poster

Pražské orgie

  • Slovensko

    Pražské orgie

Drama / Komedie

Česko, 2019, 112 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • mchnk
    **

    Dvanáct minut "orgií" a sto minut prakticky ničeho. Paní Pavlásková toho chtěla bezpochyby ukázat hodně, možná i trochu zavzpomínat, obávám se, že i stylizovat svou osobu a životní postoje do postavy Olgy, i když to měl být silný obraz ženy, jež, "zničena" režimem, zahodila svou důstojnost i budoucnost někam do Vltavy a s průhlednou frajerskou přetvářkou se oddává (ne)svobodnému životu. Ono by to i šlo, prostředí je povedené, ale zmrzačit film uměle vyznívajícím předabováním všech postav do češtiny, je tragické a pro mě vlastně nepochopitelné. Přirozená angličtina hlavní dvojice i českých herců, kteří evidentně mluvili česky i anglicky, by film určitě povznesla na trochu jinou úroveň i přes ten prázdný scénář, nicméně režisérka zvolila jinou formu, což, dle mého, filmu dost uškodilo. [Kino Citadela - Litvínov](11.10.2019)

  • Slepejsek
    *

    Ač se tomu hlavní hrdina brání, co může, výsledkem je chtě-nechtě jakási variace na Kafku. Praha sedmdesátých let tady hraje jenom kulisu, a to kulisu vymalovanou v comicsových barvách. Bohužel mi to došlo pozdě, ale bohudík přece. Tohle není a nemůže být realita. Už jenom proto, že divákovi ji zprostředkovává spisovatel paranoik a zhrzelá hysterka. Ona tak trochu kulhá i logika - hlavní hrdina plánuje cestu do Prahy, účel tedy už musí být dán - nakonec si ho i několikrát potvrzuje s českou spojkou (bonviván Pavla Kříže) - teprve pak se dozvídá o nějakém rukopisu, ale v Praze to najednou vypadá, že o nic jiného než o rukopis nejde... - původní cíl - konspirační schůzka s Václavem Havlem z toho nakonec vychází jako úsměvná parodie špionážních klišé, která jakoby byla z jiného světa a přesto je - možná nechtěně - malým komickým vrcholem filmu. Jinak je to spíš smutný pokus udělat z komára velblouda. Paradoxně z toho všeho dramatického nejzajímavěji vypadá monolog ministra kultury. Iluze svobody nebo dekadence?!?(11.10.2019)

  • Enšpígl
    **

    Já přemýšlím, pro koho tento film Irena Pavlásková točila ? Pro mě určitě ne, vůbec jsem nechápal postavy, které se kolem hlavního hrdiny strřídaly jak houby po dešti, odvyprávěly si pro mě naprosto nezajímavý příběhy a zase zmizely v filmovým propadlišti. Název filmu je samozřejmě reklamní trik o orgiích nemůže být ani řeč, přitom paradoxně ten byt s tapkama a údajným "každý kdo něco znamená je tam" měl skvělou atmosféru a kdyby se celý příběh odehrával tam, nejspíše by mě to alespoň bavilo, ale takhle ? Jedno velký vzduchoprázdno.(10.10.2019)

  • Matty
    **

    Sotva hlavní hrdina stačí svému průvodci, disidentovi, který pracuje jako údržbář, odpovědět na otázku, zda má rád orgie, představí se mu československá metropole obří rudou pěticípou hvězdou, dlouhou frontou před krámem a dvojicí příslušníků VB pacifikujících neposlušnou „máničku“. Než Nathan Zuckerman nalezne klid v hotelu, který je ovšem stejně profízlovaný jako zbytek města, musí odrazit veksláka dorážejícího na něj s dotazem „change money?“ To všechno v několika málo minutách, které ovšem svou panoptikálností dobře vystihují celý film. Výstřední odpsychologizované postavy dvě hodiny dělají teatrální gesta, propadají hysterickým záchvatům a vyprávějí si historky o „fakování“ (na orgie se ale netěšte, vrcholem dekadence je prskavka v zadku). Na základní rovině v podstatě totéž co kniha. Je to ale přepálenější a zábavnější. A taky tomu chybí hloubka, řád a motivická provázanost a nejvíc mě o tom baví přemýšlet jako o campu, který je svou prostotou a nezáludnou přímočarostí vlastně okouzlující. 40%(10.10.2019)

  • Moco
    ****

    Snímek tedy není o černobílém vnímání světa, ale ani to není česká společnost v době komunismu. Jedná se pouze o adaptaci knihy psané očima Philipa Rotha, které umožňuje další vhled do doby bývalého Československa, tísnivé atmosféry komunistické totality a ukazuje jak neustálý tlak sledování, udávání, zatýkání a odposlouchávání ve jménu „socialismu“ deformuje lidské charaktery, životy a celou společnost. Rád bych zmínil lacinost sexuálních scén a motivů. Ať už spisovatelé, lidé z reklamního průmyslu nebo filmový tvůrci a producenti, často používají sexuální motivy k přitahování pozornosti. Jakoby měli být zárukou sledovanosti. Ve snímku by měli spíše naznačovat degeneraci, kterou někteří považují s „únik z reality“ a okamžiky „svobody“. Pro mě název „orgie“, který spisovatel Roth použil, obsahuje úplně jiný význam. V totalitní společnosti často lidé něco říkají a něco jiného tím myslí. Rothovi „orgie“ znamenají ve skutečnosti zmar, zoufalství, méněcennost a chůzi ve slepé uličce s nadějí, že na jejím konci bude východ. Ale ten východ tam samozřejmě není. Je tam něco úplně jiného.(10.10.2019)