Rambo: Poslední krev

Úplně normální mini návrat do přepálenejch devadesátek (skoro) se vším, co k tomu patří, včetně povinnejch suchejch hlášek a začátečního revenge klišé, vedoucího k patřičně krvavejm lázním ve finále. Nudnou mexickou drámo linku sem bez problémů překousnul, když sem tušil, že se záhy dočkám brutální last man standing vyvražďovačky. (15.12.2019)

„CHCI, ABY ZAKUSILI NÁŠ ŽAL…“ /// John je doma a má rodin. Není tak úplně jeho, ale klidně by kvůli nim zemřel… Lehce se vypořádává se svým veteránským syndromem … a mám strach, aby to nesklouzlo někam k poslednímu Rockymu. Půl hoďky trvá, než se lehce nasere, ale jsme ušetřeni blbejch keců. Přestane brát prášky, vytáhne kudlu, začne mluvit strašlivě drsně k těm správným lidem. Příběh je 80´tkovej. Trpí se tady víc než obvykle a John získává další jizvy. Na těle i na duši. Mrzí mě, že válka, kterou rozpoutá, není zase tak zajímavá, jak bych čekal. Sice jsou tady zábavný momenty, ale čekal bych, že John Rambo už je dál. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se do Mexika. 2.) Často si s Mexikánci notujeme tu jejich „Jedna, dvě, Rambo si jde pro tebe…“. 3.) Thx za titule “blacklanner“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * (18.01.2020)

Jenda dospěl do stavu kdy nelze poznat, kterou půlku huby má vlastně ochrnutou, protože celá vypadá jako zmuchlaný sáček od svačiny. A to věc je dobrá! Konečně za krasavce. No, k ději - když už nějak, někde a od někoho sežene jakési lidské jedince, co s ním jsou ochotni koexistovat a tolerovat jeho zálibu v krtkování (já vážně netuším, proč se tam motala ta bába), musí se do toho nasrat (momentálně politicky korektně akceptovatelný) nepřítel. Snad nevyzradím příliš když napíši, že se jedná o obchodníky s bílým masem, původem kdesi od Teotihuacánu. Ty nemá nikdo rád a projdou jako bedasové jak u Gréty, tak i muslimů a translidí, tedy je může Honásek kydlit dle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Dělá to s láskou a poctivě, proto čtyři hvězdičky. Alogismy z úcty ke kultu vynechám. (05.12.2019)

Trénovaný (strýček) John Rambo se zlobí. A to velmi. Vždyť mu mexičtí neřádi vzali to nejcennější, co měl. Divák má však jeho zlobu rád, neb je šance, že se akčně zabaví. S totalitními režimy už se na stará kolena akční harcovník do křížku dostat nemíní, přece jen země, kde si nelze svobodně masturbovat nad akčními hrdiny z osmdesátek, jsou od jeho současného působiště poměrně hodně vzdáleny, tudíž se na přetřes dostává mexická verbež, co v nestřežených chvílích unáší mladé dívky, co o sexuálním otroctví leda tak slýchávaly na školeních od svých svobodných matek. Inu, John Rambo i mezi budovami a daleko od džungle umí brilantně zabíjet, je to i v požehnaném věku neohrožený ranař, muž s buldočí vytrvalostí a litý bijec. Vytříbeným sólistou zůstává i po téměř čtyřech dekádách, které jsme s ním rádi absolvovali, důmyslné pasti v tunelovém komplexu svého ranče sestrojuje s kutilskou láskou a své protivníky častuje vražednými pohledy a zabijácky cedí i své úderné vyhrůžky směrem k nim. Rambo s dalším režisérem v zádech nemá nejmenší náladu na uhlazený styl vyprávění, vehementně razí naturalistické kejkle a největší a nejdrsnější akci si dopřává až u sebe doma, kde je pánem situace. Můžeme být rádi, že Sylvester Stallone stále drží enormně kondičně pohromadě, zkrátil jen vlasy a je rozumný, že film neroztahal na dvě hodiny. Stopáž je posazena tak akorát. Asi nemá cenu rozebírat herce okolo něj, kdo na sebe upozornil, neb ani známá Paz Vega v roli investigativní novinářky nikoho nezajímá, a kdyby ve filmu nebyla, nikdo by proti tomu neprotestoval. Nemůže za to, neb veškeré postavy mají zcela plochý scenáristický status. Samozřejmě můžeme být vděční, že Stallone má na ženy mladších ročníků slabost, tudíž se může klidně stát, že producentům bude stát a unesenou sličnou Yvette Monreal ještě uvidíme vbrzku i jinde obsazenou. Stallone/Rambo si to rozházel tentokrát s mexickými parchanty, naložil jim co proto a svoji jednu velkou kapitolu osamělého legendárního akčního hrdiny patřičně důstojně uzavřel (pro něj v netradičním prostředí). 8/10 (29.11.2019)

Rambo (5.) - sám doma a Mexikáni. Do kina jsem nešel s přehnaným očekáváním, ale ani jsem příliš vážně nebral prvotní kritiky, které jsem četl různě na netu. Že bude děj snadno čitelný, jsem čekal, ale nevadilo mi to, neboť průhledný byl doposud každý díl. Dlouhé vlasy a čelenku jsem u Johna oželel a zvlášť se mi po tom nestýskalo, byť nepopírám, že delší účes by k této postavě pasoval o něco víc. Nejvíc zamrzela snad jen absence jizvy na tváři od Jušina z druhého dílu. Následující část komentáře může obsahovat SPOILERy Úvod snímku v bouři v lese měl atmosféru a připomněl naháněčku vietnamského veterána v prvním příběhu. Prostředí ranče mě zaujalo, protože konečně člověk poznal domov hlavního hrdiny, kam se od začátku de facto vracel, resp. chtěl vrátit. Nové postavy v Rambově okolí potěšily a příběh kolem nich rozhodně nebyl špatný, byť se dost odlišuje od všech dosavadních dílů. Takto by se v podstatě dala shrnout celá Poslední krev. Je jiná, ale o nic horší, než například čtvrtý díl. Rozhodně nesouhlasím s tvrzením, že se ve filmu nic neděje a vše přijde v posledních 20-30 minutách. Nějaká občasná akce tu od začátku byla a rozhodně za to stála. Nikdy nenudila. Myšlenky a slova Johna Ramba mají hloubku a krásně vystihují charakter starého veterána, jenž má v sobě démony z minulosti a z krutostí, kterých byl svědkem a do jejichž soukolí sám patří. Snad i díky nové rodině a práškům je dokáže jakž takž potlačovat a poznáváme tak i nejhovornějšího Johna za celou dobu. Na jeho tváři je i častěji úsměv. Kdo by si však myslel, že Rambo zapomněl na výcvik plk. Trautmana, je na omylu. Během vteřiny se stařík dokáže proměnit ve vraždící stroj, což v poslední části snímku předvede ve vší syrovosti. Nechybí pasti, které odkazují na jedničku, luk, typický nůž, ale i střelné zbraně a jiné náčiní vhodné k hubení (ne)vítaných hostů. O holých rukou ani nemluvě. Finále je vskutku brutální řežbou a pomsta poslednímu Mexikáncovi předčí snad všechny krvelačnosti ze série. Překračuje i scénu s klíční kostí, která se rovněž zařazuje mezi to nejdrsnější, co Stallone během své kariéry předvedl. V rámci příběhu mne překvapil pouze jeden zvrat, jenž zase pro změnu rozhodně patří k tomu nejjímavějšímu ze všech dílů. Po hudební stránce není tento snímek špatný, ale na můj vkus je modifikace ústřední rambovské melodie příliš vzdálena krásně znělému tématu, které ve všech pokračováních ikonicky zaznívalo. Za každý tón z něj jsem však byl nesmírně vděčný. Krásnou tečkou za celým počinem byly závěrečné titulky s flashbacky z předešlých filmů. Musím uznat, že je-li tento Rambo opravdu posledním (byť Sly naznačuje, že tomu tak nemusí být), byl bych za to rád. Už čtyřka končila skvěle, rozhodně tamní poslední scéna měla větší sílu, než loučení v tomto pokračování, ale navzdory tomu se jedná o více než důstojné loučení (?) s postavou... P. S. po zhlédnutí Ramba 5 přidávám hvězdičku i Rambu 4. (20.09.2019)