Režie:
Karel KachyňaKamera:
Petr HojdaHudba:
Petr HapkaHrají:
Radek Holub, Alena Mihulová, Valérie Zawadská, Viktorie Knotková, Antonín Molčík, František Peterka, Vlastimil Zavřel, Eva Jiroušková, Zdeněk Kozák st. (více)Obsahy(1)
Příběh snímku je situován na začátek minulého století, do chudého podhorského kraje, kde v mlčenlivém odříkání i snaze vyvzdorovat si právo alespoň na kousek spokojenosti a štěstí, žijí naši hrdinové. Oba přišli do venkovského prostředí zvenčí, ani jeden není plně srostlý se světem starousedlíků, dědících svůj těžký úděl z generace na generaci… Adam (R. Holub) je zasmušilý nemluva, zjevně mající potíže s běžnou mezilidskou komunikací, straní se lidí a odmítá vystoupit ze své samoty. Nevyčítá těžce nemocné matce (V. Zawadská), kdysi žijící nevázaným životem a v neuspořádaném soukromí, že vlastně její vinou nese cejch parchanta. Beze slova odvede prodat jediný cennější majetek – krávu – aby měl na zaplacení tišících léků pro matku. Róza (A. Mihulová) je mladá, družná, touží nalézt aspoň trochu spřízněnou duši, a tak se Adamovi poněkud vyzývavě vnucuje do domu. Zpočátku ji hrubě vyhání, ale postupně se sbližují. Róza čeká dítě a jejich soužití požehná i farář. Ale jak říká staré přísloví, neštěstí nechodí po horách, nýbrž po lidech… (Česká televize)
(více)Recenze (204)
Želary se mi nikdy moc nelíbily, po shlédnutí Krávy si říkám, že se můžou jít zahrabat. Je to velmi velmi silný film, hezky udělaný, velmi osobitě pojatý, velmi umělecky a strašně brutální způsobem, který se vám vryje pod kůži. Je to určitě jeden z nejlepších českých filmů, stojí za to ho vidět, jednou a nikdy víc... ()
Nádherný příběh ze života "mého" pradědečka před sto lety. ()
Karel Kachyňa a a Alena MIhulová, to v té době prostě dávalo smysl. Kráva je výborné dobové drama, které nabízí perfektní příběh, melancholickou náladu a herecké výkony, na které jen tak nezapomenete. Na rok 1992 jednoznačně film, který si zaslouží pozornost všech, kteří ocení kvalitní český kousek. ()
Exkurze do strohosti venkovského života na počátku dvacátého století. Syrové, minimalistické, ale ohromně působivé i pro "dnešního" člověka z města. Obvzláště s čokoládou Milka v ústech. ()
Tenhle film jsem viděl dvakrát, když jsem byl malej a málem jsem se z toho zbláznil. Jestli se takhle žilo dříve, tak potěš pán bůh. Je to nádherný snímek, ale čiší z něj beznaděj. Všechno ovlivňuje příroda a co si člověk sám neudělá, to nemá. ()
Hodne slusnej film, ale neprislo mi, ze by to bylo nak zvlast beznadejny, drasticky a podobne, ale je fakt, ze ma film hodne syrovou atmosferu. Trosku mi pripomnel Zelary. Jinak pribeh je velmi jednoduchej, ale silnej, zpracovani vypada hodne lacine, skoro az televizne, ale v tomhle pripade to dobre dokresluje atmosferu. A hlavni dva herci hrajou solidne, Mihulova je fajn a Holub taky, akorat obcas hazi zbytecne takovy tupy xichty. Na 5* to sice neni, ale za skouknuti stoji. ()
Úvodní označení „dobrodružství neobyčejného života“ je trochu hořká ironie. Na Krávu se nedívá moc lehce. Na samotě, kde lišky dávají dobrou noc (pokud už to na ně nebylo moc a také radši neutekly na nějaké „pohostinnější“ místo), se opravdu žádná velká idyla nekoná. Život na konci světa je pořádně těžký a krutý. Ona kráva je středobodem života hlavního hrdiny a také prostředkem k samotnému bytí (i když ve filmu paradoxně příliš radosti neudělá, spíš naopak). Již zmíněný Adam je pak všechno, jen ne gentleman a velký myslitel (resp. se jedná o pravý opak obou). To ostatně dokládá i událost, která předchází „přijetí“ nové ženy. Díky ní Adamovi občas mezi trvale zamračenými mraky vysvitne sluníčko, ale vždy opravdu jen na chvíli, a každý takový veselejší moment je pak vykoupen něčím nepříjemným či dokonce rovnou tragédií. Postupně jsem osudem zkoušenému Adamovi začal i fandit, ačkoliv s výhradami, a protrápil se s ním až ke konci (či začátku?). Této vcelku depresivní, ale autenticky působící podívané, přiklepávám solidní 4*. ()
Krávu jsem viděl poprvé a naposledy v roce 1994. Byl jsem z toho dost mimo, tak syrový a strhující příběh o přežití... 12.3. jsem krávu shlédl znovu... je to jednoduché, syrové... a v jednoduchosti je síla...Bravo, Pane Kachyňa !!!!! ()
Tá syrovosť prostredia, realistickosť príbehu, radosť, plač. To všetko a ešte oveľa viac dáva príbehu neopakovateľný nádych. Tá melanchólia a pesimizmus s iskierkou nádeje je síce ťažko stráviteľný, no stojí to za to. Dokonalí herci, neskutočne nesympatickí, no aj tak si počas filmu získali moje sympatie. Krásne a uveriteľne zahrané. Perfektný nadhľad príbehu, ktorí sa odohráva v spätosti s kupovaním-predávaním kráv ako symbolom čohosi. Života? Smrti? Neviem, no odkaz na prírodu zabral takisto. Toľko veľa na tak krátkom priestore a v tak krátky čas? Stále neverím. 90%. ()
Velice dobré. Škoda, že DVD museli ocejchovat GZ publishers a ke koupi to bylo pomalu jenom v LK. Takhle se té reprezentativní kolekce Kachyni nedočkám nikdy :( ()
Pokud jde o zobrazení dřívějšího života na vesnici, Kráva u nás pravděpodobně nemá konkurenci. Všechny ty "Želary" a "Sekalové" působí oproti ní hodně vyumělkovaně. Žádní moudří lidový vesničané, ale drsný život a surová vesnická mentalita. Ale její zobrazení není samoúčelné, je podpořeno příběhem, který jedinečnou atmosféru celého filmu jen podtrhuje. ()
Pekný film s trpkou príchuťou z čias, kedy nič nebolo jednoduché. Keby táto generácia mládeže žila v tamtom období, 3/4 pokape od hladu či samoty .. ()
Karel Kachyňa má môj rešpekt. Považujem ho za jedného z najlepších českých režisérov. Natočil mnoho snímkov, ktoré si rád zvyknem i opakovane pozrieť. Najradšej mám jeho film "Ucho". To je Kachyňov majstrovsky vybrúsený diamant. V poradí druhý titul, ktorým ma pohladil po mojej diváckej duši je snímok "Krava", ktorý natočil v roku 1992. Príbeh lásky podivného muža a jeho svojráznej ženy, ktorý sa odohráva na odľahlej horskej samote, ma silne oslovil svojou drsnou poetickosťou a surovou naturálnosťou. Je to skvelá, nevšedná vzťahová dráma. Hlavné úlohy ústrednej dvojice bravúrnym spôsobom stvárnili Radek Holub a Alena Mihulová. **** ()
Začátek Krávy je hrozně zdlouhavý. Celý příběh je obyčejný, rutinní a zkrátka co možná nejsmutnější a nejbeznadějnější. Neměl jsem z něj pocit autentičnosti. Jednak kvůli hudbě, tak kvůli celkovému dojmu umělosti, tak kvůli opětovnému užívání snových částí Karla Kachyni, které mi už zevšedněly. Ke konci přesto Kráva poměrně zaujme. Vadilo mi ale nejvíc něco jiného. Nejbeznadějnějším prvkem filmu jsou postavy. Já vím, že vykreslit jakousi vesnickou demenci bylo záměrem, když však přeji všem postavám co nejbrzčí smrt, je něco špatně. Buď se mnou, nebo s filmem. Nebo obojí. Obzvláště dvě hlavní postavy jednají naprosto zmatkovitě, debilně, pokaždé jinak, jsou dokonale vygumované, mají tupý pohled a nemají ani špetku sympatičnosti. Nemám nic proti filmům s dementy. V momentě, kdy ale ve filmu chybí jakýsi objektivizující hlas, který by upozorňoval, že toto je dement a autor to ví, v momentě, kdy ve filmu chybí kdokoliv, ke komu bych se mohl upnout jako k ostrůvku inteligence a rozumu, pak takové dílo bezchybně funguje jako frustrační nástroj plný beznaděje. Vůbec se mi ale nebude líbit. ()
Tento film se do zdejších žebříčků nedostal, v tom mém je hodně vysoko. ()
"Jako každej den, jako vždycky, jako celej život..." Film Kráva je u mňa malým veľkým filmom, navyše tv film, čo je fakt neuveriteľné...Pamätám si to ešte z detstva a veľmi rád som si to nedávno na čt2 pripomenul. Kedysi dávno na mňa zapôsobil, ale teraz ešte viac. bez veľkých hereckých hviezd dokázal zaujať v prvom rade strhujúcim príbehom a aj menej zvučné mená a neherci zo seba dali maximum. Rád sa vraciam do doby, kde k životu a šťastiu stačilo tak málo. Problém je, že i na to málo sa musel Adam drieť v jednom kuse a život sa s ním tiež nemaznal. Silný príbeh a nádhernú prírodu krásne dopĺňa nádherne smutná skladba na piáno od p. Hapku. Bohužiaľ sa mi ju nepodarilo nájsť ani na youtube, škoda. Jeden z naj filmov, ktoré v Československu vznikli. Len tak mimochodom, ten úplne "naj" je u mňa Tisícročná včela. 100%. ()
Kachyňa je jedna z největších postav českého filmu. Má na kontě několik lahůdek a Kráva je jednou z nich. Škoda že dnes už Česká televize netočí tak kvalitní televizní filmy jako dřív. Kráva je totiž plnohodnotným partnerem kinosnímků. Vypráví obyčejný příběh sedláka a to scénáristicky úsporně, ale o to více přesvědčivě. Kachyňa zvolil tehdy málo známé herce, ale měl rozhodně šťastnou ruku. ()
Kachyňa věděl jako málokdo, kterak vytěžit z minima maximálně kvalitní film. Ne že bych tímto nějak shazoval například Hapkovu hudbu, která je mimochodem ozdobou vyprávění, ale odvyprávět děj tak chudý na rekvizity, zvraty nebo vedlejší postavy s tak objemnou poetičností a atmosférou, to si žádá kumšt v takovém Hollywoodu takřka nevídaný. Opravdu silných emocionálních chvil zde sice tolik nenajdeme, ale ódu na obrazovou krásu a čistotu pěje Kráva skoro v každém záběru, stejně jako Holub s Mihulovou na prosté a přirozené herectví... ()
Tak trochu nedoceněný, na okraji zájmu žijící Kachyňa, který ovšem nepostrádá nic z toho, čím pan režisér mistrně vládl. ()
Karel Kachyňa zachytil nelehkou dobu neskutečně krásným a dechberoucím způsobem, kterej chtě nechtě musí chytit za srdce. Vše ještě povýšil svojí hudbou mistr Hapka. Za tenhle tip o5 děkuji darkrobykovi. ()
Reklama