Spasmo

Tak tohleto je šílený kousek, to je něco tak nepochopitelného, nepředvídatelného, matoucího, a nakonec i frustrujícího, že sem si zprvu myslel že snad sleduji '70 Lynche, ještě teď jsem v rozpacích a film ještě pořádně nevstřebal a ještě hodně dlouho mi to všechno bude vrtat hlavou, jako ostatně nejspíš všem zarytým giallo fanouškům a nejen těm. Každopádně už teď mohu napsat že je to Lenziho patrně nejkrotší '70 film (bez větší krve, sexu i extrémního násilí,ale nějaké ty giallo standarty se tu přesto najdou), ale také asi nejvíce psychologický, nejtajemnější a těch dalších různých nej se to tady jen hemží podobně jako nejrůznějšími překvápky. Ale uznávám je to kus velké a dobré kinematografie (hlavně režie a nápaditý, opravdu hodně spletitý a svým způsobem i nemocný scénář), báječná stylizace, kamera, umístění, herecké výkony, to vše je tu opravdu velké. Škoda že Ivan Rassimov, velký herec taliánského kina, se tu objevil až v poslední půl hodině. Jak píše Kusko.t2, už od první scény na pláži, zjistíte že tu něco nehraje a z každým dalším okamžikem, včetně všech záhadných osob, jejich charakterů a motivů, se vám to bude jen potvrzovat, kdy nakonec v poslední vynalézavé třetině, to dá všechno nějaký smysl. Skvělé, ani mi nevadil nedostatek násilí a nahoty, vůbec tím film nijak zvlášť neutrpěl a neztratil. (03.03.2011)

Hodně zvláštní kousek. Hned od začátku se vrší jedna nevysvětlitelná událost za druhou, a divák, společně s hrdinou, toho moc nechápe a snaží se přijít záhadám na kloub. Tvůrcům do karet nahlédnete až v závěrečné třetině s příchodem Ivana Rassimova, který postupně odhaluje pointu v poměrně složitém rozuzlení. Zvýšená pozornost tudíž nutností. Lenzi natočil poměrně kvalitní, těžce nepředvídatelný thriller (což je rozhodně plus), který má k giallu stejně daleko jako k hororu - skoro žádná nahota (pouze jedna jediná bradavka!), žádné kožené rukavice a krve minimálně. Pro kompletáře ale volba dobrá. (02.04.2013)

I v rámci gialla, kde je šílenství na denním pořádku, je tohle dost úlet. Ale v dobrém. Lenziho si proklepnu, slibuju. (30.10.2022)

Temný příběh je zpočátku jednou velkou halucinací, mozaikou roztříštěnou na tisíc kousků. Neřekl bych, že jde o čisté giallo, film jen místy využívá postupů pro giallo typických. Tísnivá atmosféra je umocněna skvělou kamerou, která si všímá detailu (oči, nůžky, krev) a současně předkládá nápadité kompozice, barvou (červená vede, ale také světlo a tma mají důležitou roli) a Moricconeho místy nepříjemnou až psychadelickou hudbou. Když si myslíte, že je vám jasné, proč se všechny ty podivnosti Christianovi dějí, přichystá režisér ještě nejedno překvapení. A nakonec se vysvětlí i podivné figuriny žen, co se během filmu porůznu objevují. Těžký a delší rozjezd se v jisté chvíli zlomí v jízdu v autě bez brzd. Poslední tušené minuty jsou příjemným potvrzením, že se konečně divák naladil na stejnou vlnu s panem režisérem. (19.03.2014)

Hlavnému hrdinovi sa dejú prazvláštne veci a do jeho života vstupujú podivné individuá. Je blázon on, alebo je to celé úplne inak? Lynch na taliansky spôsob s celkom zaujímavým záverom. Výsledok je ale dosť solídna nuda a zaujali ma len parádne umelé figuríny mladých žien, ktoré boli krásne strašidelné. Naopak herci boli úplne katastrofálni (to, čo tam stvára Suzy Kendall je veľa aj na talianske pomery). (30.11.2020)

Giallo, ktoré si myslím svojimi postupmi trocha zasahuje aj za hranice svojej žánrovej definície. Lenzi skombinoval tradičné postupy s tými už prakticky nadrámcovými zápletkami, bez ktorých by sa Spasmo určite obišlo. Takto je to ale ešte o poznanie zamotanejšie a psychicky vyhrotenejšie a to s viacerými odhaleniami. V koži Christiana, hlavného hrdinu príbehu by som fakt že nechcel byť. Už jeho prvé stretnutie s Barbarou na pláži dávalo tušiť, že nič nebude také ako sa zdá. Nasledujúca noc plná vášne definitívne určila smer zamotaného životného príbehu Christiana. Namiesto toho, aby sa situácia postupne kryštalizovala do jasna, zahmlieva sa čím ďalej tým viac. Tento krát seriózny Lenzi. (19.05.2009)

Umberto Lenzi sice nebyl kdovíjak áčkový tvůrce, ale do giallo žánru se mu povedlo udělat několik pamětihodných zářezů. A to Spasmo vlastně ani není úplně klasické giallo (první vražda se odehraje přibližně po hodině filmu), děj je vystavěn poměrně kostrbatě, prapodivně se skáče ze scény do scény a chování postav je chvílemi docela WTF. Spasmo je vlastně dost velký bizár. Každopádně ke konci zjistíme, že ta roztříštěná kompozice z hlediska vývoje hlavní postavy vlastně dává smysl, a ať už to byl tvůrčí záměr či neumětelství, dotváří to dobře mysteriózní atmosféru, kdy opravdu nevíme, oč tu běží. (23.07.2019)

Dosť možno umelecky najambicióznejšie Lenziho giallo, kde tentokrát to sedemdesiatkové hodnotenie zaokrúhlim hore, čisto kvôli spravodlivosti. Explicitne zobrazených vrážd sa síce spočiatku nedočkáme, ale obesených figurín tu nájdete ako nikde inde. A nakoniec príde aj na nejaké to škrtenie, netradične ale v jednej osvetľujúcej rapidmontáži. Lenzi asi najlepšie pripravil šokujúcu pointu, ktorá má ešte jeden špeciálny dovetok. Spasmo pôsobí aj napriek svojej pomerne chaotickej zápletke celkom zovreto a ucelene. (15.10.2021)

Šílený, psychedelický, anarchistický thriller, kterému dodává umělecký punc Morriconeho hudba. Divák, který se bude snažit rozšifrovat zápletku logickým myšlením, neuspěje. (25.11.2014)

V prvních chvílích jsem překvapeně zíral, že koukám na zřejmě jediné giallo s Alainem Delonem. Až později jsem na Robertu Hoffmannovi objevil pět rozdílů. Neúčast francouzské superstar však naštěstí byla jen jedním ze dvou drobných zklamání, kterých jsem se při sledování Spasma dočkal. Tím druhým byly kozy. Ve filmu se objevila jen jedna a patřila Monice Monet. Díky její bradavce jsem sice usvědčil z nepozornosti Bloodyho13, v komentáři se mu díky mně zvedl počet koz, ale já měl chuť na víc koz nebo alespoň kozy Suzy Kendall a nic. Ale nechme mou pubertální fixaci chvíli stranou. Nezbývá mi než parafrázovat mé předkomentátory a charakterizovat Spasmo jako jízdu na tripu, která si v mnohém skutečně nezadá s lynchovinami. Minimálně třetinu stopáže si nejste jistí vůbec ničím. Je to sen či skutečnost? Postupně se však vše pomocí drobných náznaků začíná vyjasňovat a nakonec vyvrcholí skvěle vypjatým závěrem. Nečekáte-li klasické giallo s množstvím vražd, ale zamotaný (a chytře rozmotaný) příběh s rouškou tajemství je pro vás tahle Lenziho lahůdka dobrou volbou, stejně jako byla pro mě. Jen čtyři, protože kozy forever! (27.11.2016)

Lenzi se v tomto kousku opět předvedl jako mistr napětí jenž pomalu graduje až do skvělého finále. Maestro Morricone jenom podtrhuje svoji hudbou celkovou podivnou a mysteriózní atmosféru tohoto velmi nadstandartního žlutého kousku. (21.01.2013)

Hned od začiatku bolo jasné, že film bude hrať hlavne na tajomno okolo príbehu a hlavnej postavy. Film má dosť neprehľadný dej a tak sa dá povedať aj určitá prekombinovanosť tu je..Ale ako sa dostávame bližšie k pointe, začína to dávať zmysel a pekne to zapadá do jedného celku. Ale ešte musím vyzdvihnúť prostredie rozsiahleho domu, ktoré je ideálne na postrehy a troška aj fantázie. Film mal aj silno pútavé scény, ako tá čo sa odohráva v lome, tá mala silný drive. K dobrému filmovému zážitku značne pomáha Morriconeho hudba, žiadny náznak zaváhania ani nehodiacich tónov. Tak zhrniem to: Príbeh, spracovanie, kamera, hudba boli na parádnej úrovni, keby nebolo pár sprostostí v scenári, tak by som išiel hádam aj na najvyššie hodnotenie. Upozornenie pre tých čo si chcú pozrieť klasické giallo, nech dajú šancu inému filmu, tento ma malo giallo trademarkov. (23.04.2015)

Parádičkoidní skládačka s mindfuckovým nádchem a hezky divnou atmosférou. Rozhodně to není pro každého, ale kdo má rád tyhle italské zvláštnosti -které nejsou ani horror ani detektivka, ba vlastně ani pořádné giallo a jen z toho nejistotou hučí v šišce- ten si to užije. (13.11.2014)

Vynikajúce, aj keď netypické giallo. Je tu veľa kúskov skladačky, okorenených psychedelickými prvkami, s brilantnou a návykovou hudbou maestra Morriconeho a perfektným, zväčša prímorským prostredím. Nečakajte čierne rukavice a krvavé vraždy alebo sleazy scény, aj keď krásne ženy a tá neodolateľná euroatmosféra tu je! Napriek netypickosti skvelý kúsok! (19.04.2020)

Posledné skutočne kvalitné Lenziho giallo pred jeho ďalšou výbornou "poliziotesschi" dekádou, ktorá mala nasledovať... Svojim spôsobom tu vzhľadom na rok 1974 Lenzi už tak trochu už skladá hold pôvodným žánrovým snímkom, založeným na dekoráciách (figuríny) a atmosfére (napr. Bavova klasika Sei donne per l´assassino 1964) a podobne ako u iného svojho vynikajúceho gialla Seven Blood-Stained Orchids (1972) tu skôr rozohráva atmosférickú a zamotanú zápletku a zaobíde sa bez klasického vraha v čiernych rukaviciach. Už od prvých chvíľ na pláži je jasné že tu niečo nehrá, dokonca som začínal tvorcov počas filmu podozrievať s logických kopancov, nakoniec však všetko do seba výborne zapadlo. Hlavný hrdina, ktorý by mal riešiť problémy a ohrozenia okolo seba sa naopak stále viac prepadá okolnostiam aby postupom času nebolo jasné vôbec nič... Výborne je zvolené prostredie starej renesančnej pevnosti, ktorá ako keby mala symbolizovať posledný odpor hlavného hrdinu proti vlastným nepriateľom v okolí ale aj vo svojej hlave... Výborne zrežírované, výborne presvedčivo zahrané a z nečakanými zvratmi a s pointou v závere... Proste dôstojná bodka za skvelým "žltým" režisérovým obdobím... (07.12.2012)

Rezisera Umberta Lenziho /Vymitac Kanibalu, Zeny od Hluboke Reky, Velky Utok Zombies/ nemam rad, ale tento film sa podaril. Podivne udalosti sa kopia jedna na druhu a maloco suvisi s niecim. Nahota a nasilie v ramci normy. 69 % (27.01.2015)

Čisté giallo to není, ale má k němu mnohem blíž než k hororu. Myslel jsem, že se zde Lenzi zase vyřádil množstvím krve a náhodou a ono nic. Tedy kromě těch dvou kapek v koupelně. Obsah byl po celou dobu neočekávatelný a do poslední chvíle jsem netušil jak to skončí. Od doby, kdy se na scéně objevil Rassimov, se začíná zamotaný příběh trochu rozmotávat. Jak napsal Karlos80 zpočátku to byl takový Lynch. Zajímavý film, ale určitě stojí za shlédnutí. (23.03.2016)

Kromě vyložených řezničin typu CANNIBAL FEROX Lenzi točil i spoustu, řekněme, temných detektivek. SPASMO přesně zapadá do této kategorie. Dovolil bych si říct, že kolonka horror, která je u tohot filmu uvedena, se tam musela dostat nějakým škaredým omylem. S horrorem totiž tento film nemá společné ani to nejmenší. Přestože se dějově jedná o slušný guláš, dovolím si tvrdit, že se v tom dá orientovat, ale chce to sledovat opravdu pozorně. Lenzi si totiž nechá celé vysvětlení až nakonec a jsou to opravdu, narozdíl třeba od jeho dřívějšího počinu IL COLTELLO DI GHIACCIO (A KNIFE OF ICE), opravdu nečekaná odhalení. Pořád jsem čekal, kdy už Lenzi konečně rozjede svoje oblíbené gore hody, ale ničeho takového jsem se nedočkal. Ale nakonec to považuju spíš za klad. Tentokrát u mě Lenzi získal spíš plusové body. (23.01.2007)

Tak tohle si budu muset jeste promyslet, a nebo pustit nekdy znova. Natoceny je to krasne (vyrazna Suzy), ale je to teda psycharna... (28.04.2014)

Psycho-giallo v té nejlepší formě. 74' byl zřejmě Lenziho nejsilnější rok a Spasmo je perfektně natočené psycho, kde člověk nemá vůbec ponětí o co jde a paranoia se stupňuje každým okamžikem. Bez nudných momentů. V hlavní roli sympatický, charismatický a především výborně hrající Hoffmann. Až se divím, že si v podobných rolích nezahrál mnohem častěji jako třeba právě též charismatický Rassimov, který má ovšem občas menší sklony k přehrávání. Takže jasný tip pro všechny, kdo mají rádi zamotaná atmosférická mysteriózní gialla 70. let. (13.01.2014)