Reklama

Reklama

Zabil jsem Einsteina, pánové...

  • angličtina I Killed Einstein, Gentlemen
TV spot
Československo, 1969, 95 min

Kamera:

Ivan Šlapeta

Hrají:

Jana Brejchová, Jiří Sovák, Iva Janžurová, Lubomír Lipský st., Petr Čepek, Radoslav Brzobohatý, Stella Zázvorková, Jan Libíček, Josef Hlinomaz (více)
(další profese)

Fantastický příběh, jehož děj se odehrává střídavě v Americe, někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí, a v Praze roku 1911, je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky, Alberta Einsteina, ovlivnila vývoj naší civilizace. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která posunují příběh do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minulosti. Jako historický fakt autoři označili skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život – na této myšlence je postaven celý děj filmu. Příběh se odehrává „v budoucnosti“, konkrétně v roce 1999. Skupinka bojovně naladěných fanatiků si pohrává s nebezpečným vynálezem – takzvanou bombou G, kvůli které ženy obrůstají plnovousem a nerodí děti. Při hledání viníka toho všeho dojde lidstvo k názoru, že všechno má na svědomí zakladatel moderní fyziky. Do minulosti proto odlétá výprava profesora Moora s jediným cílem – zabít mladého Alberta Einsteina… (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (242)

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Další krásně hravá bláznivá komedie, která mě vždy potěší, když ji shlédnu. Opět si utahuje z lidské schopnosti vést stále větší a ničivější války v zájmu svých mocenských ambicí a tím dovést svět na pokraj vyhynutí díky novým, hrozivějším a děsivějším zbraním s "vedlejšími účinky". Takže se musí řešit to, že ženám rostou z nenadání vousy díky bombě G. Mají plán, vrátit se do budoucnosti do roku 1911 a zabít Alberta Einsteina (krásně se pohihňávající se Petr Čepek), otce celé fyziky. Tým pod vedením profesora Davida Moora (skvělý Jiří Sovák) vyráží. A začíná bláznivá podíváná a zábava. Moore chce splnit úkol za každou cenu, Jeho kolega Frank Pech (Lubomír Lipský) zmizí, protože místo Einsteina zemře jeho budoucí otec. Historička Gwen Williamsová (Jana Brejchová) se zamiluje do Einsteina a chce zabránit jeho smrti. A pak je tu ještě druhá strana (výrobce bomby G), která chce smrti také zabránit a již skvěle zastupuje Smith (nádherně sebevědomý Jan Libíček). Úkol se musí zopakovat, i když se to obejde bez úmrtí. Pak při návratu se Moorovi stane noční můra, když původní katastrofu vystřídala jiná a on musí jako poslední zdravý muž sloužit ženám a bomba G je opět zavedena samotným Moorem. Další půvabné postavy: policejní inspektor ve staré Praze (Josef Hlinomaz) a Pechova manželka Betsy (Iva Janžurová), která při druhé expedici nahradila Gwen, protože chtěla mít zase manžela. Nádherně hravě bláznivá zábava. ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Svérázná adaptace prózy klasika české sci-fi Josefa Nesvadby pokulhává právě především po stránce syžetové, což je ale pro fabule tohoto autora tak trochu typické (spolupráce s Milošem Macourkem se osvědčila snad jen v mnohem podařenější crazy komedii Zítra vstanu a opařím se čajem, kterou režíroval Jindřich Polák a scénář napsal sám Macourek s Polákem, ostatní filmy na motivy Nesvadbových próz či snad přímo podle jeho scénářů byly víceméně rozporuplné - namátkou Upír z Feratu, Blbec z Xeenemünde, Tarzanova smrt, Slečna Golem, Tajemství zlatého Buddhy atd.). Režisér Oldřich Lipský, který měl v té době na kontě již veleúspěšného a legendárního Limonádového Joa či vynikající a (trochu opomíjený) experimentální Happy end, realizoval další filmovou perzifláž, tentokráte na téma sci-fi, kterou, pro svou tvorbu tak příznačně, žánrově namixoval s crazy komedií, pohříchu se ale jeho film více než výše zmíněným kultovním snímkům podobá jeho dřívější spíše nepodařené satirické sci-fi utopii Muž z prvního století. Plejáda prvotřídních herců ani režijní mistrovství a řemeslná dokonalost prostě nedokáží zastřít choulostivá místa ne snad přímo slabého, ale minimálně průměrného scénáře. O to větší škoda promarněné šance, jelikož sci-fi o paradoxech vyplývajících z cestování časem se československá kinematografie jevila jako velice progresivní a daný snímek se dal chápat jako ohlas například ve Velké Británii právě kulminujícího kultovního seriálového fenoménu Doctor Who... Bylo to možná naposled, co se naše kinematografie držela na špici zachytávání nových trendů... ()

Reklama

Lachtaan 

všechny recenze uživatele

Oldřich Lipský se do dějin české kinematografie zapsal neskonale unikátními filmy, triky, které zvládal ukočírovat před půl stoletím, skvěle fungují na diváka i dnes. U díla, na které jsem se dlouho chystal, se ale nemůžu ubránit pocitu, že je již mírně překombinované a pozoruhodná zápletka tady člověka neodpálí tak, jako třeba v bezchybném Happy endu. ()

sud 

všechny recenze uživatele

Vousaté ženy, prsatí muži, raketa na prknech Národního divadla, hihňající se Einstein...tak to je tedy mazec! Jinak je to v podstatě xtá variace na téma cestování v čase, avšak, nutno říci, díky košatému a řádně ujetému scénáři, pestré výpravě, dokonalému hereckému obsazení a inteligentnímu humoru jde o jednu z těch nejpovedenějších variací. 75%. ()

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Kvůli Janě Brejchové bych taky cestoval časem a rozhodně bych ji nezabíjel. Ztřeštěná komedie chrlící na diváka jeden gag za druhým v bleskurychlém tempu. Přemýšlet nad paradoxy a jinými záludnostmi cestování v čase nemá příliš smysl. Oldřich Lipský si totiž sympaticky nehraje na fyzikálního génia Einsteinova formátu a chce jen a jen pobavit, což se mu daří na jedničku a komediechtivý divák musí být spokojen. Pro mou již vymírající generaci (nezakomplexovaných) dětí socialismu bude asi vždy nestárnoucí klasikou, jejíž nostalgická vůně se nedá ničím přebít. Čtyři a nikoliv jen z oné nostalgie, řehtal jsem se jako kůň. Viděno během Season Challenge tour 2015 ()

Galerie (31)

Zajímavosti (22)

  • Nie príliš šťastné spomienky má na nakrúcanie Iva Janžurová (Betsy). "Nejhorší byly ty vousy, které jsme na sobě měly. Vždycky jsem se těšila na chvíli, kdy jsem toho byla zbavena" ; "I to líčení bylo dost složité. Občas nám na obličej malovaly celé obrazce. Nic příjemného".
    (Raccoon.city)
  • Filmovalo se v Praze a Horních Beřkovicích. (M.B)
  • Pre film bola ešte v júni 1968 vyjednávaná spolupráca so španielskou spoločnosťou Suevia Films zastupovanou Alfredom Eskobarom, ktorá mala dodať farebný materiál. V úvahe bol aj ich podiel na scenári a obsadenie jednej z hereckých rolí. Dodávateľom farebného materiálu sa nakoniec stala Lichtenštajnská firma Europa International Films, ktorá však po dokončení odmietla film distribuovať a zvolila možnosť vyplatenia podielu tržieb z distribúcie vo vybraných krajinách. [Zdroj] (Raccoon.city)

Související novinky

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

Radoslav Brzobohatý: 1932 - 2012

13.09.2012

Pouhý den před svými osmdesátinami zemřel ve středu 12. 9. jeden z nejvýraznějších českých herců druhé poloviny 20. století. Byl představitelem hlavně mužných rolí, drsnějších i těch, díky kterým byl… (více)

Reklama

Reklama