Reds
Červení
Režie:
Warren BeattyKamera:
Vittorio StoraroHrají:
Warren Beatty, Diane Keaton, Edward Herrmann, Jack Nicholson, Paul Sorvino, Maureen Stapleton, Nicolas Coster, M. Emmet Walsh, Ian Wolfe, Bessie Love (více)Obsahy(1)
Americký komunistický novinář John Reed (1887–1920) se proslavil svojí knihou Deset dnů, které otřásly světem (1920), v níž jako očitý svědek popsal průběh bolševické revoluce v Rusku v roce 1917. Zemřel v Moskvě a spolu s dalšími „hrdiny revoluce“ byl pohřben v kremelské zdi. Jeho dobrodružný život je jistě vděčným námětem pro filmové zpracování, ale je s podivem, že k němu došlo jednak v Hollywoodu a jednak na počátku 80. let, kdy komunismus ještě zdaleka nebyl minulostí. Snímek Rudí byl ambiciózním projektem amerického herce Warrena Beattyho, který nejen vytvořil hlavní úlohu, ale byl rovněž spoluscenáristou (s Angličanem Trevorem Griffithsem), režisérem a producentem. Na více než tříhodinové ploše se snažil ukázat objektivní portrét člověka, jehož idealismus byl silnější než zdravý rozum. Velkou roli ve filmu hraje ovšem jeho vztah k levicové aktivistce Louise Bryantové (Diane Keatonová), mnohdy zastiňující historické události. Revoluce v Rusku se svými krvavými následky se stala prubířským kamenem pro rozštěpenou americkou levici, jejíž rozumnější část (k níž Reed nepatřil) brzy poznala, že proklamované revoluční myšlenky a činy se čím dál víc rozcházejí. Její prohlédnutí symbolizuje postava zkušené anarchistky Emmy Goldmanové (vynikající Maureen Stapletonová), která se marně snaží Reedovi vysvětlit, že tahle revoluce k ničemu dobrému nepovede. Film má vynikající herecké obsazení i ve vedlejších rolích. Postavu dramatika Eugena O’Neilla vytvořil Jack Nicholson, výraznou úlohu byrokrata Zinovjeva ztělesnil spisovatel polského původu Jerzy Kosinski (mj. autor zfilmovaného románu Byl jsem při tom) a v roli polského radikála Karla Radeka se objevil tehdy v emigraci působící český herec Jan Tříska. Epický děj snímku je prokládán vzpomínkami pamětníků (v titulcích nazývaných „svědci"), kteří glosují probíhající události; objevuje se mezi nimi několik významných osobností, mj. proslulý spisovatel Henry Miller, známá novinářka Adela Rogers St. Johnsová, spisovatelka Rebecca Westová, novinář George Seldes nebo herec, scenárista a producent George Jessel. Ze zjevných důvodů se nemohlo natáčet v autentických exteriérech, a proto ruské scény vznikaly ve Finsku a ve Španělsku. Film byl ve své době vysoce hodnocen odbornou i laickou veřejností (byl dokonce přirovnáván k Leanovu Doktoru Živagovi), o čemž mj. svědčí i dvanáct oscarových nominací, z nichž snímek nakonec obdržel tři zlaté sošky – Warren Beatty za režii, Vittorio Storaro za kameru a Maureen Stapletonová za ženský herecký výkon ve vedlejší roli. (Česká televize)
(více)Recenze (52)
Dobré, ale přece jen americké, takže tomu chybí větší hloubka. Spíše než neustálé manželské hádky bych ocenil, kdybychom viděli více politického pozadí. Byli to finančníci z Wall Street, kdo finančně podporoval ruské bolševiky. Car nebyl žádná americká loutka, a tak bylo třeba ho odstranit a dosadit na jeho místo svoje lidi. Takový Trockij žil svého času v New Yorku, měl jen malý příjem peněz, ale přesto si žil nad poměry (podpora budoucích kádrů?). A sám prezident Wilson mu sehnal pas, aby mohl v roce 1917 odjet do Ruska dělat revoluci. Původním cílem Bolševické revoluce bylo zavraždění carské rodiny a odcizení veškerého majetku a zdrojů Ruska zahraničními sionistickými bankami. Celé Rusko se mělo dostat do soukromých rukou Domu Rothschild. Takže politicky je tento film dost plytký a postrádá zásadní informace o pozadí tehdejších událostí. Závěrem ještě dodám, že hlavními oscarovými soupeři byli "Ohnivé vozy", "Na Zlatém jezeře" a "Dobyvatelé ztracené archy". ()
Film se neubrani porovnani s filmy Olivera Stona, no a v tehle konfrontaci nemuze uspet. Ale na druhe strane jsem se vydrzel divat az nekdy skoro do jedne do rana... ()
Zlatý glóbus 1 : Režie. Nominace 6 : Film, Herec - Warren Beatty, Herec ved. role - Jack Nicholson, Herečka - Diane Keaton, Herečka vedl. role - Maureen Stapleton, Scénář ......... Bafta 2 : Herec vedl. role - Jack Nicholson, Herečka vedl. role - Maureen Stapleton. Nominace 4 : Herec Warren Beatty, Herečka - Diane Keaton, Kamera, Kostýmy. ()
Těžko říct co by o ruské revoluci John Reed psal kdyby neumřel na tyfus a dožil se Stalina a jeho řádění. Možný být tu dobu v Rusku taky skončil v gulagu? Zajímavá mi přišla ta výměna názorů mezi Reedem (Warren Beatty) a anarchstkou Emmou Goldman (Maureen Stapleton). Ted když od těch událostí uplynulo skoro celé století není těžké dá za pravdu právě jí. Jack Nicholson v zajimavé vedlejší roli dramatika Eugena O Neilla ()
Životní projekt W. Beattyho, v němž byl nejen představitelem hlavní role, ale i režisérem, spoluscénaristou a producentem. Za všechny tyto čtyři "funkce" byl nominován na Oscara, ale pouze za režii tuto cenu získal ( jako herec měl na ni přes deset nominací, ale nikdy ji za herectví nedostal). Je zajímavé sledovat "rudého" Američana pohledem diváka, který si s skutečnými "rudými" prožil desítky let a oslavoval ne když se k moci dostali, ale když od ní byli odstranění. V kontextu událostí své doby (zatažení USA do první světové války) je ovšem třeba vidět americký entuziasmus pro činy bolševiků (kteří naopak Rusko ze světové války vyvedli) ve zcela jiné perspektivě. Z historického pohledu je zajímavý i portrét dramatika a básníka Eugena O´Neilla (skvělý J. Nicholson) a americké spisovatelky a filosofky, anarchistky židovského původu Emmy Goldmanové (M. Stapeltonová - Oscar za ženský herecký výkon v hlavní roli). Epizodní roli Grigorije Zinověva, významného politika bolševiků a blízkého spolupracovníka V.I. Lenina, ztvárnil polský spisovatel, dokumentaristy a herce Jerzy Kosinsky (napsal mj. román Being There, podle něhož byl 1979 natočen stejnojmenný film s Peterem Sellersem v hlavní roli). V jiné epizodní roli - Karla Radeka, od počátku 20. století předního představitele německé a polské sociální demokracie, můžeme vidět Jana Třísku. ()
Rozsáhlá, ambiciózní biografie je projekt Beattyho, a nemůžu si pomoct, ale přijde mi na takovou složitou látku přiliš mělký a povrchní. Co mě překvapilo, je dokumentární rámování rozhovory s pamětníky, kteří do příběhu vstupují každých 10 minut. Působí to rušivě, a autenticitě to příliš nepřidává, protože jak samy mluvící hlavy seniorů potvrzují, paměť už jim v době natáčení příliš nesloužila. První půlka filmu v Americe je pojatá skoro jako klasická konverzační screwball comedy. Je to spíš o Bryantové, která má ostrý jazyk, ale moc neví, co se životem, než o naivním Reedovi, který má velké komunistické ideály. Alespoň se ale pořád něco děje, resp. pořád se hádají a vstupuje jim do toho Nicholson (tedy O'Neill). To už se žánr změnil na jakousi divadelní hru z Broadwaye. Ale Reeda to k rudé revoluci táhne jako můru ke světlu. V polovině se děj přesouvá do Petrohradu, zobrazuje novinářskou práci manželské dvojice na pozadí událostí VŘSR, což zde vypadá trochu jako kdyby se jen jeli podívat na vánoční trhy. Doma v Americe je čeká vysvětlování, co to tam v Evropě proletáři vyvádí, protože vláda záměrně nechává veřejnost v ignoranci, aby náhodou nepochytila levičácké názory - a tak vznikla slavná reportáž "Deset dní, jež otřásly světem". Zbytek filmu se bohužel utápí v půtkách mezi názory uvnitř levicových stran, což je poměrně bezvýznamné, a není to ani trochu zajímavé. Osudný návrat do Ruska na konci zase působí absurdně, nevěrohodně a zmateně i díky nezkušené režii, přednost dostane ústřední love story. Vzhledem k tomu, jakým Hurvínkovským stylem si dodnes většinou představují běžní Američané dění ve světě, ale Rudí dopadli vlastně ještě velmi dobře. Za únavnou, vražednou a přitom neopodstatněnou délku musím bohužel jednu rudou hvězdu strhnout. ()
Musím přiznat, že jsem si tenhle film rozdělil na dvě části a mnohem víc mě zaujala druhá "ruská" polovina filmu... Takže pod dojmem druhé části dávám 4 hvězdy. Jinak celkově hodnotím film jako zajímavou exkurzi do dějin dělnického hnutí... ()
Vzhledem k tématu se jedná o neuvěřitelně dlouhý snímek, který se natahuje i díky skutečným rozhovorům s pamětníky. Navíc propagandistické a politické řeči jsou namáhavé už samy o sobě. Ovšem Warren Beatty hrál moc hezky. ()
Výborné výkony obou hlavních hrdinů, velmi zajímavý děj a délka zde vůbec nevadí. 80%. ()
Velmi zdařilé dílo, mám rád filmy z historie 20. století, zvláště životopisné či podle skutečných událostí. Škody, že se podobné filmy netočí častěji. ()
BAFTA 2 : Herec VR: Jack Nicholson, Herečka VR: Maureen Stapleton a 5 nominací: Herec HR: Warren Beatty, Herečka HR: Diane Keaton, Kamera, Výprava, Kostýmy ()
Presvedčivosť a absolútna dokonalosť po všetkých stránkach. Oscarové veľdielo Warrena Beattyho. ()
Související novinky
Zemřel herec Paul Sorvino
Další smutná zpráva z filmového světa. Včera totiž zemřel také druhý slavný charakterní Paul Sorvino. 83letý veterán, známý pro hraní silných urostlých typů mužů, zemřel přirozenou smrtí ve svém domě… (více)
Zemřel skladatel a textař Stephen Sondheim
Svět hudby přišel o jeden z velkých talentů. Ve svém domě v americkém Roxbury včera zemřel oceňovaný textař a hudební skladatel Stephen Sondheim. Médiím zprávu předal umělcův právní zástupce.… (více)