Tanec v srdci

Hudba jako výrazový prostředek je u Luhrmanna typická a velice účinná. Tento taneční film mě překvapil a moc se mi zalíbil. Sympatičtí jsou představitelé hlavních i vedlejších rolí a i samotná cesta za vítězstvím v Australian Pan Pacific Championships je tu výstižně zachycena se všemi zákulisními intrikami, zkostnatělostí starší generace, ale i s nezbytnou dávkou klišé, proměny ošklivého káčátka a „náhodných“ situací. Pro mě ideální kombinace, k tomu skvěle vybraná hudba a skvostné závěrečné paso doble. (26.11.2003)

Baz Luhrmann a jeho první pokus protančit se do první ligy režisérů. Není jednoduché hodnotit podobný typ filmů, protože zdaleka nesednou každému a v závěru nestrhnou každého diváka jako třeba mě, ale i přes prvotní nesympatie jsem podlehl... Tanec jako projev života a pohledu na něj je zpracován skoro bez chyb a v závěru graduje do opravdu hodně působivé a emočně nabité desetiminutovky. S neznámými herci dělá Baz divy a jeho talent a odvaha využít pro své účely netradičních nápadů i hudby se i zde projevuje především v tom dobrém. (25.06.2009)

Prvý film Baza Luhrmanna je príbehovo zvládnutý dosť slabo, to si priznajme, no jeho gýčový, farebný, ligotavý, emocionálne exaltovaný a v každom smere prehnaný pohľad na svet jednoducho zbožňujem. Navyše, postavy, nielen hlavné, ale všetky, ktoré sa v Strictly Ballroom objavujú, sú veľmi osobité a svojím spôsobom originálne. Osobne tento film považujem za prvotinu ponúkajúcu malú ochutnávku svojich následníkov v Red Curtain Trilogy... (01.01.2010)

Místy velmi zdařilé taneční scény s kouzlem latinsko-amerických tanců. Na druhou stranu komedie hadr a já přemýšlela jestli se nejedná o jednodílný sitcom?! Možná kdyby víc tančili než mluvili a to hlavně při závěrečné scéně, kdy se těšíte, že vyvrcholí vše o co se ti dva snažili a oni se mezitím přetahovali o kus šňůry! Já jsem od toho tedy čekala víc a nezlobte se na mě, ale jestli je kvalitnější než Hříšný tanec (dle hodnocení) tak to jsem asi mimozemšťan z jiné planety! (10.02.2011)

Tento snímek musím údajně vidět než umřu, a tak přemýšlím proč vlastně? Příběh není nic zvláštního a je celkem předvídatelný, filmů o tanci je habaděj, ale (až na Billyho Elliota) jsou to podprůměrné filmy, které nemám ráda. Strictly Ballroom je lehce nadprůměrný, má docela příjemnou atmosféru, ale to asi jen díky španělsky procítěnému pasu doble. Jako plus také vidím spoustu hudebních hitů. (11.04.2008)