Hudba z Marsu

Pravověrní odpůrci socialismu si asi odplivnou, ale tenhle film patří k době, v níž vznikl a je jednou z nejlepších komedií své doby. Politická agitka? Nikoliv, agitka společenská, agitka za přeměnu světa, v němž se měl mít každý dobře, v němž by byly uplatněny všechny jeho tvůrčí síly. Aspoň tak to bylo chápáno v padesátých letech, a většina lidí tomu tenkrát přála. Že se v tomto filmu objevují věci přitažené za vlasy? Ovšem, objevují, proto dávám jen čtyři hvězdičky. Třeba role Oldřicha Nového, který jako by se tímto filmem zřekl svých milovnických rolí z 1. republiky. Ovšem i sňatek podmíněný založením kapely (povšimněme si, že na konci se hraje docela solidní swing). Písnička o milionech, které mají jeden cíl, mě provází celým životem. Tím víc, oč hůř se aspoň sociálně cítím proti minulé době v tomto režimu, v němž kvete lidské sobectví. (23.08.2015)

Asi film z Marsu. To šlo úplně mimo mě. Obsahově naprosto směšný kousek, kdy to ani ta hudba nevytáhla výš. A nezdolný optimismus pánů Beka, Nového, Marvana a spol jsem opravdu nesdílel. Nedostal jsem totiž zaplaceno, abych se tam tak ponižoval. Film neobstojí ani jako nechtěná parodie. Tak je to s ním zoufalé. Tenhle český film není ani nijak vyhledávaný, protože jak už jsem zmínil, je obsahově hodně vyčpělý. Tohle se nepovedlo a tolik slavných jmen na takovou blbost je asi největší prohra. 0% (31.05.2012)

Argumenty, uváděné jednoznačnou většinou komentátorů tohoto filmu, nemá smysl vyvracet. Jsou totiž věcné a jednoznačně průkazné. Jedna skutečnost tu však přesto zarazí. Jsou jí jména tvůrců i herců, kteří ve filmu vystupují. Herecký koncert Oldřicha Nového i Jaroslava Marvana, k nimž se v mnoha ohledech připojuje tehdy zenit svého půvabu prožívající krásná Alena Vránová právě tak jako skvělá režisérská dvojice Kadár-Klos, začínající tímto dílem svou sice krátkou, ale mimořádně úspěšnou tvůrčí éru, i neméně proslulý hlavní scénárista STARCŮ NA CHMELU či DÁMY NA KOLEJÍCH Vratislav Blažek naznačují, že jednoznačnost pádných charakteristik má i svůj rub. Pohádka o socialistickém člověku nové doby, jak ji v mnohem schematičtějším podání nabízí o něco starší film ZÍTRA SE BUDE TANČIT VŠUDE je zasazena do přehodné doby mezi Stalinovou smrtí a Chruščovovým projevem na XX. sjezdu KSSS, kterou symbolizuje i Kopeckého projev o potřebě renesance lidové zábavy. Byť i krotká forma satiry v roli kulturního všežvanila, ztělesněného Lubomírem Lipským stejně tak jako Stalina připomínající namaskování nedávno zesnulého Otomara Krejči ve své době mohly - a patrně také působily - jako průlomový čin otevírající nové obzory. Prvky budovatelského optimismu, notně zředěné a nemálo zkarikované, najdeme i v dalších již zmíněných Blažkových muzikálech, kde jednoznačně předjímají nejen dobu PRAŽSKÉHO JARA, ale i vnitřní krize komunistického režimu. A tak pochopíme-li HUDBU jako byť nesmělý počátek návratu z budovatelského třeštění k věcnosti a střzlivosti všedního dne té doby, který musel být na tehdejší stále ždanovovské cenzuře nesporně vyvzdorován, muzikálové kvality tohoto hudebního filmu, jež se příliš neliší od STA DUKÁTŮ PRO JUANA či CÍSAŘOVA PEKAŘE A PEKAŘOVA CÍSAŘE, i podobně - byť v liberálním duchu - idylizujících amerických muzikálů té doby, objevíme nejen krásu našeho hlavního města, ale i melodií zpívaných tehdy stále v plné tvůrčí síle působícího nezapomenutelného Oldřicha Nového a v roli dirigenta docela věrohodného Josefa Beka. Krása melodií i většiny textů - ne děje samého, jak jsem již upozornil - se pak v této souvislosti stává skutečně nadčasovou. (05.11.2007)

Výborná česká komedie. Určitě jedna z těch lepších neli nejlepších. Páni Režiséři Ján Kadár a Elmar Klos natočili skvělý snímek se skvělým hereckým obsazením a hodnotitelům, kteří snímek zatracují, zřejmě unikla mimo jiné nádherná parodie na neschopné, nebo všeho schopné, ministerské úředníčky, skvěle zosobněné Františkem Filipovským, který diriguje stejně neschopného ministra v podání Otomara Krejču. Na tehdejší dobu hodně odvážný počin od těchto dvou Pánů Režisérů. Z tohoto pohledu je snímek hodně nadčasový. (19.04.2012)

K tomuto filmu mám blízký emocionální vztah, protože jsem ho poprvé viděl při své hospitalizaci v psychiatrické léčebně v Bohnicích a v ne příliš dobrém psychickém rozpoložení. Naštěstí jsem byl pod vlivem antipsychotik, takže jsem si film vážně užil i přesto, že je ideologicky značně zabarvený (do ruda). (08.07.2023)