Jumanji: Další level

První remake Jumanji se mi opravdu líbil, dokonce mě i slušně nadchnul, a tak jsem se malinko bál, aby mu dvojka neudělala ostudu. Chvilku u mě obavy přetrvávaly, protože Jumanji: The Next Level má poměrně pomalý rozjezd. Ale pak už je to zase skvělá jízda, která nepůsobí okoukaně. Máme tu opět pěkné prostředí, i když hlavně zvířata působí příliš uměle (a podle mě to není záměr) a poměrně často se objeví vyvedený vtip. Příběh je opět zábavný, a i když se drží nějakých těch zaběhlých zvyklostí, tak je opravdu fajn sledovat, jak se to vyvine. Ve dvojce přibydou nějaké postavy a víc se tu mění těla, ale není v tom nijak velký bordel, naopak je to dobře vymyšlené a režisérsky ukočírované. Všichni herci se v těhlech proměnách těla fakt snaží a podávají úctyhodné výkony. Nejvíc mě bavil Kevin Hart jako postarší černoch a asiatka Awkwafina napodobující vzteklého Danny DeVita. Takhle si nějak představuju moderní dobrodružný film pro děti i dospělé. Fakt dobře odvedená práce. (8/10) (14.11.2020)

Proti předchozímu dílu došlo tentokrát k jasné devalvaci příběhu. Když jsem poprvé viděl Dannyho DeVita, neměl jsem radost, stejně jako minule mě ale hra na rozdíl od reality uchránila některých nechtěných záležitostí. Nakonec mi přišly nejvtipnější ty herní postavy, které byly avatary Eddieho a Mila. Vtipných scén jsem si tady našel docela dost, takže mě mrzí, že si scénáristé pořádně nevyhráli s celým příběhem, který byl opravdu citelně slabší. (31.05.2020)

S velkým uznáním jsem sledoval jak si herci dokázali poradit s tím, že se v průběhu měnila osoba, která ovládala jejich avatar. Všichni dokázali dobře měnit své vystupování, takže nebyl žádný problém sledovat kdo koho vlastně představuje. Za to smekám klobouček. Ale nejen pro to je pro mě Next level o chlup lepší než jednička. Především oba dva senioři přidali do světa Jumanji spoustu vtipných momentů, při kterých jsem se hodně nasmál a to je asi ta hlavní motivace se kterou člověk na podobný film kouká. Proč hledat za každou cenu v každém filmu nějakou hlubokou myšlenku, nebo spekulovat nad tím, že po dějové stránce má scénář své mouchy? Někdy je nejlepší prostě jen vypnout hlavu, smát se a odpočinout si po náročném dni v práci. Pokud to uděláte, užijete si dvojku Jumanji tak jako já. (05.12.2019)

Hodnotím kladně precizní naplnění zadání: bezduchá zábava s výbuchy, bitkami a efekty. Snímek nepředstírá děj, jde jen o klasickou počítačovou hru, kdy se postupuje do dalších úrovní. Úkoly nejsou nijak rafinované a vtip vcelku nenajdeš, pokud za něj nebudeme považovat, že si Dwayne Johnoson dělá legraci ze svého neherectví. SHRNUTÍ: Počítačová hra, kterou si nemůžeš zahrát. Jen ji můžeš sledovat. (05.01.2021)

Zatímco u jedničky stačilo vypnout mozek a užívat si dobrodružnou jízdu. Tak u dvojky by neobstálo, ani kdybyste mozek nechali jít na dlouhý vandr. Takže zatímco u jedničky jsem se vlastně bavil a věděl jsem, že koukám na průměrnou zábavu. A že jednička byla alespoň zábavná. Tak dvojka je prostě jen natahovaní a mlácení slámy. Ten film nemá jedinou zajímavou nebo originální scénu. A když už jsem to jedničce jednou prominul a přimhouřil oko. Tak tady jsem mhouřil tak, že jsem málem usnul. Zbytečné dojení série, které nepřineslo vůbec nic. Škoda, mohla to být alespoň stejně dobrá zábava jako poprvé. PS: Rozumějte "poprvé" v 2017. (45 %) (21.09.2021)