Insider: Muž, který věděl příliš mnoho

Snímek vyprávějící o závadnosti a návykovosti kouření (mě od toho tedy neodradil :-)). Kvalitní obsazení v čele s Al Pacinem a Russellem Crowem, který byl za svoji roli nominován na Oscara. Velmi zajímavý je fakt, že snímek stojí na skutečné události! Michael Mann pomálinku proniká do režisérské extratřídy a pokud jeho další snímky budou mít alespoň stejnou kvalitu jako Insider, tak to bude bomba a máme se na co těšit. Velmi se divím, že snímek nedostal Oscara za scénář, který je špičkový....... (30.11.2007)

"Argumentovali, že světu vyzvoní výrobní tajemství vajglů." Mám rád hrdiny, ale nerozumím jim. Kdybych já chtěl sdělit světu něco důležitýho, tak bych si to rychle rozmyslel, kdyby byla ve hře bezpečnost mojí rodiny, zdravotní pojištění nemocnýho dítěte a žaloby od zástupců tabákovýho průmyslu. To by kouření najednou byl bezpečnej sport, kterým se upevňuje zdraví nikotinovejch spotřebitelů. Dr. Wigand však vyrazil do boje za pravdu a já jsem mu fandil. Stejně tak jsem fandil Lowelovi za to, jak chlapácky držel slovo. Na druhou stranu mi bylo tradičně blivno z tabákovejch korporací, kopání advokátů do slabších a opatrnosti šéfů televize. Když už něco začnu, tak to snad taky dodělám. Já bych to teda ani nezačal, ale takhle filmově mě to bavilo. (20.02.2022)

Dlouhé, tíživé drama o trnité cestě za spravedlností, Michael Mann se nesnaží o okaté ponaučení, moralizování, či výslovný happy end, vážnost a morální poslání z filmu vyplývají samy a člověk je pocítí automaticky vlivem prvotřídní režie - vykreslení situace + rovnoměrné vedení příběhu bez slabších míst a intenzivní atmosféry, ke které přispívá správně thrillerová hudba. Nenazval bych Insidera přímo strhujícím, než dechberoucí fasinaci jeho rozvláčněné tempo navozuje spíše pomalejší, kvalitní filmový prožitek. 8/10 (29.07.2009)

Kompletně úmorný zážitek, který kvůli lpění na (nepodstatných) detailech a zápletkách obětuje dramatické pnutí (a výpovědní hodnotu). Tohle je film, u kterého na konci nevím, co se dělo na začátku, jakkoliv jsem si myslela, že nic takového se o filmu jako kategorii říct nedá. Hodně mně vadí, že se spousta dialogů a prohlášení opakuje (mám na mysli zejména projevy Al Pacina), ale jejich význam zůstává pořád stejný, nic se neproměňuje, žádné vrstvy se neodkrývají. Na tak lineární film je pro mě ta délka zkrátka neúnosná, jakkoliv úmysly autorů byly asi dobré. V hlavě mi naskočilo srovnání s Coppolovým Rozhovorem, vedle kterého Insider vypadá jako hodně hloupý film, což mě zároveň rozesmutnilo, vzhledem k tématu. Možná je to proto, že jsem očekávala osobitý souboj jedince s větrnými mlýny, ale tenhle film se žádných nadčasových pravd nedotýká. Místo toho se dočkávám bulvarizace tématu dojemnými slow motion záběry na nevinné dcerky - celkově nemám ráda zatahování rodinné situace do politického filmu, jak samy postavy filmu říkají, tak k osobnímu společenskému vyjádření není potřeba vidět brečící manželku. Chtěla bych to vidět v chladném odosobněném stylu, jaký předvádí Tomas Alfredson ve filmu Jeden musí z kola ven. (20.07.2015)

Určite netreba predstavovať tie momenty, kedy je sledovanie filmu takpovediac "za trest." Čo ale tie opačné prípady, kedy je film tak dobrý, až máš pocit, že jeho sledovanie je za odmenu? Také pocity vždy panujú pri sledovaní rež. filmografie M. Manna a ani opakované zhliadnutia ma neprestávajú udivovať v tom, ako sú jeho snímky vymaznané. Po vizuálnej stránke ako (doplň vhodné podstatné meno), no a paradoxne obsahová stránka taktiež nikdy nehrá druhé husle, čo je vo filmovom priemysle viac raritné než si vôbec myslíš. Jeho diela sú krásnou ukážkou tých božsky vyzerajúcich, ktoré zároveň netrpia takzvaným syndrómom style over substance, a to som si plne vedomý, že toto píšem do komentára k filmu, ktorého štylizácia je o pár úrovní "slabšia" (nie neúmyselne) než v jeho vrcholných počinoch. The Insider je strhujúcim príbehom z prostredia tabakového priemyslu a monštruóznych prachov. Nielen strhujúcim, ale aj neopozeraným, angažujúcim, vťahujúcim a jeho sledovanie sa inak ako takmer trojhodinovým skalopevným prikovaním ku sedačke opísať nedá. A Al Pacino bleskom na herecký Olymp... --- PS: Pri sledovaní som cítil istý konkrétny, mne známy/dôvodne neznámy & zvláštny pocit, ktorý som s výnimkou počas sledovania Predčítača (1/2019) naposledy cítil počas sledovania filmov v roku 2013. Čo som tým ale presne chcel povedať vôbec netuším x) (9.6.2017) (5.10.2021) (05.10.2021)