Režie:
Jaromil JirešScénář:
Vladimír KalinaHudba:
Luboš FišerHrají:
Václav Neužil st., Hana Sekyrová, Bohdan Pavlík, Ivan Vyskočil, Jitka Molavcová, Ferdinand Krůta, Petr Kopřiva, Josef Nechutný, Bohuš Záhorský (více)Obsahy(1)
Trojice banálních, námětově i realizačně rozpačitých povídek se odehrává kolem výstavby pražského metra a svým budovatelským laděním spadá do okruhu typicky normalizačních látek, jimiž si někdejší příslušníci nové vlny museli vykupovat svou "pomýlenost". Velice mělce zachycuje privátní osudy lidí na pozadí velké stavby, ať již je to milenecká dvojice zvažující pokračování svého vztahu, zlepšovatelský nápad, který pomůže dohnat zpoždění, nebo nález středověkých mincí. Režisér Jaromil Jireš těmito třemi historkami z budování první linky pražského metra splnil povinné normalizační pokání. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (37)
Tři naivní budovatelské příběhy, které dokážou zaujmout nejvíce asi historickými záběry ze stavby metra. Nicméně Jirešovi se podařilo vykouzlit i pár obyčejných hezkých záběrů, které nevyznívají absurdně (oproti třeba vypjaté psychologické scéně u bagru) a ačkoliv závěrečné titulky podbarvuje vznosná hudba, jako by končilo velkolepé historické drama ze starého Říma, dá se to přehlédnout a bez újmy strávit. ()
Ja mam rad filmy o praci a nestydim se za to. :) Tady je vsechno takove bezva, proste presne jak to v sedmdesatkach na pracovistich bylo... ;) Prekvapila necekane puvabna Jitka Molavcova. ()
To je ale k podivení, že stavba metra je normalizační látka. Div se světe. To je o filmu skutečně ten nejdůležitější údaj. Jděte k šípku s tou politikou. To si klidně můžete udělat makra o normalizačních snímcích o politických agitkách a pod. a dávat to do obsahu každého filmu natočeného za Bolševika. Ať je tomu jakkoli, tak metro se začelo stavět za Bolševika, tak je samozřejmé, že se za Bolševika o tom natočil i nejeden film. Tento snímek zase není tak špatný, je to celkem slušný průměr. A navíc velmi zajímavý dokument o počátcích stavby metra. Za 3* určitě stojí, takže klidně jdu až na 4. ()
Jaromil Jireš natočil poviedkový film, ktorý mal byť venovaný staviteľom metra.. Tri príbehy nás zavedú do Prahy , rozbitej Prahy. Film celkovo hodnotím na 40%.... ()
Hezké záběry rozkopané Prahy ve třech krátkých ale milých povídkách většinou o životě a lidských osudech. ()
Povídkový snímek z prostředí výstavby pražského metra se svým zaměřením řadí mezi snímky s výrobní tématikou a je činem režiséra Jaromíra Jireše, kterému byl mimo jiné stranickou cenzurou zakázán dramatický počin ´Žert´ (1968). Tímto se tzv. vykoupil, neb film splňuje všechny atributy tehdejšího režimu. Povídky poukazují na různé osudy lidí jak při stavbě metra, tak i v soukromém životě. Na pozadí pracovní náplně, ohledně demolice, domu, dá opět dohromady mladého svářeče se svou bývalou ženou, starý dělník přispěje svým nápadem ke splnění plánu, čehož se však nakonec nedožije a krapet suverénní polský dělník přehodnotí svůj způsob života po nalezení staré mince. A všechny nakonec spojí slavnostní otevření metra ve stanici Gottwaldova (dnes Vyšehrad) a první jízda. A když všechny, tak i onoho starého dělníka, byť poetickou formou. Film obyčejný a hlavně oslavující dělnickou třídu a budování lepších zítřků, což dnes nemusí vypadat nijak zajímavě, ale v jistém smyslu to všechno přeci jen v sobě určité kouzlo má. Dnes se také politicky buduje, byť pomaleji a bez oslav. Jen se kritizuje, když to nejde. Vznikl ve své době za daných politických podmínek, a tak podle toho prostě vypadá tak, jak vypadá. Plejáda známých herců povznáší kvalitu snímku jako celku. Film dnes nijak neškodný a tak je podiv, že se stal pozapomenutým. ()
Vláčky, nejen ve sklepě, můžu a tak není divu, že jsem se pln očekávání tešil na film o těch vyvolených, kteří žijí v metru. Ve třech povídkách vystupuje sice leckdo, ale ty vláčky tam dělají jen kulisu. V prvním příběhu na nás autoři zkusí netradiční filmový tahák, však obsadit do role hlavní buchty Jitku Molavcovou, do mužských rolí floutky s pošukovskými knírky a nulový příběh rozdělit na dvě linie (záběry bez dialogů a dialogy bez obsahu) se jaksi nezdařilo. Ve druhém příběhu zastihujeme budoucího ředitele chemičky kdesi na severu Eliáška vprostřed své údernické čety důchodců nad hrobem. Drama s důlním kopátkem je stejně nudné, jako další sada prázdných dialogů. Naopak v příběhu třetím potkáváme troubu Hanzlíka a jeho naprosto stejně nudné nic o ničem, jako v příbězích předchozích. Krom toho, že si vyhlíží družku (směnitelnou za nějakej krám), opět se nám příběh ohlásí pouze krátce telemostem z Moskvy. Skrytým hrdinou všech tří povídek je totiž všemocný plán a budoucí blaho všech pracujících a proto si nejeden z vás jistě na konci zabrouká Když se podaří, co se dařit má, když rozkvete růže z poupěte, když se podaří, co se dařit má, tak je přece krásně na světě... ()
Doba byla zkrátka zlá, přátelé, mějme to na paměti. ()
Vyšehrad - Gottwaldova. Budovatelský zápal jak z let padesátých. Slečna průvodkyně vyprávějící, že známe jména slavných architektů, ale o dělnících nevíme nic. Prostě zase jednou smysluplné veledílo. Ono to jede. PRIVÁTNÍ DEMOLICE - Ten Ivan Vyskočil je tak trapný, až by z toho jeden vyskočil z okna... Na tomhle příběhu mi nevadí jeho zdánlivá nereálnost (o návratech po zdánlivě definitivních rozchodech něco vím), ale naprostý amatérismus všech složek. / Hodnocení povídky: Odpad! BALADA O BULFASOVI - Příběh starého dělníka-koumáka, který si (spolu se svými kamarády) uvědomuje své stáří. A který má zdravý selský rozum (lehká ironie). / Hodnocení povídky: * CHEBSKÝ FENIK - Hanzlík jako přechytralý hajzlík. A pusa Františku Husákovi byla vážně pěkná. Ale jinak šílená kravina. / Hodnocení povídky: Odpad! ()
První povídka superblbost, druhá už jen blbost a o třetí hanba mluvit. Zato hudba je tam jako kdyby se na plátně odehrávalo čert ví co. Prostě film o ničem. 111020118039/8223++++++Souhlas s mým sedm let starým komentem. Ale přece jen dám dvacítku, když jsem předtím nedal nic. Je to blbina, ale nedat nic by také nebylo fér. 20180318+++++Tak po třech letech přidávám další dvacku. +Lidé z metra Jo, budování socialismu. Kromě první naprosto kravské povídky to však vcelku ušlo. Přestože dávám slabší podprůměr. Klidně bych se podíval někdy zase. Už třeba pro hodně zajímavou hudbu, která asociovala velké drama, ale při tom se nic nedělo. 20200822 8038/8223 **/4 szi ()
I přes pár dobových záběrů je to celkově poměrně nudný film, který mne nikterak nezaujal. Hodnocení: 45 % ()
Z dokumentárního hlediska hodnotnější, než z uměleckého. Příběhy jsou hodně mdlé, stejně jako herecké výkony a dost možná i doba, ve které to vzniklo... 3/10 ()
V pražských kinech se promítal od 2.5.1974 (Sevastopol) ()
Tak ruce mě po shlédnutí tohoto budovatelského díla bolely slušně . Nicméně se člověk aspoň podíval , jak to vypadalo v Práglu , když se tam s andrgraundem teprve začínalo . No a Jarda Hanzlík byl za mlada teda pěknej sígr. ()
co to je za vymejvárnu? ()
Skvělý začátek, spíš naznačující, než ukazující, jak významný projekt se to v Praze rozbíhal, konec také výborný, opět jen náznakem ukazující kolosálnost celé stavby. Mezitím nuda a šeď. Ale chápu, taková stavba, to je v první řadě obrovská dřina. A pak až všechno ostatní. ()
Ta Molavcová byla za mlada kost :-) ()