Čas probuzení

It's a fucking miracle. To tenhle film opravdu je. Dvě hodiny, které utekly ani nevím jak a pak se dostavil pocit nepochopitelného prázdna. Ta myšlenka mrhání životem, zabřednutí do všednosti a stereotypu, nesmyslného strachu ze zklamání... Žijeme, nebo stále jen čekáme na někoho, kdo by nás probudil?? (02.10.2009)

Jako malej harant jsem věděl velký kulový co to znamená opravdové herectví a herci jako Sylvester Stallone, nebo Arnold Schwarzenegger byli pro mě králi, byl jsem toho názoru, že hora svalů střílející těžkým kulometem nepřátele na maděru předvádí skvělý výkon. Když si na to dnes vzpomenu, popadne mě záchvat smíchu, protože z tohoto omylu mě vyvedl právě tento film, v němž jsem pochopil, co to znamená skutečné herectví. A fakt, že De Niro nedostal za svůj dechberoucí herecký výkon Oscara, mi způsobil doživotní psychickou újmu na zdraví. (09.01.2011)

Awakenings je jedno z nejpůsobivějších dramat, které jsem kdy viděl. Penny Marshall si vzala obrovské sousto, ale zvládla to dokonale. Scénář je povedený a děj je zvládnut perfektně. Robert De Niro jako pacient je excelentní a herecký výkon působivý, protože jeho role není zrovna jednoduchá. Robin Williams jako ošetřující lékař, který se snaží skupině pacientů pomoc je také perfektní. Awakenings má v sobě něco, co jsem ještě u žádného filmu neviděl, a proto mě dokázal od samého začátku zaujmout. Divák soucítí s pacienty a střídá emoce s nimi. Chvilku emoční zážitek, kde se vám slzy vlévají do očí a o pár minutek dál se smějete a bavíte se jako nikdy. K závěru Awakenings dostává smutný náboj, když se Leonardovi (Robert De Niro) vrací jeho choroba zpátky. Celý snímek je dojemný a působí na člověka. Jak už se občas stává, vše nemůže končit tak jak si představujeme. Konec není krásný, ale přesto své kouzlo má.. 10/10 = 100% (16.12.2011)

V 90. letech se razil tématický koncept humanity. Filmy z této doby disponují: 1, Doslovností, jelikož vypravěč říká vše, co ví, a nemusí poskytovat vodítka k tomu, co neříká (protože vše říká). Vypravěč je vševědoucí a není ničím omezen. Není zobrazen jako lidská bytost s lidskými omezeními, protože vnímá vše, včetně schopnosti vnímat, co se děje v hlavách druhých. 2, Spousta částečně nadbytečných informací poskytovaných filmem rozvíjí postavy, nikoliv příběh, v němž jsou zasazeni. Tudíž vyprávění má podobu představení. I v tomto filmu se nic nikam neposouvá, ani se nic nevypráví. Pouze kamera mění své postavení dle propozice technického scénáře a pohybuje se po nemocnici. 3, Postavy nemají daleko k trilobitům – viz klišé zabedněného vedení nemocnice, nebo vztah Williamse se sestřičkou. To je, přátelé, otřes a úkladná vražda diváckého vkusu. 4, Stejně jako v Rain Manovi (Williams = Cruis, De Niro = Hoffman), i zde doktor mění skrz pacienta svůj vlastní náhled na svět. Jak invenční. Ostatně co dělat s duševně narušenými, když se odbaziliškují (roztají)? Zaláskovat je, co jiného. Awakenings podobně jako Philadelphia, O myších a lidech nebo Shawshank oslavuje lidství v nejčistší podobě kalifornského sněhu – rozuměje koksu. (15.09.2008)

Herecký koncert Robina Williamse a především Roberta De Nira v dramatu o kruté neurologické nemoci způsobující totální ztuhnutí pacientů, nadšeném doktorovi - výzkumníkovi v nemocnici a malém zázraku při podávání nového léku. Mám bohužel u mého otce smutnou zkušenost s Parkinsonovou nemocí s podobnými příznaky, na které se taky používá L-DOPA, a proto musím více než ocenit geniální herectví De Nira s pohyby přesně odpozorovanými od těchto pacientů. No a Williamse, toho mám rád vždycky. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=puJCjUsgq7o (19.09.2009)