Tři nevinní

Scénárista zřejmě vycházel z předpokladu, že čím nesmyslnější a chaotičtější bude děj, tím větší to bude legrace. Bohužel se spletl. Za celý film jsem se asi dvakrát pousmál nějaké Sovákově hlášce, což je na komedii opravdu málo. Film nemá žádný spád a v podstatě všechny postavy se chovají naprosto nelogicky. Děj se občas posunuje vpřed tím stylem, že někdo najednou oznámí nové skutečnosti, které v podstatě popírají smysl předchozích událostí. (07.11.2013)

Československá komedie v hlavní trojroli s J. Sovákem. Snímek je na první pohled silně podporován komikou J. Sováka, jenž ztvárnil tři údajné pachatele přepadení mladé ženy velmi odlišných charakterů. První postava, zkušený recidivista, se tváří celý film neskutečně drsně, druhý je tajemný podivín vybraného chování, mající těsně před svatbou. Třetí nejvtipnější postavu představuje typický Sovákův cholerický bručoun, jímž se proslavil. Bohužel velmi chabý, místy téměř chaotický scénář, nedokázal udržet zajímavou myšlenku, mistrně herecky podporovanou, a snímek postupně ztrácí na kvalitě. Domnívám se, že zlomový moment filmu se odehrává ve vězení, kde jsou postupně umístěni všichni tři Sovákové a od té chvíle může pouze divák sledovat, jak se režisérovi rozpadá film pod rukama. Ve vedlejších rolích se představili například hlavní vyšetřující J. Bek, nevěsta jednoho z podezřelých půvabná M. Drahokoupilová či okradený německý turista J. Bláha. Za zmínku též stojí charakteristická hudební melodie od Z. Lišky linoucí se celým snímkem. Díky mizerné druhé polovině scénáře nebyl režisér J. Mach schopen vytvořit z Tří nevinných víc než průměrnou záležitost a jeho snímek upadl v zapomění právem, avšak herecký výkon jednoho z našich předních komiků lze s klidným svědomím doporučit. (10.09.2013)

V první půlhodině působí Machův raně normalizační pokus o detektivní komedii jako kamerové cvičení z pražských exteriérů a Liškovy doprovodné melodie, opakující se až k zešílení, dotvrzují bláznivost filmu. Takové sekvence prostupují celým filmem a intermezza s dialogy mezi nimi působí jako barevné ilustrace v nudném románu. Těch vydařenějších „konverzací“ je ale pomálu, a jen Sovákův dar rozeznít i nejapně napsané repliky – a především jeho proteovství, schopnost dokonale vystihnout každého jedince v jeho čtyřroli – činí tento nevtipný film jakžtakž sledovatelným. (23.12.2021)

Vcelku podařená typicky záměnná komedie s troj až čtyř rolí Jiřího Sováka, kterého veřejná bezpečnost stále vláčí na stanici a snaží se ho až směšně obviňovat ze zločinu, který byl spáchán na jedné dámě ve spořitelně. Chvílemi film baví, ale především poslední třetina už je jen nastavovaná a zcela zbytečná kaše. Filmu by prospělo zkrácení tak na hodinovou stopáž. Ale jinak to celkem jde, čistý průměr. Hudba (sterilně unylá a stále stejná): Zdeněk Liška (04.09.2011)

Nebo snad čtyři? Celkově nesmyslný scénář nahrazuje vynikající Sovák, ale i další kvalitní herci, kterých je zde bezpočet. Všechny role Sovákovi padnou jako ušité. Nejlepší je asi v úloze gaunera a vynikající automobilovou honičku s Citroenem si náležitě užívá. Výborný je i jako novomanžel se svým dobráckým úsměvem. Rozvádějící se cholerik je taky dobrej. A každý z těchto typů se chlubí velice fešnou partnerkou, především kouzelná Kateřina Burianová stojí za to.. A co ten čtvrtý?? Celý film je podbarven výbornou Liškovou hudbou, která se neomrzí. A skvělý vtípek do vlastních řad na konec. (12.02.2017)