Underground
Underground
Underground
Underground
Režie:
Emir KusturicaKamera:
Vilko FilacHudba:
Goran BregovičHrají:
Predrag 'Miki' Manojlovič, Lazar Ristovski, Mirjana Jokovič, Slavko Štimac, Ernst Stötzner, Srdjan Todorovič, Mirjana Karanovič, Milena Pavlovič (více)Obsahy(1)
Ve válečném Bělehradě v roce 1941 se furiantští přátelé Marko a Blacky zabývají obchodem se zbraněmi a jinými lumpárnami. Protože své nepříliš čestné kšeftování obratně spojují s partyzánskými nájezdy, získají v krátké době reputaci hrdinných bojovníků za svobodu. Když se Blacky musí jednoho dne musí začít skrývat, Marko je ukryje spolu s dalšími uprchlíky ve sklepě svého dědečka. Válka pokračuje, uprchlíků přibývá, rodí se děti a ve sklepě se pomalu vytváří autonomní svět. Když se v roce 1944 vrátí mír, udržuje Marko ostatní obyvatekle sklepů v nevědomosti - jednak proto, že s pověstí hrdiny dosáhl v titovské Jugoslávii vysokého politického postavení, jednak proto, že se s Blackym nechce dělit o krásnou Natálii, kterou oba milují. Uplyne patnáct let, než se první sklepní lidé dostanou na povrch - tím však celý příběh zdaleka nekončí. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (171)
Český Lev 1 nominace: Nejlepší film. . . . . Zlatá Palma ()
Dával bych si hodně velkého bacha na to, nechat se jenom okouzlovat Kusturicovou muzikálností, jíž na tři hodiny opulentně roztančí filmové obrazy; tohle dílo v sobě má ukrytou i poměrně nebezpečnou ideologii, či lépe řečeno mýtus o "horké srbské krvi", která ospravedlňuje vedení války a genocidy. Z filmařského hlediska takřka geniální, z politického hlediska velmi pochybné, ne-li přímo odsouzení hodné. ()
Jedná se nepochybně o velkolepé dílo, ale zejména bych vyzdvihl hudební složku. Ta je prostě skvělá a hned teď jdu shánět soundtrack. ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $171,082║Tržby Celosvetovo $1,900,000║ ()
Podobenství o jedné nešťastné zemi, jejích roztodivných obyvatelích a bratrovražedných válkách. Udržet masivní metaforu Jugoslávie 20. století pohromadě vyžadovalo veškerý Kusturicův um a ačkoli je na několika místech zřejmé, že to bylo nad jeho síly, přesto Underground uspokojivě funguje v obou rovinách: jako film o lidech i jako podobenství. Komedie i drama splývají v v unikátní Kusturicově poetice v jedno, za každým vtipem dříme špetka tragiky... Bregovičova hudba je naprosto nezbytná, je to právě ona, která dokonale souzní s náladou příběhu a ještě umocňuje jeho vyznění. Jeden z největších evropských filmů všech dob, doslovně i přeneseně... ()
Natočit takhle komplexní film si vyžaduje odvahu a také mimořádný režijní talent a ten bezesporu absolvent pražské FAMU Emir Kusturica má. Jinak by z jeho Undegroundu vzniklo cosi na způsob Jakubiskových posledních filmů, tedy Nejasné zprávě o konci světa (nemluvím o propadáku Post Coitum, který je obsahově někde docela jinde...), tedy východní sága s velmi širokým záběrem, která ale Jakubiskovi nedrží při sobě a ve více než dvouhodinové stopáži se divákovi rozpadá. Underground je až překvapivě homogenní film, velká freska složitých jugoslávských dějin a zároveň podobenství o balkánské širé duši, o nemožnosti domluvy a kořenech neshod a nesvárů, které sahají až někam do druhé světové války a ještě i mnohem dál... V další rovině filmu ale Kusturica akcentuje čistě komediální peripetie drobných místních postaviček, svérázný životní styl obyvatel Balkánského poloostrova, vpravdě pábitelské životní etudy místních hrdinů a furiantství, které je spjato s životem ve společnosti, kde každý se musí starat především sám o sebe a maximálně ještě o svou rodinu a hlavně sebe i ji materiálně zabezpečit. A jako na českém venkově 19. století jde i tady především o velikost ,,gruntu", množství úspor a naspořeného majetku a také o to své bohatství náležitě prezentovat. Tenhle film je nejlepší politologická sonda (i když má hodnotu spíše paušalizujícího soudu) vysvětlující, proč se země bývalé Jugoslávie ještě dlouho nebudou moci emancipovaně integrovat do evropského společenství. Balkán jako prostě mořem symbolicky unášený ostrov kamsi daleko od břehů Evropy... Podobné filmy: Černá kočka, bílý kocour, Život je zázrak, Kdo to tam zpívá, Hezké vesnice hezky hoří, Taxidermia, A fost sau n-a fost? ()
Neuvěřitelný, přesto naprosto upřímně míněný pohled na srbskou historii 20. století, srbskou povahu, srbské svérázy i srbské vlastenectví. Ano, právě tento způsob dokonalé kombinace odstrašujícího, přitažlivého, komického a šokujícího snad nejlépe vystihuje včerejšek i dnešek Balkánu. Z filmového hlediska je celek jednoduše geniální. Ať se podívám kamkoliv, všude další a další "drobnosti" nevyčíslitelné humorné, absurdní i zcela nepopsatelné hodnoty. To, co se dá pozřít v jednom záběru, jiné filmy zatěžko shánějí dvě hodiny. A přitom ten zarážející kontrast, nebo naopak kontrapunkt? ()
Pro mě nekoukatelné. Viděl jsem toho víc, jak hodinu a přišlo mi to strašně zmatené a prostě nudné. Téměř nonstop tam haje Bregovičova hudba, ale už je to spíše otrava a mě už to filmové dění prostě nezajímalo. Asi to bude i dost zmatečnými titulky, ale prostě ne. A ani ti herci mi nesedli. ()
Film, při jehož sledování se člověku chvílemi skoro i chce začít ŽÍT. ()
Tenhle film me docela prekvapil, neco takovyho jsem necekal. Od Kusturici jsem zvyklej na komedie, ktery maj ale v sobe prvky dramatu, kdezto tohle je docela vazne branej valecnej film, kterej je komickej jen misty. Kdyz je nejaka komedialni scena, je to klasickej Kusturica, treba oslavovani ve sklepe a celkove je ve filmu par dobrejch vtipu. Ale vetsinou se jedna o valecny drama, kde se resi politika, valka a lidi umiraj. Sice se to bere krapet s nadhledem, ale i tak me to dost zaskocilo. Chvilku trva nez se film rozjede, ale pak cloveka pohlti, ackoliv ma 3 hodiny, protoze pribeh je fakt zajimavej. Akorat jsem se misty v deji ztracel. Ale herci a hudba jsou opet skveli. Cistejch 5* to neni, ale dam je. ()
Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/. ()
Je to hezky natočené, chvílemi roztomile zmatené, jako tolik evropských filmů neskromně naduté, ale že by mě to nějak zvlášť dostalo... Na východoevropskou kinematografii nejsem, to bude asi tím. 70% ()
Zbytečně dlouhé a přehrávané... Takové jakubiskovské... Přeceňovaný film, ale budiž. Tři a půl hvězdičky za film, ale s tou Bregovičovou hudbou musím zaokrouhlit nahoru... ()
Pro mě vzhledem k velkému očekávání, které vyvolaly nadšené ohlasy, komentáře a vysoké hodnocení, asi největší zklamání z Kustoricovy tvorby, kterého mám jinak docela rád. Tohle podobenství mi jednoduše nesedlo, zápletka i v rámci hry s divákem mi přišla příliš absurdní a na můj vkus byl film zbytečně dlouhý, s přehrávajícími charaktery. Celkový dojem: 45 %. ()
Pro mě docela těžko uchopitelný film. Je zde hodně okamžiků, kdy se zasmějete, ale i okamžiky, kdy vám možná bude do breku. Ke Kusturicovým filmům jsem příliš nepřilnul, snad je to tím balkánským nádechem. Tenhle je ale docela vyjímka. I přes delší stopáž se znovu a znovu najde něco, čeho se dá "chytit". ()
Mohli by sme len slepo špekulovať nad tým, ktorý z ústredných motívov a myšlienok bol hnacím prvkom Kusturicovo myšlienkového pochodu počas tohto príbehu. Faktom ale je, že hlavných motívov je počas filmu niekoľko a každý z nich dostane dostatok priestoru no to, aby ho Emir stihol svojim tradičným, tragicko-humorným štýlom, ktorý miestami zachádza až do absurdnosti, vyjadriť a spracovať ucelene a komplexne. Originalita v Kusturicových filmoch naberá nové rozmery. Predstavivosť, tvorivosť, kreativita, farebnosť, hudobnosť, z toho všetkého srší toľko energie, že aj napriek nesmierne vážnej a tragicky ladenej atmosfére som bol po filme pozitívne naladený. Príbeh sa fiktívne drží skutočných faktov balkánskej politicko-vojnovej histórie. Jednotlivé dejové časti príbehu pôsobia nanajvýš hekticky a raritne, celok je paradoxne pomerne ucelený a komplexný. Aj keď som pozeral kratšiu (167') verziu, tak som mal najväčší problém s dĺžkou. 80%. ()
........Kontroverzní, tragikomický Underground nabízí těžkou satiru, drastický černý humor, líbivou, říznou Bregovičovku. Kusturica svůj protiválečný snímek pojal s velkou ironií a nadsázkou. Zeširoka odhalil divokou balkánskou krev, charakter a sled jugoslávských dějin. Jeho velkým rozmáchlým gestem bylo 9 hodin natočeného filmu a 6 hodin zkomponované hudby. I přes velké síto nakonec zbylo kolem 3 hodin zuřící vichřice a řvoucí dechovky.......... ()
No Comment. ()
Goran Bregovič, trúbky, chytľavý hudobný motív, peniaze letia vzduchom, spieva sa, strieľa, kričí...To je typický prvom Kusturicu , ktorý nájdete takmer v každom jeho filme. Úvod je naozaj skvelý, bombardovanie mesta i zoo, čistenie topánok kocúrom(dobre som sa zasmial), výborne zladenie starých dobových záberov s tými novými. Dej samotný o úkryte v podzemí, kde uprchlíci mylne čakajú na koniec vojny 20 rokov je dobrý a dá sa na tom stavať. Film má mnoho dobrých a vtipných momentov, ale nájde sa i niečo zbytočné a skrátenie by filmu pomohlo. Z ešte dlhšieho director´s cut by sa snáď dalo niečo zaujímavé vybrať. Zbytočné mi prišli scény okolo natáčania s dvojníkmi hlavných postáv. Naopak také veci ako strieľajúca opica z tanku vás pri Kusturicovi neprekvapia. Vo výsledku je to taká jeho typická divočina, ktorej by som po niekoľkých úpravách snáď dal plný počet, ale to by som v strižni musel sedieť ja. 80%. ()
Související novinky
Goran Bregović má namierené do Bratislavy!
Po takmer trojročnej pauze sa do Bratislavy vracia kráľ balkánskej hudby Goran Bregović aj so svojím legendárnym Wedding And Funeral Bandom. Koncert sa uskutoční 28. septembra 2017 v Bratislavskej… (více)
Recenzia na vyžiadanie /videné 5x/ „Strieľaj z pušky, tak, aby ťa vlastná mať počula. Ja nikdy nezapredám svoju krajinu nikomu.“ Umelecká tragikomédia pre náročných divákov. Všetky tieto nezmyselné boje a hnevy medzi Kusturicom a Angelopoulosom v konečnom dôsledku nemajú váhu na tom, že filmy sú určené DIVÁKOM, a nie filmovým cenám (áno, film by sa oslavovať) Hodnotenie dĺžky 163 min. (neanalyzujeme 320 min. director´s cut) Pred samotným rozborom filmu si musíme podrobnejšie priblížiť pozadie celého filmu. Začalo sa to po vývojovej a predprodukčnej fáza sa Kusturica doslova vyparil, nikto ho nemohol nájsť. jednalo sa o syndróm vyhorenia alebo depresia? Nie, Kusturica potreboval správny moment, aby sa dostal do svojej živelnej energii. Mecenášom tohto filmu bol francúzsky podnikateľ Pierre Spengler, ktorý bol dojatý, keď uvidel film Dom obesenca (1988). Na tomto filme sa stretla stálica všetkých dvorných hercov Kusturicu: Ivan, mladší brat Marka, pracovník so zverou: Slavko Štimac (Sjecas li se, Dolly Bell/1981) Predrag 'Miki' Manojlović (Otec na služobnej ceste/1985) Mirjana Karanović (Otec na služobnej ceste/1985) Bato, brat herečky Nataliji, na vozíku- Davor Dujmovic (Dom za vešanje/1988). Samotný kasting je ďalším prvkom vo filme, ktorý výborne hraje do kariet, každý herec dostal úlohu, ktorá mu pasovala. V kontexte námetu pri všelijakých hemžiacich národností, zostal Kusturica verný srbskej národnosti, a nevytváral kultúrnu prostitúciu s nemeckou národnosťou (tento pojem by sme mohli charakterizovať ako nemorálnu adaptáciu kultúrnych prvkov inej národnosti s plytkým povrchom na obohatenie vlastného diela). Túto kultúrnu prostitúciu predvádza Hollywood (napríklad Múmia 1, 2, 3), mumifikácia je v egyptológii posvätný vstup do posmrtného živote, a nie kľúčom cenových trhákov. V úvodnej sekvencii si všimnete, že Kusturica dokázal spojiť vidiecky, sedliacky jazyk a povzniesť ho na niečo umelecké. Príbeh sa láme na dve paralelné línie 2. svetovú vojnu a pád Juhoslávie. Pri sledovaní filmu si môžete všimnúť, že Kusturica je nesmierne komediálny tvorca. (scéna, kde herečka Natalijla podáva Crnymu oznam, že je najhľadanejší muž u Nacistov, Crnymu skôr v hlave behajú myšlienky o krásnej herečke. Žena v kúpeľni, kvetina v zadku, akým štýlom si Marko uťahuje zo svojej sexuálnej partnerky, to Všetko je špecifický druh humoru Kusturicu. Niektoré časti filmu prestrihávané archivnými zábermi lietadiel, príchody Nacistov do Belehradu, Skopje Jednotlivé kapitoly filmu sú naznačené grafikou so čiernym pozadím a bielym fontom a orámovaním. Celý drive podporujú herecké vklady hercov Ristovskia a Manojlovića, a energická hudba Gorana Bregovica, text Mesecina, Moonlight.: „Pokriva nas ratna tama, Pokriva nas tama joj“. Goran prezval ľudový tradičný druh spevu, a premietol ho do svojho originálneho hudobného jazyka. Ako znášať ťažkosti osudu, ak nie spievaním. Alegória, zároveň nádej na radosť. Každý, kto sa pozerá film a vidí herečku Mirjanu Joković vie, že čo sa zrejme dialo v hlave Kusturicu. (píšeme o hereckých kvalitách) Musela ho priam očariť, herecky je svojská, tvárou mi trocha pripomína Táňu Pauhofovú. O tom, že Kusturica rád obsadzuje pekné herečky do filmov je známe- Monica Bellucci, Marija Petronijević alebo Faye Dunaway. Dôležitá scéna pre Mirjanu Joković je scéna v divadle. Ukázala sa ako kľúčová, dostatočne ma presvedčila, že má v sebe divadelné cítenie. Zoberte si ten paradox scény: vymyslená realita (film) nakrúca rekreovanú realitu (divadelné predstavenie). V tom ako prichádza Crny ku herečke Nataliji, ona pustí náušnicu dole, Crny ju chytá, Natalija prichádza k nemu. Píšem o vynikajúcej choreografii, kde musí improvizovať pred divákmi, aby neodhalila Crnyho. Na predstavení ma herec jeden pokus, vo filme je mnoho. Táto scéna je dostatočným odôvodnením, prečo si ju práve Kusturica vybral. Ak by sa ma opýtal človek, ktorý by chcel vedieť, v čom spočíva talent Mirjanu Joković, tak práve túto scénu by som ponúkol. Na konci scény nechýba tradičné balkánske zakončenie, krik, energia, hystéria spojená v jednom. Lokácie: O celú scénografiu divák môžem poďakovať scénografovi Miljenovi Krekovi Kljakovicovi. Tím scénografie nevyhľadával reálne budovy, alebo ulice, viac ako 80% filmu bola umelo dotvorená na požiadavky filmu. (dom, kde sa schovávala väčšia časť civilistov). Aj napriek tomu, že je film „umelo“ pôsobí umelecky. Všetky filmy sú umelo vytvárané reality, záleží od toho, ako dokáže režisér oklamať diváka. Možno si položíte otázku: „Čo má byť artové na zbraniach, pití a zabíjaní?“ V podstate nič, lenže ak sa ujme réžie skúsený a talentovaný režisér, dokáže z tohto námetu vyťažiť maximum, a skryť v ňom určité významy, ktoré práve robia artový film artovým. Film Underground nie je len o pití, sexu, zbraniach alebo zabíjaní. Je to spoločenských problémoch, o zodpovednosti, a chamtivosti mať moc, o priateľstve. O tom, aký národný dopad malo konanie Marka, Crnyho a Natliji interpretuje scéna v centre filmu, kde Predrag 'Miki' Manojlović/Marko (on ako vysoko postavený politik novovzniknutej Juhoslávie) a Mirjanu Joković/Natalija (ako manželka politika) prichádzajú na nakrúcanie celovečerného filmu, obaja sa stretávajú so svojími hereckými dvojníkmi, ktorí vyzerali presne ako Marko a Natalija počas druhej svetovej vojny. Tuto sa režisér vyhral priam so strihom, presne postavil identických hercov na rovnaké miesto, osobitne nakrútili zábery zozadu na hereckých dvojníkov, a následne zábery postáv spredu z čias Juhoslávie. Bravúrne Kusturica, bravúrne. Undeground je odkazom toho, že nie je nutné žiť v spoločenskom ani mentálnom podzemí. Posledný veľký film Kusturica, po tomto počine nasledovala jeho kariéra strmá a nekvalitná tvorca. Vrchol Kusturicovej tvorby. Z objektívoho hľadiska spĺňa všetky podmienky kultúrne hodnotného audiovizuálne diela, zo subjektívneho hľadiska ma menej dojal ako Otec na služobnej ceste, alebo príbehom nadchol ako Arizonský sen. To, že sa niekomu subjektívne nepáči film, nezhadzuje jeho umeleckú kvalitu, pripomínam, tento film nie je pre každého. Director´s cut je viac obsiahlejší, náročnejší a vyčerpávajúci. Zaujal Vás film? Dobre, kde ho zohnať? Odporúčam blu ray BFI vydanie, kvalitné spracovanie po obrazovej a zvukovej skladbe. Hej... aby som nezabudol, soundtrack je vynikajúci (vlastním LP nosič, s label kódom LP 538 171-8, s čistým svedomým Vám odporúčam toto vydanie. /90%/ () (méně) (více)