Film zachycuje osudy Bedřicha Smetany od roku 1856 až do sklonku jeho života. Jde spíše o mozaiku jednotlivých epizod od mladých let až do chvíle, kdy se vyčerpán lidským i uměleckým strádáním dočká naplnění velkého snu, otevření Národního divadla.(oficiální text distributora)
Český barevný umělecký film o jedné z největších postav české národní hudby Bedřichu Smetanovi. Sledem úryvkovitých scén ukazuje skladatelovy osudy od jeho goteborského pobytu až ke sklonku života. Hlavní důraz je ve filmu položen na zachycení Smetanovy operní tvorby, z níž jsou tu podány bohaté ukázky - z „Braniborů v Čechách", „Prodané nevěsty", „Dalibora", „Libuše". Třebaže divákovi, který detailně nezná Smetanův životopis a sociální i umělecké problémy jeho doby, zůstane ve filmu mnoho věcí nejasných a nedořešených, dá mu film široký přehled jeho tvorby. Ba spíše se dá říci, že je to film o Smetanově hudbě, než o něm samotném.(Filmový přehled)
I mistr tesař, v tomto případě režisér, se holt někdy utne.
1) Schématický ikonicky pojatý medailón mého nejoblíbenějšího českého skladatele vážné hudby vděčí za svou jakous takous koukatelnost výborným hercům, zejména 46letému Karlu Högerovi (Smetana). Těžko říci, kolik fanoušků film opeře či Smetanovi získá, na moc bych to neviděl.
2) Národovecký patos této obrozenecké selanky skousnu, ale chybějící zážitky ze Smetanova barvitého života už ne. Scénáristicky odbyté období Smetanovy hluchoty pak jen dokresluje celkový nepříznivý dojem.
3) Zní zde hodně hudby. I když pominu z dnešního pohledu hrozný zvuk, tak filmové dotáčky mi k operám nesedly. Herci - zpěváci chodí, pobíhají nebo toporně stojí, hledí v dál a teskně vyjí. Nabízí se mi srovnání s nedávno sledovaným italským seriálem o Verdim (omlouvám se za anachronismus).
4) Výstižný koment: LiVentura(4.9.2016)
Chápu, že rozepsat písničku Kočka leze dírou pro celý symfonický orchestr a výsledek pojmenovat Vltava mohl dokázat jedině génius, ale přesto... film velice nepřesvědčivý a až příliš idealizující a zkreslující postavu Bedřicha Smetany, v jehož nadlidskou, bezbřehou genialitu v té době věřil snad jen exministr školství Nejedlý, který Smetanův kult udržoval i v době, kdy už neudržel nic jiného. Karel Höger nebyl vskutku špatný, za což mu dávám dvě hvězdy. Akorát jsem postrádal ve filmu okamžik, kdy se Bedřich Smetana nakazil syfilidou, což považuji v kontextu jeho úmrtí za docela podstatný okamžik v jeho životě.(6.8.2010)
Po letech jsem se znovu podívala na tento pamětnický snímek. Jedná se o životopisný film hudebního skladatele, lze tedy předpokládat, že bude naplněn hudbou. Čeho je ale moc, toho je příliš a to jsou v tomto případě hudební ukázky. I když se jedná o operní pasáže výpravné a s početným komparsem, jsou většinou veřejnosti známé. Život jejich autora už tak známý není, proto by nezaškodil podrobnější pohled do jeho soukromí. Karel Höger se své role zhostil jako vždy se ctí. Dost možná nebyl Bedřich Smetana takový bouřlivák a jeho život byl málo barvitý, aby bylo co natáčet a skandalizovat autora nejkrásnější české hudby ve vlasteneckém filmu by bylo trestuhodné. S potěšením jsem se jen dívala a poslouchala.(8.2.2014)
Již název přivolává představu, že jde jen o výseky života Smetanova, a je to vskutku tak. Je až s podivem, jak film natočený v roce 1955 je (naštěstí) nedotčen dobovou ideologií, naopak je to film natočený v ideologii pozdního obrozenectví, s kterým sdílí přímo metafyzickou víru v národ a velkou dávku naivity a též snahy o idealizaci a idylizaci, což asi byly také rysy páně režisérovy osobnosti. Takže i drama je zde trochu pocukrováno biedermayerovskou citovostí. Celé to dílo je hezké, barevné, křehké, kapánek sentimentální a směšné, ale i dojemné a v několika obrazech silné. Myslím, že Jiráskovi by se velice líbilo, neb je to více vlastenecká legenda než realita .(13.2.2013)
Nacionalistický paskvil, kde se o B. Smetanovi dozvíme akorát to, že rád vysedával u piána v okruhu podobných postihů a sypal hotové melodie z rukávu (tím je jako by skládal...) a kde hlavně furt hraje nějaká hudba, neni chvíle kdy by se děj posouval nějak kupředu, nastuduje se jedna opera, má to úspěch, hned se studuje druhá, ta má taky úspěch, a veškeré pozadí vzniku Vltavy se nám básnicky převypráví tím, že Béda nabere z potoka do hrsti a řekne: "Já to tam slyším!" Fakt paráda, to by mě nenapadlo, netuším, proč vlastně tenhle film vznikl.(26.12.2010)
-
Příboj na pobřeží Baltického moře se točil v Hlubočepích.
(M.B)
-
Klavírní koncert v Goteborgu byl natáčen v ateliérech na Barrandově.
(M.B)
-
Je možné si všimnout, že Bedřich Smetana (Karel Hoger) ve scéně hudebního koncertu ve vile v Goteborgu vůbec nešlape do pedálů piana, což se jeví velmi nepravděpodobné.
(celuloid)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
slunicko2
I mistr tesař, v tomto případě režisér, se holt někdy utne. 1) Schématický ikonicky pojatý medailón mého nejoblíbenějšího českého skladatele vážné hudby vděčí za svou jakous takous koukatelnost výborným hercům, zejména 46letému Karlu Högerovi (Smetana). Těžko říci, kolik fanoušků film opeře či Smetanovi získá, na moc bych to neviděl. 2) Národovecký patos této obrozenecké selanky skousnu, ale chybějící zážitky ze Smetanova barvitého života už ne. Scénáristicky odbyté období Smetanovy hluchoty pak jen dokresluje celkový nepříznivý dojem. 3) Zní zde hodně hudby. I když pominu z dnešního pohledu hrozný zvuk, tak filmové dotáčky mi k operám nesedly. Herci - zpěváci chodí, pobíhají nebo toporně stojí, hledí v dál a teskně vyjí. Nabízí se mi srovnání s nedávno sledovaným italským seriálem o Verdim (omlouvám se za anachronismus). 4) Výstižný koment: LiVentura(4.9.2016)
Gavin87
Chápu, že rozepsat písničku Kočka leze dírou pro celý symfonický orchestr a výsledek pojmenovat Vltava mohl dokázat jedině génius, ale přesto... film velice nepřesvědčivý a až příliš idealizující a zkreslující postavu Bedřicha Smetany, v jehož nadlidskou, bezbřehou genialitu v té době věřil snad jen exministr školství Nejedlý, který Smetanův kult udržoval i v době, kdy už neudržel nic jiného. Karel Höger nebyl vskutku špatný, za což mu dávám dvě hvězdy. Akorát jsem postrádal ve filmu okamžik, kdy se Bedřich Smetana nakazil syfilidou, což považuji v kontextu jeho úmrtí za docela podstatný okamžik v jeho životě.(6.8.2010)
Skuby47
Po letech jsem se znovu podívala na tento pamětnický snímek. Jedná se o životopisný film hudebního skladatele, lze tedy předpokládat, že bude naplněn hudbou. Čeho je ale moc, toho je příliš a to jsou v tomto případě hudební ukázky. I když se jedná o operní pasáže výpravné a s početným komparsem, jsou většinou veřejnosti známé. Život jejich autora už tak známý není, proto by nezaškodil podrobnější pohled do jeho soukromí. Karel Höger se své role zhostil jako vždy se ctí. Dost možná nebyl Bedřich Smetana takový bouřlivák a jeho život byl málo barvitý, aby bylo co natáčet a skandalizovat autora nejkrásnější české hudby ve vlasteneckém filmu by bylo trestuhodné. S potěšením jsem se jen dívala a poslouchala.(8.2.2014)
fragre
Již název přivolává představu, že jde jen o výseky života Smetanova, a je to vskutku tak. Je až s podivem, jak film natočený v roce 1955 je (naštěstí) nedotčen dobovou ideologií, naopak je to film natočený v ideologii pozdního obrozenectví, s kterým sdílí přímo metafyzickou víru v národ a velkou dávku naivity a též snahy o idealizaci a idylizaci, což asi byly také rysy páně režisérovy osobnosti. Takže i drama je zde trochu pocukrováno biedermayerovskou citovostí. Celé to dílo je hezké, barevné, křehké, kapánek sentimentální a směšné, ale i dojemné a v několika obrazech silné. Myslím, že Jiráskovi by se velice líbilo, neb je to více vlastenecká legenda než realita .(13.2.2013)
insurgentes
Nacionalistický paskvil, kde se o B. Smetanovi dozvíme akorát to, že rád vysedával u piána v okruhu podobných postihů a sypal hotové melodie z rukávu (tím je jako by skládal...) a kde hlavně furt hraje nějaká hudba, neni chvíle kdy by se děj posouval nějak kupředu, nastuduje se jedna opera, má to úspěch, hned se studuje druhá, ta má taky úspěch, a veškeré pozadí vzniku Vltavy se nám básnicky převypráví tím, že Béda nabere z potoka do hrsti a řekne: "Já to tam slyším!" Fakt paráda, to by mě nenapadlo, netuším, proč vlastně tenhle film vznikl.(26.12.2010)