Obsahy(1)
Glorie
Úředníku banky Slavie Šemberovi se narodila dvojčata. Kolegové mu gratulují a starý účetní Knotek odnese jeho kontokorent nadřízenému. Práce je však vyhotovena špatně a prokurista Knotkovi přede všemi vynadá. Knotek se brání jen chabě, nechce nováčka Šemberu shodit. Je však velmi nazlobený a doma si stěžuje svému jedinému příteli - psovi. Rozhodne se napsat prokuristovi vysvětlující dopis. Navštíví ho však Šembera s velikými díky a buchtami. Knotek se rozhodne vinu mladého muže neprozradit. Od té chvíle má nad hlavou svatozář. Jasně svítící gloriola mu však působí samé potíže. Na ulici vzbudí Knotek rozruch, takže je zatčen. Pak je vyhozen z kostela. Lékaři na psychiatrii jej svými testy málem umučí. Teprve starý doktor Vaňásek mu poradí, aby zkusil trochu hřešit. Knotek jde do kanceláře, vynadá Šemberovi i prokuristovi. Prozradí také, jak to bylo s chybnými výpočty. Konečně jeho svatozář zmizí a z Knotka je opět ten starý obyčejný účetní.
Tajemství písma
Postarší starožitník Karas žárlí na svoji mladou ženu Martičku. Jeho přítel, soudce Hübler, jej na příkladech ze své praxe přesvědčuje o tom, že důkaz věrnosti lze získat jen náhodou, spíše nedopatřením. Karas závidí Hüblerovi jeho domácí štěstí, neboť paní Hüblerová je usedlá ženuška. Karas pošle ženu do lázní, ale k jejímu sledování najme detektiva. Karas s Hüblerem navštíví produkci grafologa Jensena. Ten označí Martičku podle písma za ženu počestnou a upřímnou. Naopak soudcova žena, jejíž písmo předloží Hübler omylem, je nazvána osobou prolhanou, přízemní a smyslnou. Soudce podlehne sugesci a začne na své manželce tyto chyby nacházet. Karas dostane od Martičky dopis, který začíná slovy "Milý Arturku". Žárlivec se nejprve trápí, neboť psaní je zjevně určeno rodinnému příteli, elegánu Arturovi. Obsah dopisu je však důkazem o Martiččině věrnosti a stesku po manželovi. Uklidněný Karas koupí drahý dárek a odveze ho ženě do lázní. Rafinovanou lest s dopisem vymyslel Martiččin milenec Artur a žena ho za to později odmění vroucím polibkem. Nakonec se Artur finančně vyrovná s úplatným detektivem.
Právní případ
Pan Kupr se plíží ulicemi i domem. Doma se uklidní, ale vzápětí ho příšerně vyděsí zazvonění. Za dveřmi stojí pojišťovací agent. Nervózní Kupr se chová jako blázen a agent chce odejít. Nakonec se nechá přemluvit a vyslechne si Kuprův příběh. Před časem způsobil pan Kupr malou dopravní nehodu. Vjel svým vozem do pohřebního průvodu, porazil nosítka s rakví a nebožtík, který z rakve vypadl, ožil. Penzionovaný železničář Bartoš je velmi rád, že nebyl pohřben a zpočátku je panu Kuprovi vděčný. Jeho rodině se ale postupně celá záležitost rozleží a žádá na Kuprovi zaplacení pokaženého pohřbu, včetně hostiny. Starý Bartoš se domáhá na svém zachránci proplácení důchodu, neboť pro úřady je mrtev a penze mu byla zastavena. Má dost času, takže vytrvale a na různých místech Kupra obtěžuje. Pojišťovací agent pana Kupra nyní chápe, ale přišel mu bohužel oznámit, že neměl zaplacenou pojistku na vůz. V tom okamžiku opět přiťuká se svou hůlčičkou Bartoš a Kupra raní mrtvice. Starý pan Bartoš mu chodí zalévat květiny na hrob.
(oficiální text distributora)
Recenze (64)
"Copak? Kolík je hodin?" Poviedkový film čiernohumorného charakteru, s veľmi dobrými prvými dvoma poviedkami a slabšou treťou poviedkou. Hodnotenie jednotlivých poviedok: 1. Glorie: 3,5* Poviedka s výborným nápadom i realizáciou, s výborný Peškom v hlavnej role. Trefná satira ľudskej pokryteckosti. 2. Tajemství písma: 3,5* Poviedka s veľmi peknou pointou a s výbornými hercami. Satirický prst tentokrát mieri na poverčivosť a na to, ako ľahko sa ľudia nechajú zmanipulovať. 3. Právní případ: 2,5* Čiernohumorná poviedka parodujúca noir filmy. Má síce pár dobrých nápadov (pohreb), ale je slabšia ako ostatné poviedky (nočné scény amatérsky nasnímané, namiesto hry svetla a tieňom len akési čierne machule) a tiež najdivnejšia. Celá je založená na tom, že sa tam ustavične zjavuje jeden otravný dedo, čo má byť akože veľmi strašidelné (niektorí to dokonca porovnávajú s Hitchcockom). ()
Tento film byl pro mě velmi milým překvapením. Náhodou jsem ho shlédnul tento týden dopoledne na dvojce a dobře jsem udělal. Opravdu nechápu, jak mi mohlo toto dle méhoi názoru nadčasové dílo unikat. 3 perfektně ztvárněné příběhy, každý z jiného soudku. První příběh z L.Peškem a jeho svatozáří, které se zbaví, teprve až lidem kolem sebe nalije čistého vína, je parádní úvod. Druhý příběh s J.Marvanem a O.Novým, je jako by ho napsal sám život, s velmi propleteným příběhem (milostný trojúhelník) a se zajímavým rozuzlením. Finále s M.Kopeckým je ovšem vrcholem celého snímku. Přízrak znovuoživlého dědka, který nebohého hrdinu pronásleduje dnem i nocí, je opravdu masakr. Z jeho silného ťukání přicházející hůlky, mě doslova mrazilo. Pro tento díl doslova platí : Čiň čertu dobře, peklem se ti odplatí. Marná sláva, tohle mě opravdu hodně nadchlo a doporučuji shlédnout všem, co doposud neměli tu možnost. ()
další z pozapomenutých filmů, na které díky agitkám typu Plavecký mariáš nebo Vzbouření na vsi, jaksi nezbývá čas... ()
Velice pěkné povídky ztvárněný předními herci té doby. První povídka je taková laskavá hezká a Pešek hraje svou roli perfektně. Druhá velice vtipná, přináší i poučení do života o tom komu věřit a čemu věřit. Třetí je taková parodie na noir s až absurdními prvky. ()
Vynikající herecké výkony. Výborné zpracování. Sohlasím, že zvláště ta poslední, s nepřekonatelným Milošem Kopeckým, patří k tomu nejlepšímu, co na sklonku 50. let vzniklo. ()
Neprávem opomíjený a herecky výborně obsazený povídkový film. Tohle by měli dávat v TV a ne 4 x do roka opakovat Slunce, seno. ()
Jedna povídka lepší než druhá. Nedoceněný film... ()
Lidi se za sto let zas tolik nezměnili. Kdyby na to lidi přišli, tak by nemuseli chodit na nové filmy a kupovat nové knihy, protože by jim stačilo to, co už se natočilo a napsalo. ()
Ta povídka s dědou byla slušný psycho! ()
První povídka s Peškem výborná a dost vtipná, druhá s Novým nezáživná, třetí s Kopeckým hodně ulítlá - dohromady 65%. ()
První povídka pojednává o svítícím kroužku nad hlavou jistého úředníka. Zde je nutno podotknout, že tento úkaz, lidově zvaný svatozář, nemá zhola nic společného s křesťanstvím. V Bibli o ní neexistuje jediná zmínka. Ve skutečnosti se jedná o pohanské uctívání slunce. Přišla s ní až Římskokatolická církev a umísťuje ji nad hlavy katolických „svatých“, kteří rovněž nemají s křesťanstvím nic společného, protože dle Bible (KJV) je svatý každý věřící křesťan. Fundovaný lékař postiženému poradí, že by měl říci něco proti Pánu Bohu. A to přece není pro (nejen) naše umělce vůbec žádný problém. Úředníček ze sebe obratem vysype několik rouhavých vět. Pozitivem této povídky je vedle výborných hereckých výkonů přítomnost půvabné Stanislavy Seimlové v roli stenotypistky, zde v hercích vůbec neuvedené. Druhá veselá povídka vypráví o nevěře. Roli nevěrnice si střihla Irena Kačírková a myslím, že v žádném jiném filmu před tím ani po tom jít to takhle neslušelo. Třetí povídka je hororová a to o obživlém dědovi. Zednářská symbolika: 2 x skrytá ruka: Marvan 1:04:30, Filipovský 1:23:04. ()
5-ti hvězdičkové příběhy. Asi začnu číst Čapka. ()
Hodnotím pouze povídku Glorie. ()
Ve své době se určitě jednalo o velice humorný a povedený snímek, mně to ale zase tak moc nebavilo. První povídka byla ze všech nejlepší. Pracovitý a schopný bankovní úředník Knotek je seřván prokuristou za chyby v kontokorentním účtu. Přitom za chybu může jeho kolega Šembera, kterému se zrovna narodila dvojčata. Knotek chce napsat prokuristovi dopis, že za to může Šembera, ale po jeho návštěvě se rozhodne, že to nechá být, a jako důkaz jeho dobromyslnosti se mu nad hlavou objeví svatozář, která způsobí v okolí velké pozdvižení. Policie neví, co s ním dělat, z kostela je vyhozen, lékaři na něm zkoušejí všelijaké testy. Nakonec mu doktor poradí, aby si zahřešil, a on nahlásí Šemberu a svatozář je pryč! Druhá povídka mě moc nebrala, příběh o manželce, která údajně zahýbá manželovi, pak se podle písma ukáže, že nikoliv, ale nakonec se to potvrdí. Ta třetí byla o něco lepší, přece jenom, když za Vámi chodí nebožtík, který vstal z mrtvých poté, co jste narazili do průvodu s jeho rakví, to se jen tak nevidí. Hlavně, pokud chce, abyste mu zařídili vyplácení důchodu, o který přišel. Celkově tomuto počinu dávám 3*, a to za herecké výkony Ladislava Peška a Jaroslava Marvana. ()
Jeden z nejlepších filmů padesátých let. První povídka nemá chybu a třetí taky není vůbec špatná. Akorát ta druhá mě nějak neoslovila a proto dávám jen čtyři hvězdičky. Ale bavila jsem se. :-) ()
Poměrně zdařilá adaptace, přestože Čapek je Čapkem především na papíře. Nejsugestivnější je poslední povídka s MIlošem Kopeckým, nejmíň mi v paměti utkvěla asi anabáze s grafologem. ()
Mně všechny povídky připadly zbytečně nastavované. Dívat se na to dá vcelku v pohodičce, ale ta nastavovanost a tím dlouhá stopáž mi zde trochu vadily. Film to není nějak super, ale jako odpočinková věc k práci je dobrý ()
Být dobrým se nevyplácí... Jednoznačný morální závěr, který učiní úředník Šembera poté, co svatozář, jež se náhle objevila nad jeho hlavou, je zdrojem jeho neustálých nesnází. Výborně zrežírované Jřím Krejčíkem jako první (a nejlepší) ze tří povídek, tvořících tento klenot české kinematografie 50. let ()
Hypnotické klepání starečkovy hůlky slyším dodnes. ()
První příběh výborný, tedy za pět bodíků, druhý taktéž nadprůměrný, tedy za čtyři a třetí slabý, tedy za dva, celkem za 4. ()