Závěť doktora Mabuse

Poslední film, který Lang natočil v Německu, už byl vzhedem k situaci realizován pod tlakem. Mírně se to podepsalo na ženských hereckých výkonech, které jsou podrůměrné. Vše ostatní již je charakteristický Lang, mistrně budované napětí, kvalitně propracovaný scénář, který již bohužel dnešního diváka nemůže zaskočit jako tehdejšího, neboť tehdy se na skvělém nápadu nepřiživilo ještě hejno opakovatelů. A pochopitelně Langovo unikatní vidění světa plného zsjímavý h obrazů i tam, kde by je nikdo jiný vůbec nehledal. Scéna útěku z místnosti za oponou je vymazlená do každého detailu. (03.04.2020)

Naprostá brutalita ve všech ohledech. Už jenom ta infarktově vyhrocená úvodní scéna! Čiší z toho brakovost v tom nejlepším slova smyslu - všechny ty vybuchující sudy, ampule s plynem, padělané bankovky, strojové hlasy z gramofonu, tajné organizace, hypnóza. Na zlověstnosti tomu dodává klasická fascinace duševními chorobami a šílenstvím, která se rozbujela po 1. světové válce, což je zde také záminkou pro občas ještě mohutně expresionistické herectví. Stylisticky je to krásné, přes téměř neustále přítomnou paralelní montáž Lang ještě zdaleka nevyužíval onen automatizovaný hollywoodský styl, takže je zde místo pro režijní a kameramanské frajeřiny, nečekané a nečekaně komponované záběry. Také specifické využívání zvuku a střihu Závěti doktora Mabuse dodává na ostrosti a úsečnosti, i proto je pro mě ještě lepším filmem než Vrah mezi námi. "Zabil jsem svou dívku a muže, který byl mým nejlepším přítelem!" - "To není moje věc Thomasi, miluji tě!" (30.05.2015)

Lang mě vždy udivuje svojí chopností suverénní režie, která je bohatá na vizuální podněty a téměř si nezadá s kinematografií současnou. Závěť doktora Mabuse je tak zajímavá podívaná s hutnou atmosférou a mnoha skvělými momenty, kterou však trochu sráží její délka a celkové vyznění, které není z mého pohledu tak zajímavé, jak se v průběhu filmu může zdát. 6/10 (16.10.2018)

Spočiatku som si v duchu hovoril niečo v zmysle, že pravidlo pokračovanie nie je nikdy lepšie, ako prvá časť, platilo už pred mnohými desaťročiami. Ale s pribúdajúcimi minútami naberal Testament na spáde, pribudli napínavé a zaujímavé scény a triumfom tentokrát nie je záporná postava, ale svojský, povedzme že mierne spomalený, roztržitý a nervózny komisár. Jeho prostredníctvom sa sem dostalo aj trochu nadhľadu. Politicko-spoločenský presah je zrejmý, ale toto pokračovanie je predsa len nakrútené v zábavnejšom formáte, ako trochu viac umelecký, ešte nemý Mabuse. Nakoniec veľká spokojnosť, k čomu prispel aj akčný záver. (12.04.2016)

Kto z nás by netúžil presláviť sa výnimočným činom? Niečím, čo nik predtým nedokázal? Niektorým túžba po moci (a zvyčajne aj majetku - no vidina luxusu nemusí byť prítomná ) veľmi zatemní zrak. Až tak, že pri výnimočnosti svojho plánovaného skutku mu odmietnu dať matematické moralistické znamienka plusu a mínusu v zmysle pozitívneho alebo negatívneho skutku. Dôležitá je oddanosť východiskovej idei, tvoriacej korene pre vykonanie extraordinárneho tvorivého aktu. Dnes je veľa takých v rôznych oblastiach. Najviac v medicíne a peňažníctve. Je tu idea alternatívnej liečby, ktorú zavedené nemocnice neuznávajú, lebo nemajú vedecké štúdie. Kopec zázračných biotronikov aj psychotronikov ale vie, ako na to. Predpíšu všeliečiace olejčeky aj maste. Reklamy peňažných investícii valia na dôverčivých zákazníkov oblbováky o nezmysloch ako je slovné spojenie "výhodná pôžička". (pôžička môže byť výhodná len v prípade, ak nemá žiadne úroky, alebo tá z ktorej časť alebo všetky úroky z pôžičky dostane dlžník - teda ten, čo si požičal a nie banka alebo veriteľ - každá). Uff ale to som riadne odbočil - veď tu ide o film, kde sa chystá sabotáž, ktorej cieľom je ochromiť funkcie mesta v každom ohľade. Pripravené dôsledne analyticky. A na čele spiknutia stojí? Doktor Mabuse. Záležitosť je výborné sfilmovaná, má premyslený dej, ktorým diváka vcucne do príbehu, na rozdiel od dnešnej pop-krimi-kinematografie, ktorá ohuruje skôr formálne (rôzne technické efekty, strihové vychytávky, premrštená rýchlosť, hry s časovými posunmi deja, premenlivosť charakterov, hry s vypointovaním, poškuľovanie na zdatného sledovača filmov...) a oveľa menej dejovo. (07.09.2015)