Tvůrci:
Robia RashidHudba:
Dan RomerHrají:
Jennifer Jason Leigh, Michael Rapaport, Keir Gilchrist, Jenna Boyd, Brigette Lundy-Paine, Amy Okuda, Raúl Castillo, Megan Easton, Tina Grimm (více)VOD (1)
Série(4) / Epizody(38)
Obsahy(2)
Když se autistický teenager rozhodne najít si přítelkyni, jeho snaha o větší nezávislost přivede celou rodinu na cestu za sebepoznáním. (Netflix)
Videa (5)
Recenze (66)
Tohle hodnocení mě šokuje, protože tohle ani se zavřenýma očima není osmdesátiprocentní záležitost. Ani o deset míň. (A to to říkám jako někdo, kdo s chutí sleduje nejhorší netflix reality shows jako Love is blind nebo Too hot to handle.) Celý seriál je velmi špatně zahranej. Scénář je prvoplánový - od první chvíle víte, o čem to celé bude a dokážete předvídat každou budoucí akci všech postav. A aby to nestačilo, připravte se i na oblíbený kýče - protože příběh tu nečeká na žádný stavění děje, místo toho vás rovnou hází do srdceryvných dialogů. Navíc mě děsně irituje napíchaná máma v podání Jennifer Jason Leigh. Na usínání a observaci života s autismem je to ovšem fajn záležitost. Typický Netflix. Nesnášíte, jak je to průměrný, ale koukáte dál. 50 %. ()
Po americku příjemně koukatelný rodinný seriál, na kterém není vysloveně nic špatného, ale zároveň nějak nevím, proč bych z něj měl být u vytržení. A navíc si úplně nemyslím, že tu ty postavy jsou tak originální, abych se s nimi bavil každou další scénou. Ano, je to o autistovi a ano, snaží se mu podhazovat zdánlivě běžné věci, aby to jako mělo nějakou komediální šťávu. A neříkám, že jsem se kolikrát nepobavil. Upřímně si ale myslím, že seriál zapadne v množství dalších rodinných dramedií a sitcomů, kam prostě patří. Příjemné, pohodové, ale zapomenutelné. Na běžné odpolední popracovní relax koukání ale na pohodu. ()
Velmi kvalitní seriál plný zajímavých, neokoukaných témat a dobře napsaných postav. S některými směry, kterým se příběh vydal a zápletkami, kterým se věnoval, jsem úplně nesouhlasila, ale nejednou jsem si pobrečela nebo se nahlas zasmála - to je pro mě vždy známka úspěchu. Autismu se tvůrci později věnovali už jen minimálně a to byla škoda. Již klasicky jsem si oblíbila vedlejší postavy: Road Rage Paige, Zahid a Evan. ()
Jak divné vlastně jsou všechny ty věci, které normálně děláme, pravidla kterými se řídíme a způsob jakým komunikujeme s lidmi ? Vlastně to nejsou divné věci, než se nad nimi člověk zamyslí trochu z jiného úhlu pohledu...----"What do I have to do to get you to go to the dance? " "Ask them to turn off the music, so that it was silent, that would be nice." "A dance without music would be a dance without people." "That sounds pretty good too."---- ()
Přesně ten typ dramedy seriálu, který mám rád. Příjemná feel-good atmosféra, kde se humor střetává s ne vždy až tak veselými životními situacemi. U moderních seriálů mám občas pocit, jako kdyby mě jejich témata už trochu míjela, ale Atypical si na nic nehraje. Je to mile a chytře napsané - rodinné, nenucené a ze života. Ve druhé polovině seriálu jsem měl pocit, že šel autismus trochu do pozadí (což i dává smysl) a hlavní slovo dostala Casey a její hledání vlastní identity a životních cílů. A tady je seriál dokonalou ukázkou toho, jak by se k LGBT tématice, která tu správně vlastně ani není LGBT tématikou, mělo přistupovat - s respektem, neutrálně, bez škatulkování a trapných stereotypů. Kde si v první sérii pro sebe seriál kradla Jennifer Jason Leigh v roli úžasné mámy, ve zbytku jasně seriál táhne právě Brigette Lundy-Paine v roli neméně úžasné ségry Casey. Ale i vedlejší postavy jsou prokresleny dost zevrubně, jejich silné stránky, ale i slabosti a dost rychle jsem si je, zejména pro svou lidskost, oblíbil. A o to hůře po 4 relativně krátkých, ale obsahově nabitých, sériích opouštěl. ()
Galerie (338)
Photo © Netflix
Zajímavosti (1)
- Seriál byl nominován na cenu Satellite Awards v kategorii „Nejlepší hudební nebo komediální seriál“. (honzik10)
Reklama