Nikdy neodvracej zrak

Evropské, kulturní, umělecké, životní, dobové, malířské, svinské. Za mě - s autorem nebo bez - naprosto uspokojující umělecký výtvor. Co do děje bylo jediné malé mínus v pár hluchých místech, která ale vyplnila jen přechody mezi zlomem v ději. Herecky famózní, Sebastian Koch je bastard každým coulem, Tom Schilling je zajímavá mladá tvář. Hudba fantastická. Děj je od začátku vybičován a žene se kupředu. V další části hledají hlavní hrdinové půdu pod nohama, a v části poslední přichází klid a rozuzlení. Tak to na mě alespoň působilo. Krásný příběh, který je pravdivě vyprávěn. ..was bist du?.. (07.05.2019)

Jsou filmy, na které se těšíte jen co vidíte trailer, a nebo je na nich něco co vás zaujme. A pak jsou taky filmy, o kterých nevíte vůbec nic, trailer vám taky nic moc neřekne, a vlastně to zkusíte jen díky skvělým ohlasům nebo jedné dobře napsané recenzi. A já jsem se k tomuto filmu dostal tou delší a složitější cestou. A nelituji toho. Nikdy neodvracej zrak mě dost sedl, protože má v sobě dost malých a hodně silných příběhů. Umí velmi dobře tnout do živého, a taky nám dost nepříjemně připomene co se za druhé světové války dělo v Německu samotným Němcům. Ne všichni Němci byli nadšený z Hitlera a z jeho plánů vybudovat Třetí říši. Režisér Florian Henckel von Donnersmarck nám velmi lehce, a přesto dost intenzivně předkládá témata a myšlenky, na které nelze koukat přes prsty a nebo je vidět černobíle. Jeho postoj je čistě pozorovatelský a nechává na nás, abychom sami vnímaly situaci, a to jak se postavy chovají a rozhodují se. Líbí se mi, že se režisér soustřeďuje na svůj příběh a postavy, než aby moralizoval a nebo obhajoval co se stalo. Velmi mu pomáhá skvělá kamera Caleba Deschanela, opět vynikající hudba Maxe Richtera a samozřejmě výborný herci. Tom Schilling je velmi schopný herec a zde si svůj part odehraje s přehledem, jen je škoda, že ho scénář nenechá jít více na dřeň. Sebastian Koch je skvělý, a svou postavu zahrál výborně. Koch si krade každou scénu pro sebe, a už dlouho jsem nějakou postavu, tak ze srdce nesnášel jako je ta jeho. Paula Beer se mi ve své roli hodně líbila, a mrzí mě, že je ke konci odstavená na vedlejší kolej, i přestože je její příběh mnohem zajímavější, než ten hlavní. Saskia Rosendahl i na menším prostoru dokazuje jak moc je dobrá herečka. Celý začátek patří jí, a ona si ho pro sebe ukradne, nejen svou krásou ale i talentem. Film je díky tématům delší, ale vyloženě slabší a nebo nudné místo nemá. Jen je dost znát rozdíl mezi první a druhou půlkou. Kdy první je mnohem více drásavější a intenzivnější, když to druhá je taková smířlivější. Nikdy neodvracej zrak je velmi povedený film, který má hloubku a i myšlenky. (29.12.2019)

Velká historická freska rozložená přes tři desetiletí volně inspirovaná osudy skutečných německých umělců se bez problémů zařadí mezi nejlepší psychologická dramata o malířích vůbec. Výborný je scénář, režie i herci, produkčně se na ničem nešetřilo a nebýt několika psychologicky nepochopitelných drobností (které se dají vysvětlit jedině tím, že postava hraná Sebastianem Kochem byla prostě magor), byl by to kandidát na film roku. A kupodivu musím poznamenat, že mi film vůbec nepřipadal dlouhý (90%). (12.06.2019)

První půlka by byla klidně za pět, ale zhruba od...nechci moc spoilerovat..."stanice ZOO" už děj trochu rozbředl a ubíral se uličkami, které mne tolik nezajímaly, až to vypadalo, že hlavní zápletka s doktorem vyšumí (což se naštěstí nestalo). I tak to i přes vražednou délku uběhlo velmi rychle, Paulu i Saskiu doufám, že ještě někde uvidím, a po delší době jsem si i sehnal soundtrack (ale boužel ty nejlepší skladby na něm buď nejsou, nebo (to spíš) bez obrazu jsou poloviční...). (31.03.2019)

Priatelia, ak chcete vidieť taký filmový opus o maľovaní, ako je Ján Kryštof literárny opus o skladaní hudby, doporučujem. A podobne ako v prípade tej knihy - alebo Očarenej duše - to nie je ľahké čítanie. NIKDY NEODVRACAJ ZRAK je film pomalý a dlhý ako čítanie veľkej knihy, ťaživá a súčasne povznášajúca cesta skrze 30 rokov náročných dejín, s dôkladne prepracovaným scenárom vystavaným ako katedrála, zemito realistický aj oduševnelý skoro-skutočný príbeh o oslobodzujúcej sile umenia. A nemeckí filmári ním znovu ukazujú, že v poctivom - teda precíznom a zároveň citlivom reflektovaní 20. storočia sa im nikto nevyrovná. (01.05.2019)