Zelig

„Nesmíme se tak pevně vázat k našemu založení a ustrojení. Naší hlavní zdatností je umět se přizpůsobit rozličným zvyklostem. Držet se z nutnosti jediného způsobu znamená přebývat tu, ale nikoliv žít. Nejznamenitější duše jsou ty, jež v sobě mají nejvíce různosti a přizpůsobivosti.“ (Michel de Montaigne) (13.02.2018)

Typický, humorne ladený Woody Allen, aj keď nie filmovým spracovaním. Vlastne sa jedná o dokument o jednom zaujímavom človeku, ktorý vraj dokázal meniť svoju podobu. Veľmi zábavné a vtipné, naviac tu dal Woody Allen aj kus svojej životnej filozofie a postoja k životu, ktoré premietol do tejto zaujímavej postavičky. Tiež sa mi páčili tie archívne vsuvky, veľká spokojnosť. 75/100 (12.11.2016)

Nápad s pseudodokumentem o fiktivní postavičce je zajisté velice originální a přiznám se, že jsem se na tento snímek velmi těšil. Zbytečně! Drtivá většina vtípků kolem mě totálně projížděla, protože zřejmě neznám dostatečně historické souvislosti, či Bůh ví co. Asi 2× jsem se pousmál. Celé je to takové těžce o ničem. Pokud se u tohoto filmu člověk nebaví, tak předpokládám, že se mu prostě nelíbí. Neshledávám v něm totiž žádné vyšší poslání. Od Woody Allena jsem toho doposud moc neviděl. Jeden snímek se mi moc líbil, dva (s tímhle tři) naopak ne. Takže jeho pravý fanda rozhodně nebudu, ba dokonce bych se snad už i troufl zařadit na opačný konec barikády. Je s podivem, kolik se zde sešlo Zeligů. Jinak si zdejších 81 % nedovedu racionálně vysvětlit. Marně přemýšlím, zač zde nějakou tu hvězdičku zanechat. Nic mě bohužel nenpadá, takže i tohle bude pěknější odpádek. Viděno v rámci Filmové výzvy. Film jsem dostal od uživatele ytheri. (31.08.2015)

Sestra mě často mlátila. Táta často mlátil mě a stestru. Máma mlátila tátu, mě a sestru. Sousedi mlátili celou naší rodinu. Ostatní z města mlátili sousedy a nás všechny. Woody Allen vytvořil přesvědčivou atmosféru dokumentů 30. let a nezapomněl ani na kvalitní humor, díky tomu se film neztrácí pod experimentální slupkou ale funguje i jako skvělá komedie. 80%. (09.11.2005)

Dlouho odkládaný Woody. Bál jsem se katastrof typu Stíny a mlha**; Alice**; Povídky z New Yorku**. Ale boduje překvapivě experimentální nápad, jemuž lze svěřit i dokumentární formu s montážními prvky. Hodně vtipné, i když musíte dost dávat pozor, aby vám ta kulometná palba neutekla. Říkám předem a nahlas: Mia Farrow je nechutná mužatka (a to bývaly doby, kdy byla docela pěkná) a antisexuální symbol. Část popisující Zeligovy kousky je super, škoda, že film neudržel stejnou úroveň. Opravdu hodně archívních záběrů... (22.11.2017)