Polednice

Velmi svižně a přitom bravurně odvyprávěné i zrežírované psychologické drama s mysteriozně hororovými prvky o vztahu matky a dcery, žijící momentálně ve lži. V buranské všednosti zdánlivě poklidné vesnice postupem času naleznou víc než samy chtěly. Pravdu. Každá tu svou, každá o sobě samé. Příběh se může zdát na jednu stranu opatrný, budeme-li mluvit o vývoji děje či povrchním rozboru postav, např. paní Mrázová by si jistě zasloužila více prostoru. Na tu druhou ovšem dává divákovi možnost pro vlastní úvahy v doprovodu krásných záběrů a celkově velmi povedené atmosféry, kterou si film drží až do konce. Jako debut rozhodně nadprůměrné s naplno využitými nepřeceňovanými možnostmi . (14.08.2016)

Scenárista byl zřejmě menšího vzrůstu (podle fotek nebyl, oops) a v průběhu psaní ho odnesla Polednice, následkem čehož solidně rozepsaná práce nedorazila do cíle. Jinak se ovšem jedná o ambiciózní debut, který jsem určitě neviděl naposled. Byl bych s hodnocením klidně hodnější, ale celková nedomrlost, nerozvinutost traumatu hlavní postavy a zbrklost závěru zamrzí. Audiovizuálně je všechno boží, herecky taky, atmosféra a náznaky mystéria šlapou ostošest a předvídatelnost poměrně dlouho taky nehrozí. Bude vrahem šílená bába? Bude vrahem bubák? Bude vrahem vystresovaná Geislerka? Bude někdo vůbec vrahem? Tvůrci mohli buď víc přitlačit na rovinu hororového psychothrilleru, nebo naopak mít větší koule a jít cestou hardcore mysteriózního napínáku s rozvinutějším folklórem a větším zapojením postav (z nichž se většina ukáže pro děj de facto zbytečnými), nad jehož významy by se místní komentátorská obec tradičně servala do krve. Každopádně pro TYHLE náměty je naše země jak dělaná - proč jich nevzniká víc? (14.01.2024)

Označit Polednici jako psychologické drama, nikoliv jako horor, je už sám o sobě spoiler jako kráva. Člověk tudíž ještě před filmem ztratí naději v tom, že by se zde objevil onen lehký mysteriózní prvek. O strašení se tu tak stará hlavně stará Mrázová v podání Daniely Kolářové, která se asi ve dvou případech objeví tam, kde ji zrovna nečekáte. Samozřejmě za přispění div ne ohlušujícího zvuku, takže se leknete tak či onak. Geislerky proměnu z počátečního zoufalství do čirého šílenství přivádí Sádek na ploše necelých 90 minut celkem uspěchaně, na druhou stranu se hrdince nelze divit - horko jak kráva, umyjete se leda tak suchou hlínou, barák v příšernym stavu, na krku exekuce a do toho neposlušný děcko - no depka jak svině. Obsazení a vizuál každopádně super, jen se připravte na to, že to s Erbenem nemá nic společnýho. (08.03.2016)

"V najlepšom treba prestať" je síce rada, ktorú si tvorcovia Polednice vzali k srdcu, ale mne to potom zase nestačilo. Som asi divák, ktorý nevie, čo chce. Na režijný debut je to úplná pohoda a hlavná detská herečka je tiež zrejme nadaná, lebo celý čas dokázala rozprávať aj artikulovať prirodzene, čo sa u nás len tak nevidí. (12.11.2016)

Mierne spoilery: S tým, že Polednice nie je horor, ale skôr psychologická dráma využívajúca ústredné zlo viac-menej ako metaforu, mám ten najmenší problém. Na české pomery pomerne orignálny koncept podporený slušným audiovizuálom a spoľahlivou Aňou Geisslerovou však zráža nevierohodná dramatická zložka. Tá je povrchná, posúva sa odnikiaľ nikam k pomerne predvídateľnému a skratkovitému finále.. a náhle je koniec. Nebudem teda preklínať strihačov, že sa snažili lákať na iný film, ale na to, že z tohto konceptu sa dalo dostať viac. Oveľa viac. Mladým tvorcom však prajem veľa úspechov do budúcna a snáď sa im podarí zúročiť získané skúsenosti lepšie. (18.01.2017)