Eraserhead
Eraserhead
Mazacia hlava
Eraserhead
Eraserhead
Eraserhead
Režie:
David LynchScénář:
David LynchHudba:
David LynchHrají:
Jack Nance, Charlotte Stewart, Allen Joseph, Jeanne Bates, Judith Roberts, Laurel Near, Jack Fisk, Darwin Joston, Jennifer Lynch, Gill Dennis, Hal Landon Jr. (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Děj filmového debutu režiséra Davida Lynche nás zavádí na periférii nejmenované průmyslové čtvrti. Podivínský samotář Henry Spencer se právě dovídá, že jeho přítelkyně Mary je těhotná. Místo roztomilého novorozence ale na svět přichází jakési monstrum. Mary se s touto situací není schopna vyrovnat a Henryho i s potomkem opouští. Nekonečné halucinace dovedou Henryho nakonec až k zoufalému činu... (Magic Box)
(více)Recenze (709)
Upřímně lituji všech nešťastníků, kteří v domnění, že se povznesou nad tupé stádo průměrných žroutů kinozábavy, zaexperimentovali si odvážně se svým duševním zdravím a utrpěli šok, který jim z paliček a jejich prázdných dutinek nikdy nevymizí. Pohledný Henry je bude do konce jejich marných životů strašit po nocích a milé děcko, vylézající z topení je bude honit z rohu do rohu, ha ha ha ()
3* za to, jak je film kompozičně krásně nasnímaný, ozvučený, a svým způsobem zpracovaný. Snově-bizardními myšlenkovými pochody páně Lynche si ovšem potřebu vygumovat hlavu určitě necítím. Čímž ovšem netvrdím, že by to nebylo možné :-) ()
Depresivnější podívanou těžko někde vyhrabete. Film, v němž nenajdeme jediný záběr či zvuk, který by výrazně vybočoval a nepodílel se na utváření absolutně bezútěšné, do poslední pozitivní jiskřičky diváka vysávající atmosféry. Především práce s odporně dráždivými zvukovými ruchy je příkladná a paralyzující, stejně jako jednoduché, ale extrémně explicitní a znepokojivé masky, které na dlouhou dobu z hlavy nevyženete. Je to čistě moje vina, že podobně neuchopitelná vyprávění, která brání divákovi v plnohodnotném napojení na jejich vnitřní svět a pocity postav, od přírody nevyhledávám a nedokážu je sledovat s hlubším než jen chladným cinefilním zaujetím - Mazací hlava je totiž štědrá experimentální nadílka. Mindfuck století. ()
Člověk na to asi musí být zfetovaný, kdo v tom našel pointu, je frajer (nebo smažka). Jedna hvězda za to, že jsem na to fascinovaně koukala celých 90 minut. ()
To jsem si dal. Čekal jsem ujetost, ale nevěděl jsem, že to bude tak divácky nepřístupné. Mazací hlava je zaměřená hodně na vizuál, kde v obvykle stísněných prostorech (především vidíme pidibyteček hlavního hrdiny) vidíme poměrně nápadité, ošklivé prostředí. Vše je nemoderní, zchátralé a špinavé. Deka v posteli je plná děr, výtah se rozjede s hlasitým řachnutím a pak jede nahoru pomaličku jak šnek a na nočním stolku roste větev z hromady hlíny. Rozhodně se tedy nejedná o veselohru. K celkově nepříjemné atmosféře přispívá to, že velkou část filmu jsou nějaké hlasité ruchy v pozadí, které ne a ne přestat. Už jen z těch by většině lidí trefilo. Asi tenhle film měl i nějaký ten příběh, možná dokonce i nějakou hloubku. Já viděl spíše jen řadu scén, které se předháněly v tom, jak moc budou nepříjemné a nechutné. Tempo je velmi rozvláčné už od začátku, ale ve druhé části se u mě film překlopil do neustálé nudy. Po celý film se dají obdivovat ty odpornosti, které zjevně nejsou laciné a prvoplánové, ale také už dnes nejsou kdovíjak šokující. Vizuálně zajímavé, jinak nuda. (4/10) ()
Obrazová poetika surrealizmu plným prúdom, postindustriálny spoločenský rozklad na všetkých formách (priemyselná spoločnosť, továrenská výroba, automatizácia, zastaralosť, prerastanie flóry cez obytné budovy, postupný rozpad, mutácia, nedonosenci), formálnosť, geniálna hra svetla a tieňa, unikátne bizarné a ohavné dizajnérske nápady. Lynchov celovečerný debut je takým malým majstrovským dielom a pokladom, ktorý treba pozorne strážiť a uchovať pre budúce generácie. A hlavne je to dokonale šialené hypnotické psycho. Nancov účes stojí za všetky drobné. 100% ()
Film by se dal použít v psychiatrických léčebnách a odvykacích zařízení ke kontrole správné medikace. Z té hudby budu mít duševní potíže ještě dlouho a z těch prapodivných tvorů noční můry a potíže žaludeční. Zajímalo by mě, jestli Lynch během dlouhého natáčení sám nezapomněl co tím vlastně myslel. No, každý v tom patrně uvidí to, co jeho samotného nejvíc tíží a co se mu aktuálně honí hlavou. Hm, takže teď si to svoje vysvětlení budu muset nechat pro sebe, stejně jako autor. ()
Lynch se neubírá klasickým směrem, kdy film musí mít logiku, racionálnost a určité zdůvodnění proč vlastně exituje. Proto je jeho tvorba tak blízká surrealistickému směru - jde jen o náhodné nahazování námětů a prvků a rozvíjení příběhu do mnoha snových až halucinogenních linií... Proto není třeba hledat nějaké zběsilé teorie, které vysvětlí do puntíku proč se dělají z hlav tužky, proč kuře najednou oživne, proč má žena z radiátoru kotlety... Jde jen o proud myšlenek a vizí, které měl Lynch v hlavě a které se mu (opět) podařilo svérázně zobrazit na plátně. Jeho depresivní atmosféra omámí hned po pár minutách filmu, zvukový repertoár nejrůznějších industriálních a fabrikových ruchů vás nenechá oddechnout ani na jediném místě a určitě si ani minutu neoddechnete, protože ve filmu není žádné místo na uvolnění, ticho, či klid... Film přece nemusí být pouze krásný, pateticky vyfabulovaný příběh... Pro mě srdcová záležitost, jeden z nejosobitějších a nejlepších Lynchových filmů. Je to deprese, to ano, ale perfektně udělaná! ()
Nechápu, nechápu, nechápu, nechápu, nechápu, nechápu proč tohle někdo točí. A co z toho někdo kdo se na to kouká má. ()
Úlet, hnus, haluz a freaky zároveň. Eraserhead bylo moje první seznámení s Lynchem a rozhodně mě tímto vybočujícím kusem dokázal zaujmout. Tohle nevymyslíš.... 75% ()
(Drugs are bat!) (a musím se na to někdy podívat znovu) (řekl každý kdo poprvé viděl tento film). ()
....jeden z mala pseudohorrorrov , ktory so svojim zanrom nema temer nic spolocne a ktory sa mi ani po niekolkych pokusoch kvoli extra nude nepodarilo dopozerat do konca ... terminologicka konkluzia : produkt imbecila pre imbecilov ... ()
Namůj vkus je ve filmu spoustu zbytečnejch, zdlouhavejch a nudnejch pasáží. Sice je střídají i vydařenější pasáže, scény a záběry, ale je jich tu nepoměr. Většinu filmu jsem spíš protrpěl. Přesně nevím co tímhle filmem chtěl Lynch říct. Ví to asi jen on sám a jak tak koukám i hrstka vyvolených ( nebo si to aspoň myslí ). Tenhle film je dle mýho názoru hodně přeceňovanej a dělá se něčím, čím není. Až na pár vydařenejch snovejch výjevů nemá v podstatě co nabídnout. ()
David Lynch v ryzí podobě! ()
Provokace, absurdita, psychedelický film, k jehož pochopení je zřejmě nutné požít notnou dávku LSD. Ale určitě to není nuda a na některé nápady se hned tak nedá zapomenout, např. způsob pěstování rostlinky na nočním stolku. Síla tohoto filmu je v úchylných detailech. ()
Černobílá noční můra. Bohužel ale hodně (a celkem zbytečně) zdlouhavá (ke konci už jsem se dost nudil). Dějově mi to moc nedalo, ale ta surreálná, temná a skličující atmosféra je většinu času velmi působivá. 50 % ()
(AFI) (Čb. /// Produkce: David Lynch /// Scénář: David Lynch /// Kamera: Herbert Cardwell, Frederick Elmes /// Hudba: Peter Ivers, David Lynch /// Nepůvodní hudba: Fats Waller) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
tomuto hovorím debut! tomuto hovorím film! psychologický industriálny sci-fi horror s prvkami čiernej komédie, muzikálovými vsuvkami a sociálnymi podtextami, audio aj vizuálna stránka, stránka herecká, atmosferická i režijno-scenáristická, to všetko už predznamenáva jedného veľkého a obdivuhodného génia. tento film robil pán lynch niekoľko rokov a kvôli nemu sa s ním rozviedla aj manželka, ale stálo to za to, však? symbolická štúdia hriechu, apokalyptická ilustrácia podvedomia so všetkými pasychopatologickými a obsesívnymi stavmi, dokumentácia aturovho videnia neba a pekla, etuda na ponurú tému ľudskej osamotenosti a bezmocnosti v stechnizovanom a priemyselnom svete, ktorý je, podobne ako úbohý človek, ovládaný neznámymi mocnými silami. ()
Ako experimentálny film je Mazacia hlava dobrá. Treba ju brať ako debut slávneho režiséra, ako dielo, ktoré formovalo jeho kariéru a jeho slávne a omnoho lepšie a premyslenejšie diela v budúcnosti. Bál som sa nudy, lenže Lynch tou svojou svojskou experimentalitou dokázal zaujať už tu. Ak to nepochopíte, nevadí, ono to ani nebolo režisérovým zámerom. Alebo žeby predsa? ()
Mazací hlava je film o samotářském muži s květákem na hlavě a bordelem uvnitř. Znáte to pořekadlo? Vrána k vráně sedá, rovný rovného si hledá. Tak si náš majitel květáku najde totálně vymazanou přítelkyni s ještě vymazanějšími rodiči. A když se takhle sešli všichni společně u společného stolu, tak to byla docela legrace. Poté se květákovi a jeho mentálně retardované přítelkyni poštěstilo míti děťátko, které bylo pastvou pro oči. Respektive se jim to poštěstilo ještě před večeří, ale dozvěděl se to až později od matky přítelkyně, která ho chtěla osouložit. Kdyby bylo možné mezidruhové páření, tak bych dal ruku do ohně, že květákovi přítelkyně zahnula současně s kuřetem, kačerem a rybou, neboť dítě vypadá, povím-li to slušně, nestandardně. Film pochází z rané režisérovi tvorby, kdy ještě definitivně nezešílel a jeho filmy dávaly alespoň nějaký smysl. Hlavní dějová linie tohoto filmu je rovněž jednoduchá a je popsána v obsahu. To co v obsahu není jsou květákovy vize, vidiny a halucinace(nevím, jak to přesně nazvat) které smysl nedávají vůbec žádný, jsou debilně natočeny a měl by za ně někdo Lynche zlynčovat, nebo mu alespoň na chvíli udělat z análního vývodu anální přívod a všechny mu je tam narvat. Vážně nevím, co vám všem aktivovalo ty vaše deprese a noční můry. Atmosféra byla, řekněme, zajímavá. Černobílost a slušná prácička se světlem ji ještě zdokonalovaly, ale stejně nemohu říct, že by mě film jakkoli rozhodil, či mi pozměnil náladu, či mi na nějakou chvíli uvízl v paměti. Jako žít bych v podobné atmosféře s podobnými lidmi rozhodně nechtěl, ale to je vážně můj jediný zážitek, který si z filmu odnáším. Jsem si jistý, že po dopsání komentáře už si na něj ani nevzpomenu, ale ruku do ohně bych za to nedal. Třeba se mi o něm bude zdát. Je čas pro finální součet. Úplná sračka to není, to nemohu říct. Ale zřejmě postrádám nějaký ten gen navíc, abych se dokázal infiltrovat do Lynchových feťáckých vizí. Já se schválně někdy nečichám toluenu a dám si chlast na trávu a kouknu na tento snímeček. Trošku se bojím, že se po něm zasamovraždím, neboť tu každý schízuje, jak je strašně depresivní, ale jsem ochotný v zájmu vyššího blaha toto riziko podstoupit. Mám z Lynche pouze takový pocit a každým dalším filmem mě v tomto pocitu ujišťuje, že nemá světu co říct, a proto zabaluje své filmy do kupy hoven a nutí tak diváka, aby si řekl sám, co by rád slyšel. Dovolím si to nepovažovat za umění, ale za prvotřídní vychcanost. A odpusťte mi, pokud se opakuji. 1* ()