Maniak

Šílenost, která je sice zajímavá na pohled, ale ve výsledku ne tak hluboká ani převratná, jak jsem očekávala. Z nějakého důvodu jsem čekala, že seriál přijde s nějakou velkou myšlenkou, ale prostě jsem se zmýlila. Už samotný pomalý rozjezd, kdy člověk ještě vůbec netuší, kam se to všechno bude vyvíjet, ve mně pomalu ale jistě budoval přesvědčení, že seriál dospěje k něčemu velkému, ale ve skutečnosti je to spíše sonda do pošramocené psychiky dvou hlavních postav (plus některých vedlejších), které se skrze společnou cestu za nápravou svého mentálního zdraví a za srovnáním se se svou minulostí postupně sbližují. Na druhou stranu, jako takový seriál také funguje, pouze mi až s velkým zpožděním došlo, že je to spíš o vztahu dvou hlavních protagonistů než o čemkoliv jiném, takže moje očekávání byla krapet zklamaná. Každopádně, jako herecký zážitek je na to radost pohledět. O Emmě Stone nebylo pochyb, ale i Jonah Hill moc překvapil. Skvělé na tom je, že skrz tuhle záležitost měli oba šanci ukázat se herecky v různých rovinách, a taky se to povedlo. V tomhle ohledu je to svým způsobem velmi hravé a barvité (bavil mě obzvlášť díl s akcí na záchranu lemura). Místy opravdu velmi zábavné, jindy divné až absurdní, a mnohdy samozřejmě niterně dramatické, jelikož si uvědomujeme, že lidská psychika má velkou moc a může být náš přítel stejně jako největší nepřítel. V rámci seriálů rozhodně nezvyklý zážitek, který sice není vysloveně mým šálkem kávy, ale jsem ráda, že jsem to viděla. Slabší 4 hvězdy. ~(3,6★)~ (25.12.2018)

Minisérie od Fukunagy celkem zapadla a podle mě je to škoda. Sice je to typický slowburner, kterému po pár dílech malinko dojde dech, ovšem hlavní devízou seriálu je, že nenatahuje tam, kde není třeba, několik dílů se pohybuje kolem třicetiminutové stopáže a závěrečné 3 díly jsou taková pecka, že jsem vůbec nelitoval, že jsem Maniacovi ten čas věnoval. Samozřejmě mě nalákali Emma Stone a vyhublík Jonah Hill, ale tohle není úplně seriál o hercích. Tohle je o precizním režijním provedení a následně důsledném popřemýšlení. Fanoušci popcornu zde příliš nepochodí.. (21.02.2019)

Další záležitost, které jsem se přes rok úspěšně vyhýbal a je naplněná nádechem jakési zvláštní poezie a pozitivismu a přitom pojednává o současnosti a zlomených, osamělých, smutných jedincích (v tomhle mi to připomnělo 'Her' s Phoenixem). Fukunaga z toho vykouzlil takovou příjemnou záležitost, fantaskní a v momentech ujetou (hodně jsem se bavil všema postavama vědců - Justin Theroux a Dr. Azumi byla něco), ale přitom ne přepálenou nebo matoucí... i přes zápletku a věci, kterými se zabírá 'Maniac' nikdy nesklouzává do černočerných vod deprese. Michel Gondry any1? (02.01.2020)

Maniak je zo súdka veľmi divných sci-fi sérií reznutých humorom, surrealizmom a neuchopiteľnosťou, ako napríklad Mrs. Davies. Tá ma však vďaka tomu, že bola ešte o jeden výrazný stupeň divnejšia a nepochopiteľnejšia upútala o niečo viac. Ale skutočne len o chlp. Áno, ak by to dostal na starosť Gondry alebo Jonze, seriál by zrejme upútal väčšou odviazanosťou viac ľudí, avšak tam, kde Fukunaga nestíha, zastupujú ho áčkoví herci. Je pravdepodobné, že na druhé pozretie človek docení viacero detailov a aj samotný celok, avšak osobne sa k nemu asi už nevrátim. (01.02.2024)

Originalita a imaginace dostaly na všech semaforech zelenou. Naštěstí. Maniac vám buďto neskutečně sedne, nebo si jej převážně protrpíte - střední cesta dle mého neexistuje. Zaujaly mě již první tři kapitoly, které sice neoplývají strhujícím tempem, ale rozhodně vyvolají zvědavost. Od čtvrtého kousku skládačky se již prazvláštní stroj plný bizarnosti, humoru a vážnějších momentů rozjede naplno. Poslední tři kapitoly jsou strhující a emočně nadmíru funkční. Chválím tradičně vynikající Emmu, Jonaha Hilla (moc se spolu nemusíme, ale zde příjemně překvapil) a Justina Therouxe, který si přinejmenším dvě kapitoly ukradl zcela pro sebe. Za mě vážně lahůdka. P. S. Ten soundtrack! (08.03.2019)