Režie:
Jaromil JirešKamera:
Jan ČuříkHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Josef Somr, Jana Dítětová, Luděk Munzar, Jaroslava Obermaierová, Milan Švrčina, Miloš Rejchrt, Evald Schorm, Věra Křesadlová, Jaromír Hanzlík (více)Obsahy(1)
Tragikomedii podle románu Milana Kundery natočil režisér Jaromil Jireš v roce 1968. Mottem filmu je výrok Jirešův: „Škody spáchané na člověku nelze odstranit jako třeba rozbitou dlažbu, protože lidská srdce mají svou paměť.“ V čase vzniku šlo o jeden z mála filmů, který otevřeně hovořil o deformacích 50. let, jež měly vliv na pokřivení lidských charakterů... Hlavní hrdina Ludvík Jahn představuje oběť, která se ani po letech nedokáže vyrovnat s utrpěnou křivdou. Chce se za ni pomstít, ale nakonec se všechno obrátí proti němu. Po letech se vrací do rodného jihomoravského města. Rozhodne se svést manželku Pavla Zemánka, který mu zničil život. Ve vzpomínkách se vrací do minulosti, kdy ho za pohlednici se žertovným textem vyhodili ze školy, přišel o svoji lásku, léta strávil ve vojenském vězení a v dolech. Když svede Helenu Zemánkovou, zjistí, že její muž už má jinou mladou atraktivní ženu a svoji bývalou manželku ochotně přenechává muži, ke kterému se chová, jako by se nic nestalo. Ludvík nakonec pochopí trapnost situace a nesmyslnost své pomsty. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (285)
“To nebyla láska, to byla neláska.“ Příběh o nesnesitelné krutosti bytí. Příběh o tom, jak jeden malý, nevinný žert dokáže krutě poznamenat celý život lidské bytosti. Má však člověk právo se mstít? Nota bene, na nevinných? Není krutější pomsty, než si krutě zahrávat s city jiné osoby. Celý příběh je o to bolavější a krutě nesnesitelnější, že jde o pomstu zbytečnou. Viník zůstal nezasažen, mstitel neuspokojen a jen za sebou zanechal spoušť dalších krutě poznamených lidí, kteří se pak dál budou mstít dalším nevinným. Ze všech bytostí všehomíra, člověk je bytostí nejkrutější. ()
Ne, opravdu to není komedie, jak se nám snaží podstrčit v profilu, ani humoristický pořad typu Vtipnější vyhrává. Dokonce to ani není veselé. Naopak je to smutný příběh o hloupém mládí, svinských povahách soudruhů a soudružek, hořkém dozrávání a zaprášené rezignaci při uvědomění si faktu, že nejlépe se za nás pomstí čas... Výtečný Somr v jedné ze svých "Hlavních rolí". ()
Film, který je prosáklý tragikomedičností skrz naskrz. Závisí pak jen na osobnosti diváka, zda se tomu všemu bude smát, či zda mu pouze bezmocně sklapne čelist. Bezvýchodnost a nejednoznačnost pomsty tak, jako málokde. Téma nemožnosti spravedlivé pomsty, zvláště dnes, převažuje téma tupého režimu. A cimbálka samozřejmě dokonalá a nezbytná! ()
Vynikající adaptace vynikajícího románu. Geniální jsou ty hudebně ilustrované prostřihy minulost - přítomnost a Ludvík stojící mezi nimi jako nezúčastněný divák obou. Herecky jsou vynikající snad všichni, zvláště skvělý Somr a milá kuriozita v podobě Evalda Schorma. (Nehraje zde faráře, nýbrž laboranta. Tosima upozorňuji, že když je někdo evangelík, "uvažující o těch nejdůležitějších tématech života a smrti" a má doma mnoho starých knih, nemusí to být ještě farář.) Knihu jsem četl už dávno a mnohé se mi z hlavy vykouřilo. Pokud si vzpomínám, bylo v závěru mnohem více prostoru věnováno tématice moravského muzikanta a moravských (slováckých) písní. Je to téma smutné, protože tato žitá krása už tehdy umírala. A Ludvík se v tomto prostředí narodil. Proto na filmu oceňuji i takovou drobnost, že třeba na zábavě po jízdě králů jsou muzikanti rušeni nejen omladinou s tranzistorákem, ale i místním staříkem vyřvávajícím jakousi pseudomoravskou "romantickou" odrhovačku. Přiznám se, že mě taková nepovrchní vnímavost překvapila i u tak kvalitního autora, jako je Jireš. Rovněž místní autenticita - na dědovi z hotelu jsou jasně patrné nuance místní mluvy, přestože nemluví nářečím jako Ludvíkův přítel - primáš. Marigoldův kritický komentář mi prozrazuje, kolik jsem toho z knihy už zapomněl, narozdíl od něj jsem ale přesvědčen, že Jirešovo řešení je velmi dobré. Jakkoli je film z tohoto hlediska opravdu jen povrchní pozvánkou k tomu, abychom poznali (přečtením knihy), co je Ludvík vlastně zač. Ale mám-li být zcela upřímný, je mi odkunderovštěný Ludvík mnohem sympatičtější. ()
LFŠ 2007 ... nevím jestli bych v ději neplaval, kdybych nečetl knížku...ale na kdyby se nehraje, tak jsem byl akorát překvapen, že hlavní zápletka, totiž ostravská Lucie, se ve filmu vůbec nevyskytla...faktem je, že by stopáž musela být značně delší, ale i tak možná škoda... Josef Somr hrál opravdu fantasticky a vůbec celé zpracování bylo věrné atmosféře knihy, snímku velmi prospělo, že se na režii podílel sám Milan Kundera. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (18)
- Scénu, kde PTP-áci ukladajú koľajnice, chceli natáčať pred východom slnka, a preto vstával štáb i herci už dve hodiny po polnoci. Režisér sa hneval, lebo špinavým mužom nevadilo, že sa drú s koľajnicami blatom a veľkou naaranžovanou mlákou. Smiali sa a nevyzerali príliš unavene, a tak sa musel záber opakovať. Prizerajúca sa kostymérka režiséra upokojovala slovami: "Až tie koľaje ponesú tak šiestykrát, uvidíte, že už budú naozaj naštvaní." Mala pravdu. (Raccoon.city)
- Režisér Jaromil Jireš popsal snímek slovy: „Žert je film o nešťastných obětech, které mají paměť a o šťastných vinících, kteří paměť ztrácejí“. (Olík)
- 21.srpna 1968 měl být v Praze poslední natáčecí den, kvůli okupaci se dotočení filmu o pár dní odložilo. (jenik71)
Reklama