poster

Střídavá péče

  • Francie

    Jusqu'à la garde

  • Slovensko

    Striedavá starostlivosť

  • Velká Británie

    Custody

Drama

Francie, 2017, 93 min

Komentáře uživatelů k filmu (31)

  • Matty
    *****

    Od začátku nepříjemně stísněný film, neponechávající moc prostoru na pořádné nadechnutí. Odehrává se téměř výlučně v uzavřených prostorách (viz jen množství scén s otcem v autě), s kamerou blízko hercům. Postavy nemají možnost úniku. Vyprávění je hodně koncentrované i díky zaměření na několik málo dnů a pár událostí. S tím, jak příběh graduje, využívá Legrand stále více hororových stylistických prostředků (první mistrovskou lekcí ve vytváření napětí a strachu z toho, že se přihodí něco zlého, nabízí narozeninová oslava, další následuje) a již tak intenzivní drama se plíživě, ale s ohledem na charakterizaci postav poměrně přirozeně proměňuje v regulérní psychoteror, v jehož finále zapomenete, že máte dýchat. Film, který je sice krajně nepříjemný, ale stejně tak situace dětí rozcházejících se rodičů a obětí domácího násilí, kterou neuvěřitelně sugestivně a empaticky zprostředkovává. V rámci prevence podobných situací by jej mělo vidět a prožít co možná nejvíc lidí. 90%(11.7.2018)

  • verbal
    ***

    Po rozvodu je rozhodně nejlepší mít děti střídavě v piči, už jen proto, aby bývalým partnerům dočista nejeblo a měli trochu času i na své oblíbené předrozvodové koníčky jako například výherní automaty, závodní alkoholismus, píchání sekretářek / čističů bazénů či ono tolik populární živení nepřekonatelného odporu jeden k druhému. Jen takto lze nastolit dokonalou odlukovou harmonii, ovšem pouze v případě, není-li le papa slizký vyžraný psychopatický žabožroutský debil, který si neuvědomuje, že antikoncepční selhání si pěstujeme na orgány, a nikoliv proto, abychom si to po zapuzení mohli jejich prostřednictvím řádně vyřídit s tou frigidní krávou / tím povislým kokotem, co si lajsli dát se rozvést s takovou superkundou / megaborcem. Orgánovou banku je nutno udržovat v klidu a teple, a ne ji ustavičně vycukávat, protože čím je dárce psychicky stabilnější, tím je játro, ledvina nebo kostní dřeň transplantabilnější a tím ochotněji vás pak někdo v důchodu živí, cévkuje a utírá vám prdel. A pokud si to neuvědomíte, nestřelíte pak toho labilního spratka ani Albáncům na porno, načež vám zbyde jen narušený příživník pro pláč. Docela mile chladná civilní etuda ze života vítačů islámských parazitů, jímž záhy šaría takovéto nemyslitelné historky típne, pizda prostě ve dvojce dostane šutrákem, během pěti minut bude nastolen pravověrný řád a zbytek filmu kamera stráví korektním a bezkonfliktním čuměním do koberečku za řevu muezína. Etuda, jíž kapku chybělo mementní dotažení až k devastujícím následkům chování takového hovada, a které by rozhodně o stupeň zvedla hodnocení lepší střelecká forma na konci.(6.10.2018)

  • Fr
    ***

    „BOJÍM SE O MÁMU, PROTOŽE JI CHCE UBLÍŽIT. TAK SE TÁTOVÉ NECHOVAJÍ. JSEM RÁD, ŽE SE ROZVÁDĚJÍ. CHCI ZŮSTAT S MÁMOU, ABY NEBYLA SAMA…“ /// Po chvíli musí bejt jasný, že tohle drama, kde se matka s fotrem souděj o smradovu péči, bude mít speciální rozuzlení. Během sledování mě přepadává úzkost a nedovedu si představit, jak se musej cejtit lidi, kterejm se to děje. Na druhou stranu – oslava narozenin je vopruz, ale budiž, prostě ze života rodiny, ve který si všichni za všechno můžou sami (což podtrhávám!). Závěr je silnej, ALE… přestože je to hodně ze života, … dávám 3*. Na víc u mě tenhle bakalářskej příběh nemá. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jsem píča a rozvádím se. 2.) Je mi jedenáct, máma je píča (fotr kretén) a rozváděj se. 3.) Thx za titule „doummais“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ **(17.10.2018)

  • EvilPhoEniX
    ***

    Velká škoda, že poměrně netradiční a lákavý námět je pouhým dramatem, protože tam celý film ve vzduchu visí něco nepříjemného a divák doufá, že se to v závěru promění v Thriller, ale bohužel. Nemůžu říct, že bych se nudil, bylo zajímavé sledovat stupňující se konflit dvou rodičů, ovšem nemohl jsem fandit nikomu, protože otec byl hajzl a ženská mrcha a mrzelo mě, že se Francouzi neupustili z řetězů, ten konec si vyloženě o šokující finále říkal. Dobrý film, ale nechal mě emočně chladným. 65%(21.10.2018)

  • *CARNIFEX*
    ****

    Pomalá, postupne gradujúca dráma, ktorá v závere vyvolá nesmierne ťaživé pocity. V úvode som dúfal, že bude príbeh prezentovaný tak, aby divák vnímal samotnú problematiku z pohľadu oboch strán jednej mince. Čiže, nebude na vine jeden z rodičov, ale obaja, tak ako to je v deväťdesiatich percentách prípadov. Škoda, ale aj tak nevadí, má to grády a to je základ.(28.10.2018)

  • misterz
    ****

    Pomalé, tiché, plíživé a dusné až do morku kostí. K tejto téme sa nezávislejšie spracovanie veľmi hodí. Uznávam, z niektorých scénok síce zívala šedivosť a skôr to skĺzavalo k nude, ale postupne smerom k záveru veci začínali naberať na obrátkach a ten koniec už na mňa pôsobil ako hororová nepríjemná záležitosť - fantasticky urobené tak aby sa dosiahol čo možno najväčší efekt u diváka, nepríjemné až z toho striasa. Slušný nadpriemer. 80/100(12.10.2018)

  • Flego
    *****

    Skľučujúci, tiesnivý, dusivý. Taký je tento film, rozprávajúci o domácom násilí. Po úvodnej verbálnej smršti pred sudkyňou, kedy si divák ešte nedokáže utvoriť objektívny názor na manželskú dvojicu, sa rozohrá manželský príbeh plný utrpenia a nepochopenia. Herci sú skvelí, rozhodne by som upriamil pozornosť na 11 ročného chlapca ( Thomas Gioria ), jeho výkon bol perfektný. Legrandov prvý veľký film dopadol na výbornú.(11.11.2018)

  • Dzeyna
    ****

    4 hvězdy jen díky tomu super konci. Jinak by mohlo být trochu víc akce a celkově informací i běhěm filmu.(2.12.2018)

  • seale
    ****

    Kde se šetřilo na akci, tam se rozdávalo na detailním vykreslení atmosféry, video záběrů a na autentickém téměř až dokumentárním herectví.(25.10.2018)

  • DwayneJohnson
    *****

    Jsem moc rád, že jsem tohle osobně nikdy nezažil. A troufnu si tvrdit, že už (snad) ani nezažiju. Vůbec si netroufnu odhadnout, jak bych v celé věci postupoval a tak jsem se mohl aspoň seznámit s dramatem, kterých je skoro všude na světě stále víc, než dost. Dramatem, ve kterých se dítě hodně často stává rukojmím, nebo prostředníkem a je někdy zhola nemožné z tohoto rozjetého vlaku vystoupit. A nebo možná je, ale za jakou cenu... Tahle výtečné psychologické sonda, které Vás stiskne jak svěrací kazajka, je toho víc, než zářným důkazem.(22.7.2018)

  • luka4615
    **

    V téměř všech ohledech se jedná o zcela průměrnou, místy až podprůměrnou podívanou, která ve svých nejlepších momentech dokáže leda tak vytrhnout z letargie, kterou navozovala po téměř celou stopáž. Jusqu'à la garde totiž téměř vůbec nefunguje, což je bolestně citelné zejména díky chabému scénáři a laxnímu vyprávění. Závěrečná "živější" část už bohužel pošramocené renomé snímku moc nenapraví. Škoda.(10.11.2018)

  • Morholt
    ****

    Z počátku to vypadalo, že role rodičů zůstanou nevyhraněné a divák bude hádat, jestli je matka manipulativní mrcha či otec psychpatický násilník. To mě bavilo. Nicméně tohle vzalo celkem rychle za své a příběh se stal vlastně tuctovým. Na co mohl film sázet především byla tísnivá atmosféra a herecké obsazení, ale nemohu si pomoct, vzdor silnému tématu na mě občas zazívala prázdnota. Celkový dojem napravil až vyhrocený konec, ale i přesto se nemohu ubránit mírnému zklamání. 70%(1.10.2018)

  • Martin741
    ***

    Ako vacsina francuzskych filmov poslednych rokov - najhorsi je zase biely chlap, heterosexual. Neveril som im to utrpenie, bolo prilis -... divydelne, asi ako predstvavenie v divadle, divadelna hra. A herci sa moc nesnazili, polovica dialogov len vatovo plane plky. Ten "stupnujuci sa konflikt " medzi rodicmi ma tak brutalne zaujal, ze som pocas tohoto ... zaspal. Dopozerane len s najvacsou namahou . 50 %(30.10.2018)

  • Tosi
    ****

    Těžko stravitelné psychologické drama o rodině roztrhané násilím a strachem. Zatímco v úvodních pasážích režisér ještě zkušeně držel násilí na minimu, časovaná bomba nakonec musela vybuchnout. 80%(4.10.2018)

  • dzira
    *****

    Není to film, který by lákal k opakovanému zhlédnutí. Jednou a dost. Ale rozhodně stojí za to. Jen ten český název je poněkud zavádějící....(6.12.2018)

  • bari68
    ***

    Nesympatický foter , nesympatická matka , nesympatický fagan. Celý mi film mi vlastne takýto príde už od začiatku (a až s výnimkou záveru) a namiesto toho aby sa mi vryl po kožu, mal som z neho skorej koprivku. Poznáte tiež ten pocit, keď ukecaná dramatická složka sa snaží hrať na artovku, že ? ...(13.10.2018)

  • Forsberg11
    ****

    Zo začiatku je to tak trochu rozvláčna, nie príliš zaujímavá rodinná dráma akých sú tony. No postupom času dej nádherne graduje až vyvrcholí v nekompromisnom, neuveriteľne autentickom a nepríjemne drsnom finále, ktoré počas 10 minút dokázalo dokonale odprezentovať kvality európskej kinematografie. Fantastický herecký koncert Denisa Ménechota a Lei Drucker bol čerešničou na lahodnej fimovej torte. Odporúčam všetkým fanúšikom kvalitnej drámy s thrillerovým vyvrcholením. 75 %!!(10.11.2018)

  • Renesco
    ****

    Viz kritika na webu Filmu a doby.(5.10.2018)

  • Tft
    ****

    Xavier Legrand ve svém prvním celovečerním filmu podřizuje všechno tomu, aby vyobrazil domácí násilí co možná nejreálněji. Léa Drucker a Denis Ménochet hrají rozvedený pár, který se soudí o péči jejich syna, kterého hraje skvělý Thomas Gioria, ten na svůj věk podává velmi vyzrálý herecký výkon a stává se středobodem celého filmu. Custody je film především o bezmoci, ukazuje jak se systém staví k problematice domácího násilí a jak je těžké něco dokázat třetí straně bez toho, aby si to ta třetí strana sama prožila. Legrand diváky staví do pozice této třetí strany, záměrně nás nechává váhat, jestli Denis Ménochet hraje opravdu takového násilného magora jakým se zdá být, ukazuje vypočítavost s jakou tihle násilníci vystupují a jak je pro ně strašidelně lehké dosáhnout svého. Custody odvádí skvělou práci v představení skrytých problémů domácího násilí, Legrand na jednom případě shrnul v kostce bezmoc, jakou si prochází každý, kdo se dostane do podobné situace. Dokázal to skrze skličující a kompaktní příběhovou linku, která nejprve sleduje Denise Ménocheta, který si jako naštvaný nosorožec proráží cestu za svým cílem skrze veškeré překážky, v kritický moment se ovšem pohled přetáčí na stranu Léi Drucker, Legrand tímto podtrhuje strach, který celý film doprovází. Tohle vyhrocené finále, je hořkou tečkou a jen těžko by se konec dal nazvat happy endem, je totiž jasné, že při správné funkčnosti systému, k ničemu z událostí filmu nemuselo dojít. Custody není žádné vypočítavé, na city hrající drama, ukazuje věci tak jak jsou, bez žádného prvoplánového cíle se divákovy podbízet. Není divu, že si Legrand odnesl z Benátek hlavní cenu za režii, Custody je na prvotinu velmi vyzrálým dílem, na kterém je vidět, že jeho tvůrce opravdu ví co dělá. 79%(5.11.2018)

  • adam9
    ****

    Strašidelný, nepříjemný psychoteror, který vás chytne a už nepustí.(16.7.2018)

  • leila22
    ****

    Každý film pôsobí na človeka osobito a individuálne. To, ako ho vníma, závisí aj od jeho aktuálnej nálady a rozpoloženia, od množstva a kvality doposiaľ videných filmov, od životných skúseností a od ďalších xy iných faktorov. Keďže som kedysi bola dieťaťom, ktoré sa stalo súčasťou rozvodu vlastných rodičov, Striedavú starostlivosť som prežívala dosť intenzívne. Našťastie to v našej rodine ani zďaleka nebolo vyhrotené až tak, ako v tomto prípade, no mala som k tejto téme asi predsa o niečo bližšie ako tí, ktorí ostré hádky rodičov nikdy nezažili. Na začiatku príbehu si nie ste istí, na ktorú stranu sa prikloniť, kto v tomto prípade zohráva rolu dobrého rodiča. A to ma práveže veľmi bavilo. Páčilo sa mi, že sa film začína obdobím, v ktorom sú manželia už po rozvode. Dieťa je zverené do starostlivosti matky, no otec bojuje o striedavú starostlivosť. Neviete, čo sa stalo predtým, čo všetko bolo príčinou rozvodu, úsudok si tvoríte postupne a chvíľami pochybujete, či je správny. Hercom nie je čo vytknúť, obzvlášť perfektný výkon podáva otec, ktorého stvárňuje Denis Ménochet. Úprimne som nečakala, že sa celý konflikt k záveru vyhrotí až do takých extrémov. Každopádne je táto snímka varovným signálom pre každého rodiča. Nech sa deje čokoľvek, nikdy nemôžete dopustiť, aby sa dieťa stalo nástrojom, cez ktorý budete riešiť svoje vlastné konflikty. Môže to mať na neho obrovský dopad nie len v jeho detstve, ale v celom živote vôbec. *Videné na MFF Cinematik, 2018.(1.10.2018)

<< předchozí 1 2
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace