Wild at Heart
Divokosť v srdci
Wild at Heart
Režie:
David LynchScénář:
David LynchKamera:
Frederick ElmesHudba:
Angelo BadalamentiHrají:
Nicolas Cage, Laura Dern, Willem Dafoe, J.E. Freeman, Crispin Glover, Diane Ladd, Calvin Lockhart, Isabella Rossellini, Harry Dean Stanton, Grace Zabriskie (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Námořník Ripley a Lula se vášnivě milují. Jenže matka Luly s tím nesouhlasí. Neustále je pronásleduje, až dožene oba milence ke krajnímu řešení... Jejich cesta je tou nejbizarnější road-movie všech dob, plná sexu, násilí a černého humoru. Brilantní kousek od režisérského mistra Davida Lynche! (Hollywood Classic Entertainment (H.C.E.))
Recenze (471)
Po těch skoro 30 letech, co jsem to viděl poprvé (a dodnes naposledy), musím po novým zkouknutí konstatovat, že je to největší píčovina, co kdy vyhrála Zlatou palmu v Cannes. Nadsázka je znatelná jen v pár scénách, jinak je to neskutečná zhůvěřilost. Jak tenhle film může vůbec někdo obdivovat? Nejhorší Lynchův film... ()
Skvělý. ()
No já nevím. Lynche sice uznávám, ale mezi moje oblíbence rozhodně nepatří. Tohle je jeden z jeho nejsnadněji pochopitelných snímků, dá se říct, že jde o trochu neobyčejné love story. Z filmu je cítit snahu šokovat publikum za každou cenu. Cage i Dernová jsou dobří, ale Dafoa fakt nesnáším. ()
Myslím, že ve Zběsilosti svoji zálibu v kontrastech vyhnal Lynch až na ostří nože. Nejdříve nádherné titulky, pak šok v podobě nálože brutality v úvodní scéně, pak pár mých oblíbených "cukrátek" (barvičky), abych byla vzápětí protažena naprostým peklem a na závěr další šok v podobě pohádkového spektáklu na konci. Trošku něco jako skotské střiky... Na tenhle film asi dlouho nezapomenu. ()
Lynch umí! geniální dílo ve všech ohledech, navíc celkem dobře srozumitelné - což se rozhodně nedá říct o jiných Lynchových filmech. ()
Nejhorší Lynchův film. ()
Životy nemají přílišnou cenu, ale láska je svrchovaná a vzdorovitě nezničitelná. Zvláštní postavy ve filmu ožívají, figurky podsvětí i násilníci duší se vynořují, všichni ti zběsilci tohoto světa ukazují svoji moc i zkaženost. Jednou z těch nejpovedenějších figur je matinka (úchvatná Diane Ladd) , mstivá ženská a nemilosrdná potvora. Obě hlavní postavy ( Laura Dern a Nicolas Cages) se ve své lásce i přemýšlení doplňují a bojují o svoji svobodu.„Někdy mě napadají ty nejpodivnější věci, lásko“ a film to podivný opravdu je. Pravda příběhu se vyjevuje pozvolna , ze skrytu temných postav i síly milenců. David Lynch míchá úžasné osobité scény s těmi poklesle romantickými, přidává hučení, konkrétní zvuky i hardcorovou hudba – a zvuková stránka je vedle vlastního příběhu a strhující kamery - více jak rovnocenným rozměrem filmu. Ohně a cigarety hoří v diskrétních záběrech. barevné filtry navozují atmosféru, snímané detaily mění náš pohled - dá se říci - klasický Lynchův rukopis. ()
V tom filmu jsou všichni úplně vyšinutý. ()
Na tento Lynchov film som sa psychicky dost dobre pripravil, ale nebolo to treba (hmm rovnako som pripravoval na Lost Highway, ale vtedy mi to nepomohlo). Gemini vo svojom komentári spomenul, že sa párkrát zasmial - súhlasím, ale ja (na rozdiel neho) aj poviem, kedy som sa zasmial - napr. scéna: pes s ľudskou rukou v zuboch - Akira Kurosawa musel mať radosť :D (Yojimbo) ()
Škrtnutí zápalkou přes celé plátno, Nicolas Cage rozbíjející hlavu vyhazovači v nóbl klubu, podivní úchylové, neschopný soukromý detektiv, čarodějnice i kouzelná víla, a to všechno v jednom filmu, podivném road movie, které se zrodilo v hlavě Davida Lynche. Viděl jsem to už dávno, ale jak bych mohl zapomenout? Že ano, Bobby Peru? 85% ()
Pro Cage mám slabost, tohle je jeden z jeho lepších filmů, kdy nehrál snad jen pro prachy. Dobrá road movie, cadilac zaprášené písečné dálnice.. amerika. Skvělý herecký výkon Laury Dern, tohle se musí vidět v orginále-ne dabig. A super music to dokresluje. ()
Slovo "kultovní" se dnes už rozšířilo na kdeco, ale tenhle film kultovní prostě je, alespoň pro mne absolutně. ()
"Moje hadí sako! Symbol mé individuality a víry v osobní svobodu." Nejúchylnější romantická road movie, kterou jsem kdy měla tu čest spatřit. Film, který dal vzniknout mému nicku, protože mě Námořník dostal do kolen a já chci slyšet jen "Love me tender". Cage byl na vrcholu sil, Lynch nepochopitelný právě tak akorát a Dafoe jedním z nejodpornějších slizáků filmového plátna. Celou pekelnou jízdu dobarvuje výborný hudební podkres. Je to tak úchylný, že ani neumim říct, proč se mi to líbí, ale ten film jednoduše miluju. ()
Typický Lynch - fantasmagorie se spoustou bizardních postaviček a situací. Člověk někdy neví, jestli jsou některé scény, které působí silně primitivně a naivně, opravdu takové, nebo má v nich naopak hledat hlubší význam. Příběh až na detaily srozumitelný jako celek, ale zase ne tak nápaditý a dramaticky vypracovaný jako u MLD nebo Modrého sametu. Lynch ale opět dokázal mistrně vybarvit atmosféru, v čemž mu výrazně pomohly skvělé výkony herců. Herci vedeni tímto ďáblem vždy hrají na 200%. Tou psycho atmosférou mne tato šílenost částečně dostala a udržela u obrazovky až do konce. ()
Jeden z pochopitelnějších Lynchových filmů. Ale to neznamená, že je o něco měně ujetý než ty předtím. Také chci bejt tak cool jako námořník a chci mít to sako z hadí kůže jasný? Námořník je muž a jeho lady je ta prává dívka, ten zbytek je sbor úchyláků, který se sápou kolem. Ještě, že mu nakonec rozbitá držka otevře oči! ()
V podstate-napriek všetkým bizarnostiam-sotva priemerný príbeh nebyť dobrej čarodejnice na záver. Práve ona mi tak zlepšila celý týždeň že nemôžem byť vo výsledku nespokojný. Blbosť ako kúzelnú bublinu v akej prišla nevymyslel Jakubisko za celú kariéru, a že sa teda snaží. ()
"Fuck me". A ta závěrečná scéna je jedním z vrcholů kinematografie. ()
Odteď, až bude někdo říkat spojení Béčkovej akčňák, budu vědět ... ()
Související novinky
Zemřel skladatel Angelo Badalamenti
Svět filmové hudby přišel o jeden ze svých významných hlasů, ve věku pětaosmdesáti let totiž v neděli v New Jersey zemřel americký hudební skladatel Angelo Badalamenti. Informaci o úmrtí zveřejnili… (více)
TOP hosté 49. MFF Karlovy Vary
Možná si ještě pamatujete, jaké kontroverze mezi českými novináři loni vzduzovaly politické názory Olivera Stona. Letošní ročník nejznámějšího českého filmového festivalu by mohl být podobně… (více)
„Tohle sako z hadí kůže je symbol mojí individuality a víry v osobní svobodu.“ Na začátku devadesátých let ještě před Gaunery, Bartonem Finkem a Edem Woodem se objevil film, jehož zdánlivě náhodně poskládaná směs surrealismu, černého humoru a násilí vydláždila chodník pro výše jmenované snímky. Ve Zběsilosti v srdci spojil David Lynch klasické americké road movies Bonnie a Clyde a Čaroděj ze země Oz takovým způsobem, jaký by si většina ostatních režisérů nedokázala ani představit, natož pak ho realizovat. Sailor a Lula jsou pevnou součástí tradice milenců na útěku, pod palubní deskou mají pistole, pronásledovatele v patách a oči jim jiskří. Oba jsou také typicky lynchovsky nevinní psanci „on the road". Přestože i oni jsou produkty zkorumpovaného světa, uchovávají si jistou čistotu, která se zrcadlí v jejich vzájemné oddanosti a dětské naivitě. Pokud má Lula připomínat Judy Garland v kožené podprsence, pak Sailor musí být mladistvým delikventem s duší básníka a hlasem kabaretního zpěváka. Zběsilost v srdci získala v roce 1990 Zlatou palmu na festivalu v Cannes. Ve stejné době diváci na celém světě nadšeně sledovali Lynchovu surrealistickou mýdlovou operu Městečko Twin Peaks. Lynch se v té době rozjel na nejvyšší rychlostní stupeň; získal si reputaci také jako malíř a nabídky na natáčení reklam a hudebních videoklipů se mu jenom hrnuly. Avantgardní hrdinové se tehdy dostali na vrchol a své čestné postavení mezi nimi získal právě tenhle renesanční člověk s jedinečně pokřiveným pohledem na svět. Jenže Lynch se zároveň dostal do velmi nebezpečné pozice. Na jedné straně byl uctíván jako génius, ale na straně druhé mu mnozí vyčítali jeho vztah k hollywoodskému mainstreamu. Umělecky založení diváci ho začali obdivovat hned po jeho debutu Mazací hlava z roku 1976. Oscarovou nominaci a respekt hollywoodských magnátů získal díky Slonímu muži, ale pak následovala Duna, která se stala hodně drahým propadákem. Velkolepým návratem do skvělé formy byl až Modrý samet, kontroverzní kultovní hit, který připravil cestu pro televizní událost číslo jedna známou jako Městečko Twin Peaks. Na Zběsilost v srdci (volnou adaptaci románu Barryho Gifforda, který se v roce 1994 podílel na Lynchově scénáři k Lost Highway) proto diváci dychtivě čekali. Pro většinové publikum byly ale šokující sexuální a násilné scény příliš silná káva, stejně jako Lynchova obvyklá dávka komického surrealismu. Jenže noční můry a krvavé skvrny nejsou jedinými esy v Lynchově rukávu. Jeho až puntičkářský smysl pro detail (hudba, kostýmy, líčení, světlo) dokáže vytvořit tak působivou atmosféru, že se o děj přestanete zajímat. Stejně jako Hluboký spánek Howarda Hawkse, kde děj nemá prakticky žádný význam, se i Zběsilost v srdci vyznačuje tím, že představuje spíš obraz alternativní reality než obyčejný filmový příběh. Nervozita nepramení jen z neobvyklého chování hlavních postav, ale i z netradičního spojení několika žánrů. Lynch tu totiž slepil melodrama s brutálním thrillerem, společensky únosné erotično s černou komedií a čistým hororem. Pokud Městečko Twin Peaks a Modrý samet odhalily ohavnosti v pozadí amerického snu o životě na maloměstě, pak se Lynch ve Zběsilosti v srdci podíval na zoubek dalšímu symbolu Ameriky padesátých let - zamilovaným mladým rebelům na útěku. Sailor a Lulajsou ona zlatíčka z love songů, která kvůli své sexuální svobodě kašlou na autority. Navíc spolu komunikují hláškami typickými pro „béčkové" filmy. Lula říká svému milenci: „Vzrušuješ mě, Sailore, fakt mě vzrušuješ; jsem z tebe hotová!" Když Sailor zrovna v klubu nezastavuje rockovou kapelu, aby jí zazpíval milostnou píseň, tak říká věty typu: „Ty jsi fakt nebezpečně krásná, bejby, to musím přiznat.“ Zběsilost v srdci ovlivnila pěknou řádku nebezpečně rozkošných milostných road movies - Pravdivou romanci Tonyho Scotta, Takové normální zabijáky Olivera Stonea nebo Zkrvenou generaci Gregga Arakiho - kde se láska stává důkazem pravdy ve světě, který je jinak „zběsilý v srdci a příšerný na povrchu". Lynchova záliba v brutalitě a perverzi se nikdy nemíchá s jeho nezničitelnou romantickou duší. Vždyť dokonce proměnil Giffordovo smutné finále ve šťastné setkání, které dokresluje andělské zjevení a Elvisovo Love Me Tender v podání Nica Cage. Lynchova úchylná představivost, vypíchnuté kýčovité scény a detailní zobrazování násilí a sexu se nakonec staly prvními příznaky pochmurné, ironické a kacířské atmosféry devadesátých let, která si za své hrdiny vybrala bratry Coeny, Quentina Tarantina a Tima Burtona. Málokdo by se odvážil tvrdit, že Zběsilost v srdci je Lynchovým nejlepším dílem. Těžko ale najdete film plný sexu, krve a rock'n'rollu, který by byl lepší. () (méně) (více)