Na špatné straně

Zahler zvolil přístupnější styl, to ale neznamená, že by byl předvídatelný nebo slevil na brutalitě. Na moralitu o dvou policajtech, které systém dohnal na hranu zákona navěšel velice aktuální témata. Gibson je herecky definitivně zpátky a Vaughan mu jako parťák skvěle sedne. Musí. Velká část filmu stojí na tom jak si ti dva povídají v autě. Akce moc není, ale když ano je realistická a zahlerovsky brutální. Z osudů vedlejších postav často mrazí. Pomalejší tempo má svůj smysl. (25.03.2019)

S. Craig Zahler se s postavami nemazlí ani nadále. Tentokráte jsem čekal zaváhání, které ovšem zase až takové nepřišlo. Dvojice detektivů na mě zpočátku působila trošku podivně a nesourodě. Nicméně režisér si pro nás připravil hned několik překvapení a lahůdek. Absolutně mě vyhovují jakoby nezúčastněné dialogy, které jsou natolik rázné a trefné, že by mě ani moc nevadilo, kdyby akce tentokrát zcela chyběla. Film má mírně přestřelenou stopáž. Nechápu že tohle u nás nešlo do kin, když se na to tolik lidí těšilo. 80% (13.05.2019)

Ačkoli samozřejmě chápu, že filmový tvůrce nemusí pro všechny své filmy používat stejný/podobný koncept, rád bych se pozastavil nad tím, proč si myslím, že se tentokrát S. Craig Zahler nepřekonal. Kosti a skalp i Blok 99 jsou pečlivě vystavěné, temné thrillery, v nichž silné alfasamecké charaktery činí těžká rozhodnutí, které přímo vyvěrají z jejich hlubokého smyslu pro povinnost a morálku. V detektivní gangsterce Na špatné straně je duo policajtů ze staré školy, které činí relativně těžké rozhodnutí ne proto, že musí, ale protože chtějí. Motivace Gibsona není dost dobře obhajitelná morálně a motivace Vaughna není v podstatě obhajitelná vůbec. Zatímco při sledování předchozích filmů S. Craig Zahlera pociťujeme spirálovitě zesilující depresi, protože postavy prostě "nemohou jinak", tak při sledování filmu Na špatné straně se naše duo do problémů dostalo samo, možná i svou lehkomyslností. Sledujeme tedy rovnocenný a zajímavý střet dvou protichůdných a podobně motivovaných stran. Výsledek je stále velmi kvalitní, i pomalejší tempo a delší stopáž jsou zde na místě. 8/10 (29.03.2019)

Kdo je v novém filmu S. Craiga Zahlera na špatný straně? Celej svět, as usual. Pomalu odhořívající heist / policejní storka / buddy romance bez dojetí, Shotgun Safari in slomo. Pocitově je to jako když Coeni potkávají Smrtonosnou zbraň v alternativní realitě, kde se krutosti nekladou žádný meze a osud lační po krvi nevinnejch. Zahler je jeden z mála filmařů, který si můžou nárokovat titul originální a vizionář. Předchozí Brawl in Cell Block 99 byl v něčem přesvědčivější, radikálnější, víc pohlcující monstrum, ale sledovat dvě a půl hodiny Mela Gibsona v jedný z jeho životních rolí je velký zadostiučinění. Plus další syablemanovský feat Freda Melameda cenim židovskym zlatem. (26.03.2019)

Procedurální rozbor jednoho (ne)policajního zákroku s dlouhou expozicí a nepředvídatelným vyvrcholením. Černá, krutá alternativa k milované mainstreamové Lethal Weapon, ve které se poručík Martin Riggs definitivně otočí systému a politické korektnosti zády, a po dirtyharryovsku namíří na sakra upgradovanou verzi nihilistických zm*dů z Big Lebowskiho. Na to, jak je film dlouhý, se toho v něm uděje málo. Jeho události bych přestříhal do prvních dvou hodin a pak teprve rozpoutal v poslední půlhodině absolutní inferno, které mu tak trochu chybí. Inferno s více rozpracovaným záporákem Thomasem Kretschmannem. Holt nás Zahler rozmlsal vybroušenějším, koulervoucně dokonalým Blokem 99. I přesto je ale Dragged Across Concerete pořád hodně cool jízda, která baví jinakostí a u které pěkně mrazí. A ve které Zahler sympaticky dohrává předešlý masterpiece, třeba postavou Jennifer Carpenter, která zde políbí nožičky svého batolátka. P.S.: Scénu v bance bych ukázal celou. [Sitges FF] (10.10.2018)