Amnestie

Film mě příjemně překvapil, i když zpočátku to bylo poněkud nezáživné. Docela se divím tvůrcům, že se nebáli ukázat špínu našeho slavného převratu, respektive toho co následovalo. To co udělali komunisté v roce 1948, že rozdělovali důležité funkce ne podle znalostí a odborností, ale podle toho kdo byl dobrý straník, tak v roce 89 to bylo úplně to samý, jen člověk musel být disident. Jsme národ pokrytců, co si budeme nalhávat. Ale zpět k filmu, tomu samozřejmě vévodí vězeňské prostředí a finální potlačení vzpoury vězňů, které mě svým ztvárněním velice příjemně překvapilo, hlavně asi díky kameře. (08.10.2020)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $314,774▐ Ďalší krásny kus našej histórie. Snaha o dobré dramatické vykreslenie, doby aj postáv sa nezaprie ale na niečo väčšie srdcervúce ešte nemáme dostatočný talent, nadanie, techniku. Ale snaha sa cení tak aspoň máme dosiahnutý slušný priemer. /55%/ (09.08.2020)

Popis filmu na čsfd neuvádza, že predlohou k filmu bola kniha Radovana Dunaja s názvom: Amnestia, ktorá rozpútala peklo. Knižka s dejovo kompaktným dejom, remeselne zručne napísaná, čítavá. Tak 70%. Nuž a teraz k filmu - oproti knihe akoby bola nekompatibilná línia väzenia zlodeja obrazov s politickou líniou amnestie Václava Havla po obsadení úradu prezidenta Československej socialistickej republiky a toho, čo táto veľmi široká amnestia vyvolala vo väznici v Leopoldove, kde sa vzbúrili amnestiou nedotknutí väzni. Jednoducho, akési motáky v knihách, čudo-judo disident, eštébaci, bachari - to všetko stálo na jednej strane. Pričom len postavou disidenta a manželky zabásnutého zlodeja sa to nejako prepájalo na politické dianie.Ale celá táto schéma pôsobila dosť strnulo a neživotne. Z uvedeného sa vymykali násilnícki a primitívni spoluväzni na čele s Vlkom a celkom dobre vystihnuté politické pomery prostredníctvom kombinácie dokumentárnych archívnych záberov a správ z telky či rádia. Podpriemerne využitá šanca. 40% (04.08.2020)

Můj komentář se odvíjí především od kamery, která mně osobně nesedla. Nelíbí se mi "epileptické pojetí" a v kombinaci s rychlým střihem mě to rušilo. Toto je o vkusu jednotlivce, čili nic, co by mělo odradit další diváky. Mně vadily permanentní roztřesené záběry alias dokumentární či investigativní repo. Ve scénách vězeňské vzpoury takový styl seděl parádně, mělo to super švih, ale ve zbytku filmu nikoli. Navíc ty scény vzpoury mohly dostat více prostoru. Čech mluvící mizerně slovensky a Slovák mluvící mizerně česky. Jako potomek obou národností a osoba, která se neustále pohybuje na obou březích řeky Moravy, chyby v akcentu vnímám silně, navíc nechápu jejich smysl. Pan Vašut je jazykově nadaný, přesto mi jeho řeč tahala uši. Kdy nastane doba, kdy v československém nebo slovenskočeském snímku budou Češi mluvit česky a Slováci slovensky? Zvláště když tam Aňa česky mluví. Jednak si rozumíme a autentický hlas a řeč je pořád nejvíc. První vlaštovka už vyletěla ve slovenské verzi pohádky Hodinářův učeň. Pan Viktor Preiss v ní česky hovořil a nevím o nikom, koho by to pohoršilo. Škoda, že se v takovém trendu nepokračuje. Dále: koukat se celý film na zuřivě žvýkající nesympatické tele, to je taky něco. Existuje celá škála hereckých výrazových prostředků, domnívám se, že žvýkačky pro vykreslení charakteru postavy zapotřebí opravdu není. Ale jinak obsazení pochválím, Juraj Bača "seděl" příkladně, zbytek muklů taky neměl chybu, kde ty ksichty vyhrabali, je mi záhadou. Klobouk dolů, bylo se na co koukat, Aňa tradičně dobrá, Ján Jackuliak výborný, příběh mě zaujal, téma atraktivní, provokativní, zamyšlení se hodné, záběry ze vzpoury v Leopoldově znám z fotek Tibora Huszára, síla! Šílené! Konečně se toto téma dočkalo zpracování, film však hodnotím průměrně. (31.10.2019)

Pro mě byla tohle jednoznačná volba na Českého lva! Konkurentem byli skvělí Vlastníci a Staříci, oba jsou to suverénní české filmy, jenže Amnestie je přece jen o celý level urostlejší, a byť vychází z hlubokého ponoru do neuralgického bodu českých i slovenských dějin, jde jí o celistvější poselství a má nadčasový ideový i dějový přesah - je to ve všem všudy světový film slovensko-českého původu. Perfektní scénář, kamera, střih, zvuk, herci, skvostná smysluplná hra s žánry, kdy do půlky se film tváří jako namakané doku-krimi a dějinně-sociální thriller, než v momentě vzpoury divák najednou zírá na vězně, jejichž cílem je žranice a pustošení, a s mrazením pochopí, že jména a události jsou tu zástupné, ač principiálně, věcně i náladově naprosto věrné, a že je to především nadčasová a na poměry zcela střízlivě ironicky glosující parabola, podobenství o tom, že pravda a láska (Ľubko) v téhle končině dělaly, co mohly, a pořád ještě tu mezi námi nemají přijetí a místo k životu. Nápad s tím, jak se jiní, přeživší, marně pokoušejí autenticky zpívat Kryla, tu hořkou pravdu a lásku, které jsme zapudili, mi bral dech a stesk mi vháněl slzy do očí. Fantasticky napsaná postava Kelemenové (Aňa Geislerová), kolem níž se sobectví a nesobectví ostatních postav otáčí jako na pivotu a ona zůstává tajemnou lidskou hádankou. Hlava mi při sledování většinu času jela na plné obrátky, oči byly pořád živelně sycené a srdce přitom bušilo jako o závod. Ten moment, kdy film přehodí výhybku z konkrétní do metaforické roviny mi do teď radostí zrychluje dech. Z podobných důvodů mě takhle naposledy rozproudili stejně vyvážení Tarantinovi Hanebný pancharti a podle mě by zrovna Amnestie z mnoha objektivních důvodů měla velkou šanci zabojovat i o Oscara. *~ (16.01.2020)