poster

Nikdy neodvracej zrak

  • Německo

    Werk ohne Autor

  • Itálie

    Opera senza autore

  • Slovensko

    Nikdy neodvracaj zrak

  • Nový Zéland

    Never Look Away

  • USA

    Never Look Away

  • Velká Británie

    Never Look Away

  • Kanada

    Never Look Away

  • Austrálie

    Never Look Away

Drama / Thriller / Historický

Německo / Itálie, 2018, 188 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Dadel
    ****

    První půlka by byla klidně za pět, ale zhruba od...nechci moc spoilerovat..."stanice ZOO" už děj trochu rozbředl a ubíral se uličkami, které mne tolik nezajímaly, až to vypadalo, že hlavní zápletka s doktorem vyšumí (což se naštěstí nestalo). I tak to i přes vražednou délku uběhlo velmi rychle, Paulu i Saskiu doufám, že ještě někde uvidím, a po delší době jsem si i sehnal soundtrack (ale boužel ty nejlepší skladby na něm buď nejsou, nebo (to spíš) bez obrazu jsou poloviční...).(31.3.2019)

  • hroubek
    ****

    Jsou filmy, na které se těšíte jen co vidíte trailer, a nebo je na nich něco co vás zaujme. A pak jsou taky filmy, o kterých nevíte vůbec nic, trailer vám taky nic moc neřekne, a vlastně to zkusíte jen díky skvělým ohlasům nebo jedné dobře napsané recenzi. A já jsem se k tomuto filmu dostal tou delší a složitější cestou. A nelituji toho. Nikdy neodvracej zrak mě dost sedl, protože má v sobě dost malých a hodně silných příběhů. Umí velmi dobře tnout do živého, a taky nám dost nepříjemně připomene co se za druhé světové války dělo v Německu samotným Němcům. Ne všichni Němci byli nadšený z Hitlera a z jeho plánů vybudovat Třetí říši. Režisér Florian Henckel von Donnersmarck nám velmi lehce, a přesto dost intenzivně předkládá témata a myšlenky, na které nelze koukat přes prsty a nebo je vidět černobíle. Jeho postoj je čistě pozorovatelský a nechává na nás, abychom sami vnímaly situaci, a to jak se postavy chovají a rozhodují se. Líbí se mi, že se režisér soustřeďuje na svůj příběh a postavy, než aby moralizoval a nebo obhajoval co se stalo. Velmi mu pomáhá skvělá kamera Caleba Deschanela, opět vynikající hudba Maxe Richtera a samozřejmě výborný herci. Tom Schilling je velmi schopný herec a zde si svůj part odehraje s přehledem, jen je škoda, že ho scénář nenechá jít více na dřeň. Sebastian Koch je skvělý, a svou postavu zahrál výborně. Koch si krade každou scénu pro sebe, a už dlouho jsem nějakou postavu, tak ze srdce nesnášel jako je ta jeho. Paula Beer se mi ve své roli hodně líbila, a mrzí mě, že je ke konci odstavená na vedlejší kolej, i přestože je její příběh mnohem zajímavější, než ten hlavní. Saskia Rosendahl i na menším prostoru dokazuje jak moc je dobrá herečka. Celý začátek patří jí, a ona si ho pro sebe ukradne, nejen svou krásou ale i talentem. Film je díky tématům delší, ale vyloženě slabší a nebo nudné místo nemá. Jen je dost znát rozdíl mezi první a druhou půlkou. Kdy první je mnohem více drásavější a intenzivnější, když to druhá je taková smířlivější. Nikdy neodvracej zrak je velmi povedený film, který má hloubku a i myšlenky.(29.12.2019)

  • Marze
    **

    Mnoho nadbytečných, až kýčovitých scén. Líbivě naranžované erotické scény. Slavní herci a skvostná výprava. Hodně zjednodušování. Ale diváci jak je vidět dle hodnocení jsou nadšení. Já se s námahou prokousával třemi hodinami Donnersmarckovy neslané nemastné manýře vlastním nakynutým scénářem. Z biografie nyní sedmaosmdesátiletého Gerharda Richtera, jednoho z nejdráže prodávaných žijících výtvarníků, si ovšem snímek bere jen některá fakta a také přidělil hrdinovi jiné jméno. Navíc při vší úctě k výkonu Toma Schillinga, jenž malíře představuje v dospělosti, se herecky daleko silněji prosazuje Sebastian Koch coby jeho filmový tchán s temnou minulostí, a to přesto, že jeho postava lékaře oddaného nacistické vizi čisté rasy je nositelem až příliš jednostrunného zla. Celkově je to snímek pohledný, precizní a podmanivý. Éra budovatelských hesel sahá k tuctové politické šabloně dělníků a rolnic, naštěstí prosvětlené humorem studentské romance. A hravý sestřih potrhlých tvůrců rádoby modernistů odlehčuje úmorné výklady o bolestném hledání vlastního uměleckého výrazu.(10.7.2019)

  • radektejkal
    **

    Netradičně jsem se podíval níže, zda najdu někoho, kdo vnímal tento film podobně jako já. A kupodivu; hned druhý (Insilvis **) a pak několik dalších píší o kýčové formě. Ovšem; kýčový je ale i (a pro mě především) obsah. Společným problémem německých pop-filmů poslední doby je úporná snaha o přepisování dějin. Servírování podivných příběhů, které mají dokládat: Němci dobří, Hitler a SS-Waffen špatní, i když ani to se nedá tvrdit úplně přesně: vždyť i zarytý (skalní) Esesák, který jako doktor bez jakéhokoli soucitu sterilizovuje a nechává zplynovat, zachrání matku a dítě ruského oficíra, který ho předtím zpohlavkoval. Nebo jiný válečník (prostý radista) sestřelen nad ruskou stepí žije rok v jurtě, kde se vyléčí z popálenin "vyššího" než 4 stupně, a pak se vzdá Američanům. No a teď bychom se mohli trochu věnovat samotnému Gerhardu Richerovi a jeho obrazům, ale nebudeme, už jsme dost romrzelí a nemáme na to tu správnou náladu.(30.5.2019)

  • Glowski
    **

    Modernistické umění v zajetí konzervativního filmu, který říká, že výtvarné dílo je navenek (až chladně vykalkulovaným) byznysem/pózou, ale za jeho vznikem se skrývá hluboký osobní příběh umělce. Ten je v případě Donnersmarcka, který se už nejpozději od Životů těch druhých snaží natočit „evropský hollywoodský film“, zpodobněn v rozmáchlé, jednorozměrné mýdlové opeře. Nemusíte mít strach, že by se některá z postav zachovala jinak, než čekáte, nebo že byste něčemu nemuseli úplně porozumět, všechno je podáno maximálně doslovně (nejlépe i s obrazovým podkladem), a navrch dostanete ještě spoustu rádoby hlubokých vzletných frází o pravdě a číslech z loterie.__________Chápu, že správně naladěným divákům, kteří se chtějí výpravným velkofilmem nechat zejména unést, se Werk ohne Autor bude líbit (a taky líbí), ale myslím, že nad stylizací a realizací některých scén (troubení autobusů, poprava žen v plynové komoře!) se nepodiví jen málokdo. Když Sebastiana Kocha jako nacistu, tak radši Černou knihu !(27.4.2019)

  • - Celosvětová premiéra proběhla 4. září 2018 na filmovém festivalu v Benátkách. (Stoka)

  • - Natáčení probíhalo v Berlíně, Düsseldorfu a Drážďanech (Německu). Dále také v Polsku a České republice. (Stoka)

  • - Postava Kurta Barnerta (Tom Schilling) je inspirována německým umělcem Gerhardem Richterem. (lllkkk)