Dubček

Slovenská kinematografie mě začala být nesmírně symatická a proto jak mám možnost jít na něco od našich bratrů neváhám. Navíc tady mně to lákalo i tématicky. Alexandr Dubček je historická postava, která si jistě zaslouží svůj film. Zprácování jako úsporná komorní dialogovka by vůbec nevadilo i když v některých scénách (demonstrace na podporu Dubčeka ) bylo vidět, že se pracovalo opravdu s malým budgetem a to je fakt škoda. Co bych filmu vyčetl jsou dokumentární prostřihy, protože u mě platí buď film nebo dokument, kočkopsy moc neuznávám a i když se jednalo o krátké sekvence nepůsobí to dobře. Musel jsem si zvykat na kombinaci slovenština/anglické titulky, ale to není výtka. Možná si úplně nejsem jistý výběren Adriana pro roli Dubčeka, ne že by zahrál špatně, to ne, ale pokud si vybavuju tak měl Saša ostřejší rysy a takový přímý hubený dlouhý frňák. Chvalím tvůrce, že se jim povedlo navodit složitost situace a vykreslit charaktery jednotlivých postav. Tady bych zdůraznil jméno František Kriegel, protože tohle je pro mě skutečný hrdina 1968, kterýmu se nepochopitelně vyhýbá pozornost medií i veřejnosti, musel mít odvahu jak prase. Pokud jde o Dubčeka já s tvůrci tu glorifikaci nesdílím, osobně si myslím z toho co jsem o něm a kolem něj četl, že spíše vsadil vše na jednu kartu a byl hodně na kariéru, nechci se pouštět do větších rozborů já v 68 nemusel sedět v Kremlu s vidinou nejasnýho osudu. Dobře, že zazněli jména těch zmrdů co rusáčkům napsali at sem přijedou tanky a okupanti a vůbec jsem rád za film. Dneska když ta zkurvená rudá chátra zase otvírá hubu, diktuje podmínky, zpochybňuje historii včetně 1968 je dobrej každej film tohoto typu. (12.06.2018)

Dubček jede na vlně vzpomínek na 50 let starou invazi údajně spojeneckých vojsk. Bohužel skutečnost byla daleko hrůznější a zatímco u některých dobových dokumentů, fotografií anebo vzpomínek pamětníků se mi otvírá kudla v kapse, i když ji tam nenosím, při sledování poměrně nudného Dubčeka se mi nevztyčil ani jeden chlup. (27.08.2018)

Poučný komorný film zakladajúci si prevažne na dialógoch. Šikovne miesi dokumentárne zábery s hranými, kde prechody nerušia a sú súčasťou deja. Určite za to môže aj kamera aká použitými farbami evokuje doby minulé. Potešilo ma, že sa dbalo tiež na autenticitu, takže každý vlastnou rečou, teda tí v ofenzíve svojou a ostatní sa v ich spoločnosti len poslušne prispôsobujú. Človek by ani nepovedal, že koľko sa toho dá povedať iba tým, keď časom príde na neochotu opustiť rodný jazyk. Herecky zvládnuté a najmä iné, nie je to tá istá desiatka dookola sa točiacich tvárí zo seriálov, ale aspoň pre mňa neznámych, zato schopných charakterných výkonov, vďaka akým napätie s perom v ruke a tankom od potravín len hustlo. Film tak určite slušný a pozornosť si zaslúži, no to by ho v piatok večer nemohli na veľkom plátne sledovať dvaja ľudia. (11.05.2018)

Televizní film se všemi klady a zápory, přesto dík slovenské televizi za vznik filmu a České televizi za spolufinancování. Mezi hlavní zápory patří samozřejmě lacinost: nejvíc je to vidět v momentech, kdy před plénem ÚV demonstrují obyčejní lidé - a při detailnějším záběru jich je asi pět. Ale to k televizním filmům tak nějak patří. Osobně mám daleko raději zpracování srpnových událostí ze Sedláčkova Českého století, které se vykašlalo na "prosté lidi" a rodiny funkcionářů a šlo jen po nejvyšších politicích. Tím Sedláček vytvořil strhující drama, ke kterému bylo našlápnuto i zde - ale právě prostřihy na Dubčekovu rodinu děj zdržují. Naopak na rozdíl od ostatních komentujících chválím chytře provedené přechody mezi dokumentárními záběry skutečných událostí a hraným filmem, vůbec mě nerušily, naopak se sem dost hodily. Po stránce obsazení je nutno pochválit casting - Adrian Jastraban do role (pro mě hodně nečekaně) perfektně sedl. Vlastně všechny role byly obsazeny možná méně výrazně než v Českém století (s výjimkou Jiřího Zapletala, co si zopakoval roli Josefa Smrkovského) - mluvím hlavně o Černíkovi, Krieglovi, Mlynářovi, Svobodovi, ale i Bilakovi nebo Brežněvovi -, ale zase o to věrněji směrem k předobrazům. S jedinou výjimkou: zobrazení Husáka mi tu fakt nesedělo. A tedy nejsem historik, nechci se v tom rýpat, ale co jsem tak četl, Husák byl spíš kdysi kamarád s Krieglem, ne s Dubčekem... Ale to je detail a autorská licence si může dovolit ledacos. Výš nehodnotím, něco přes 60 procent film realisticky oceňuje, a hlavně: já nějak nejsem moc nadšenej z "reformovaných komunistů". Nic takovýho neexistuje. Jak říká staré úsloví, jedinej dobrej komunista je mrtvej komunista. A lidská tvář v socialismu neexistuje. (24.08.2018)

Pamätám sa, ako pred rokom českí novinári písali na margo filmu Masaryk, že taký film si Jan Masaryk nezaslúžil. To isté by sa dalo povedal v prípade filmu Dubček, no len v opačnom význame. A to preto, lebo Dubček naozaj nebol taký hrdina, ako film predstavuje. A práve preto nemôžem akceptovať, že v roku 2018 sa tu stavia pomník komunistickému politikovi. Ak by som odhliadol propagandu, tak by som aj tak dal max. 3 hviezdičky, keďže s výnimkou hlavného predstaviteľa hrali všetci herci teatrálne ako v markizáckych seriáloch. Celkovo, svojim poňatím je Dubček jednoduchý film. (23.04.2018)