Byl jsem lynčován

Další ze snímků, který diváka nadchne. Filmová klasika, která poukazuje na nespravedlnost, která vládla (vládne?) tehdejším (dnešním?) světem. Krásně se mění hlavní hrdina po přežití lynče. Skutečně působivé scény, další z filmů, který u mě patří k tomu nejlepšímu, co jsem viděl. Tematicky podobné westernu Jízda do Ox-Bow. Na mysli mi vyvstává otázka - tak staré filmy (Denunciant, Jízda do Ox-Bow, Rozdvojená duše...) a přece mají co říci i dnes, jsou stále aktuální (v době zfilmování nadčasové) a proč jsou tak skvělé a jejich pointa zastiňuje převážnou většinu dnešních snímků??? Opravdový filmový zážitek. Doporučuji! Malá chybička v titulkách ČT: Katherine přichází k Joeovi (po lynči, zjišťuje, že žije), který je v rozvášněné debatě s bratry a řekne, že je klidně zastřelí (nebo tak nějak) a Katherine vysloví větu, ať tedy zastřelí i ji: A) originální zvuk: twenty-two or twenty-five. (pro vysvětlení - ta čísla vyjadřují počet obžalovaných z lynče - trest smrti + 2 bratři a ona) B) titulky ČT: 22 nebo 23. (21.04.2008)

Pokud divák překousne lehce nevěrohodnou a naivní zápletku, dostane se mu velmi silného filmu, při kterém se může mimo jiné zamyslet nad tím, jestli by měl být trest za cílený pokus o vraždu stejně přísný jako za vraždu skutečně spáchanou. Zdařilé po všech stránkách, především zásadní a takřka absolutní přeměna charakteru hlavní postavy je díky skvělému výkonu Spencera Tracyho bez problémů uvěřitelná. Docela jsem se bál konce, ale i ten je naštěstí přinejmenším snesitelný. 80 - 90 % (19.04.2008)

Ľudská hlúpota nepozná hranice. Tu však nejde len o dav ľudský ako taký, no počiatok podstaty problému spočíva v tých, čo vymáhajú “právo”, pričom sú to práve tí, čo poväčšine zlyhávajú ako prví. Snímok je sondou do nefungujúceho mozgu, ktorý ovláda nezdravá emócia, pričom záver ako taký, je už len akýmsi klasickým americkým obrázkom chorobnej prezentácie ich idealizmu pre dosiahnutie spravodlivosti. Nuž, čo sa im nedarí v realite, to “dokonale” vykresľujú na obrazovkách. (06.08.2020)

Zakladatelský film žánru angažovaného hraného filmu, zhruba tak lze charakterizovat toto pozoruhodné dílo exilového německého režiséra Langa. Pohled na mladého Spencera Tracyho zaujme nejen překvapivostí jeho vzhledu, ale ještě více kvalitou Tracyho uměleckého výkonu. Výpověď o americké demokracii soudce Lynche rozhodně není Langovým výmyslem; v rooseveltovských USA šlo stále o součást všedního dne, který se protáhl až do přelomu druhé a třetí čtvrtiny minulého století. Zvraty díla, dnes působící buď jako překvapivé nebo nelogické či přímo vykonstruované, jsou pro svou dobu příznačné i sentimentalitou, kterou zčásti také vyzařují. A nejsou nevěrny skutečné tváři doby svého vzniku (jedná se o film ne historický, ale dobově současný). Buďjakbuď film jednoznačně převyšuje průměrné standardy své doby a na jasně položenou otázku po jeho kvalitě a nadčasovosti - v tom se shoduji s většinou svých spolukomentátorů - je odpověď jasná. Ano, je kvalitní, ano je současně i nadčasový. Právem. (09.09.2008)

Ono je, ako hovorí užívateľ 'ybuko' vo svojej základnej podstate, spolu so záverom, tento film naozaj pomerne naivný. Ale tú naivitu v ňom nenájdete len tak ľahko a človek musí byť naozaj ľahostajný, ak ho takáto téma a jej perfektné spracovanie neprinúti sa zamyslieť. Rozjazd je síce pomalší, ale všetko má svoje príčiny. A po pár minútach sa chyby v scenári hľadajú len veľmi ťažko. Azda len niekde inde. Určite to však nebude výkon Spencera Tracyho, ktorý zatieňuje výkon takmer ktoréhokoľvek herca tej doby. Na takéto klasické diela by sa nemalo zabúdať. 85%. (19.04.2008)