirešův prvopočáteční křik. Nekompromisně provokativní zrcadlo doby. Novovlný střet s realitou v postavě jedné nuly s brašnou. Starostlivý, čerstvý tatínek, televizák i morálně silný člověk ztrácející se v davu. Díky své profesi vstupuje do spousty dveří a je svědkem všemožných pohledů na svět, na který pomohl přivést dalšího člověka..."smím dýchat? děkuji...". Fantastická dějová retrospektiva, zobrazující soužití ústřední dvojice a psychologický rozbor společnosti sahající i za hranice tehdejšího Československa. Vše podpořeno vynikající hudbou. Pro mě osobně bezchybný debut s velmi silným odkazem.(31.10.2015)

  • WillBlake
    ****

    Jireš sice možná vykradl, co se dalo (viz garmonův komentář), i tak ale natočil neskutečně omamné a nadčasové dílo. Mám rád, když ve filmu graduje nemožnost a nabere skoro absurdní rozměr - v tomhle případě nemožnost dovolat se svojí rodící ženě. Zlý, nervózní sen. Geniální (skrytá) kamera jako třešnička na dortu jednoho dne.(12.7.2016)

  • Slarque
    ****

    Jaromil Jireš měl svůj celovečerní debut plně pod kontrolou. Realita s pár herci a spoustou neherců, do toho flashbacky, představy, pocity. Jeden den v životě opraváře televizí je zároveň velkým dnem jeho manželky. Mají ovšem jejich světy nějaký společný bod? Zatím ne, ale ten okamžik nadchází (70%).(12.12.2015)

  • HenryS.
    *****

    Nejlepší Jireš.(15.10.2006)

  • Big Bear
    ****

    Jo, tenkrát to měli taťkové mnohem složitější! :-) Dneska kdo chce, odrodí s manželkou a volá pak jen všem těm nastalým babičkám, dědečkům, tetám a strejdům....! Ti už ale nemusí sedět doma u stolečku s aparátem, ale čas od času juknou na dotykové displeje svých aj a smártfounů. Mimo kvality filmu (kamera, střih, herecké výkony) doporučuji právě díky dlouhým záběrům zvídavému divákovi pozorně prozkoumat Prahu roku 1963. I to je velmi zajímavé! * * * *(6.8.2015)

  • Iggy
    ****

    Velmi dobré dílo české nové vlny. Film stojí po boku skvělých českých snímků 60. let, celkovým pojetím se blíží francouzské tvorbě té doby. Osobně bych ho zařadil mezi nejlepší československé filmy vůbec. Vzhledem k tomu, jak málo lidí tenhle film hodnotilo, a tomu, že ho dávají ve čt na čt2, považuji za nutné ho všem filmovým fanouškům rozhodně doporučit!(4.12.2005)

  • Stanislaus
    ****

    Realisticky natočený film, jehož příběh se odehrává v rozpětí jednoho zdánlivě obyčejného dne, během něhož se má mladý pár stát rodiči. I když jsou po většinu dne oba mladí lidé od sebe separováni, tak i přesto jsou neustále poutáni k sobě množstvím vzpomínek a prostřihů do minulosti a v neposlední řadě jen tak na oko neúspěšnými telefonáty. Velice zajímavé bylo použití zvuku (resp. hlasu) a obrazu, které odpovídalo experimentálním inovacím československé nové vlny. Zkrátka film, který vyniká svou formou a jednoduchým (nikoli banálním) příběhem.(7.6.2013)

  • evapetra
    ****

    Mám trochu rozporuplné pocity. Na jedné straně jsem obdivovala přesvědčivý výkon Josefa Abrháma během jeho celodenního putování od televizoru k televizoru a od telefonu k telefonu, na druhé straně straně mě otravovalo infantilní kuňkání hlavní hrdinky v retrospektivních sénách.A proč zrovna tady bylo nastoleno téma rasizmu? Nepochopila jsem.(2.2.2016)

  • Mairiel
    ***

    Téma, které mě nezaujalo, forma už to nespasila. Ale pobavil mě chlapík v luxusním bytě, mohla jsem se s ním trochu ztotožnit. "A proč to dítě vlastně chcete?"(10.1.2011)

  • Sandiego
    ***

    Po filmařské stránce výrazný a novátorský, dramaturgicky však značně kulhající počin, který se snaží říct jednoduše příliš mnoho. Kontrast všedního dne nastávajícího otce a jeho manželky v jednom z nejdůležitějších okamžiků života je určitě zajímavý, kdyby ovšem každou chvíli neodbíhal ke globálním problémům a až křečovitě poetickým náhledům do historie vztahu, v nichž mě Aškenazyho jazyk dost iritoval. Navíc Eva Límanová působí takřka ochotnicky, zatímco její partner Abrhám zde nabízí jeden z vrcholných výkonů své kariéry, a to byl na jejím samém počátku. Poeticky snímek stojí za zhlédnutí, ale pro mě jde o snímek nové vlny, na němž snad nejvíce ulpěl prach času - stále mi více připomíná atmosférou i myšlenkami starší snímky jako Holubice či Touha a tím se ocitající na určitém rozmezí. Pouze okázalá formální stránka snímek přisuzuje mladší generaci, myšlenkově s ní nekonvenuje. Ještě, že si Jireš dal pauzu a navázal na novovlnnou tvorbu snímky, které se dají právem považovat za jedny z jejích vrcholů - Žert, Valerie a týden divů i uzavírající a neprávem opomíjený snímek ...A pozdravuji vlaštovky.(8.10.2011)

<< předchozí 1 2 3
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace