Hodinářův učeň

Na české chudé poměry překvapivě povedená pohádka, ať zápletka, nebo výkon hlavních herců (výborný Viktor Preiss jehož postava jasně vychází z Harpagona, Plodková jako zlá sudička s visáží bezdomovkyně má taky něco do sebe), výhodou jsou i pěkné lokace, velice povedená hudební stopa, které se daří vytvářet a podporovat atmosféru pohádky, tajemného dění. Nejsou zde nějaké velké prostoje, příběh pěkně odsýpá a celá ta stylizace konce 19. století má svoje kouzlo. Viděl bych to na 3,5 hvězdy, a časem možná výše. (31.12.2020)

Pro mě naprostý šok. Celý rok opěvovaná kinopohádka a takový nudný blábol bez jakéhokoliv nápadu, pointy, vtipu, prostě prachsprostý podvod, sterilita, nezajímavost, blábol! Měla jsem velký problém to dokoukat - např. scéna v hostinci s kukačkou, to nebylo k vydržení, pořád jsem čekala, co z toho vyleze a ono vůbec nic. A dobrá hudba? Mě tedy neskutečně lezla na nervy. Jediný, kdo mi připadal zajímavý, byla Jana Plodková, ale i to mě během filmu omrzelo a začlo mi to její pitvoření a hnědý zuby lézt na nervy. Už nikdy více! (02.01.2021)

Pohádkový příběh (zdráhám se použít označení "pohádka"), do jisté míry stavějící na neotřelém tématu relativity času, vrátil do kin Viktora Preisse. Ten se postupně vytratí ze scény a přestane být pro příběh tolik důležitý, ovšem příběhu to nikterak neuškodilo. Své přednosti nemá jen v hereckém obsazení, hlavním strůjcem nepodbízivého vyprávění je režisérka a scenáristka Jitka Rudolfová, která vyhání od svého díla nejmenší diváky, kteří si rádi potrpí na tradiční pohádkový styl a atraktivní fantazijní prvky. Čerty, hastrmany ani jiná stvoření se zde nevyskytují. Místo toho si příběh vystačí s prokletým hostincem, s potulným panoptikem, kde je k vidění zvířecí muž, a mezi tím živelně pobíhá Jana Plodková coby zlá a pitvořivá sudička Lichoradka, která zanedbanou údržbou chrupu budí podezření, že předčasně prchla ze zubařského křesla Romana Šmuclera. Celý příběh se točí kolem Urbana a Laury, jimž sudičky u kolébky předpověděly, že jednou budou svoji. Ovšem hamižnost Lauřina otce, jenž je hodinářem, a jeho obava z vlastní smrti zaviní, že si na svůj koitus budou maličko počkat. Urban, který se stal jeho učněm, je jím donucen vydat se do světa. aby našel unikátní hodiny, co varují před smrtí, jinak může zapomenout na náruč vnadné Laury. Schéma vydatně koketuje s osudovostí a předzvěstí smrti, načež dává zelenou morbidním tendencím, což se určitě nebude zamlouvat dětičkám, které neshledají film příliš atraktivním. Ovšem ti, co volají po originalitě a jinakosti v pohádkovém rybníčku, našli v režisérce spásu. Ústřední dvojice Michal Balcar a Dana Droppová vládne neokoukaným kouzlem, Miroslav Krobot je opravdu nevídaným hostinským, Jaroslav Plesl s Václavem Neužilem bourají mýtus o tom, že mužům bylo v minulosti zapovězeno hrát sudičky a úporná snaha po originalitě má vysoké zastoupení. Režisérka si řekla, že na podbízivé pohádkové příběhy je režisérů více než dost, a těch, kteří jdou proti proudu, občas rýpnou do zaběhaného schématu, je přece jen méně. Takže výsledkem je poměrně zralý pohled na milionkrát viděné. 7/10 (07.01.2020)

Česká pohádka HODINÁŘŮV UČEŇ (2019) je vskutku pozoruhodný film už tím, že dokázal dovést do extrému antické schéma, kdy všechny hlavní lidské postavy nejenže neprojdou vývojem, ale zůstávají až na plnění konkrétních úkolů nebývale pasivní - zatímco jejich kroky víceméně plně řídí hra/sázka postav nadpřirozených, případně pes! (Jedinou výjimkou je hrdinčina hladovka, ale i to je vlastně způsob řešení zadaného úkolu... pro změnu víceméně tím psem. :)) ___ To není coby východisko neobvyklé schéma, viz PRINC A VEČERNICE, S ČERTY NEJSOU ŽERTY či NESMRTELNÁ TETA, z hlediska hlavní postavy takhle funguje i většina verzí POPELKY. Vlastně je to tradice rozvíjena od antiky, kde lidské osudy řídily rozmary bohů... Nikde se v jeho celkové aplikaci a dovedení do důsledku podle mě (co jsem viděl) nedošlo v českém filmu tak daleko jako tady. ___ Nejde přitom o chybu a tu pozoruhodnost nemyslím jako sarkasmus, film tento koncept - Jitka Rudolfová byla obklopena dětmi, tak jsem se nemohl zeptat, jak moc vědomé to bylo - s postupným vývojem osnovy (ne postav) důmyslnými způsoby ozvláštňuje: (1) Za prvé mění aplikovaná inovativní schémata (včetně spirálového!), jimiž hrdina prochází na svém podivném kvestu za hodinkami, jež varují před smrtí. (2) Za druhé od pětadvacáté minuty intenzivně využívá sebepodporující síly vyprávění celého filmu v křížovém střihu, kdy se obě prostorově oddělené linie dění vzájemně umocňují - jedna soustavně rozvíjená, druhá epizodická. ___ Vezmeme-li navíc v potaz flashbacky, sny, příběh v příběhu, montáže, poctivě se vším všudy filmařsky realizovaný model záchrany na poslední chvíli a hru s funkcemi určitých postupů (světlo, široké objektivy, inscenování figur v rámu, zvukové efekty), navzdory určité repetitivnosti je HODINÁŘŮV UČEŇ vlastně mnohem chytřejší film, než by se na první pohled zdálo - a to zdánlivé popření základních dramaturgických pouček je na tom pro mě osobně nejvíc fascinující. (10.11.2019)

Pohádka má moc hezkou hudbu, výtvarnou stylizaci, kameru i režijní nápady a i s příběhem to tentokrát zkouší trochu jinak. Hlavní mladá dvojice je sympatická, okolo dvacaté minuty zazní skutečně emotivní milostná  písnička, která zásahne....hmmm,tak tohle by mohlo být vážně skvělé. Velká škoda, toho zpočátku podivného střihu (hodinař je padouch, ale o chlapce se stará dlouhých osmnáct let, z toho se ale vidí jen útržky a pak je to zase padouch, kluk s holkou spolu omnáct let vyrůstají a až v oznamení zásnub si vyjádří lásku), že je to občas až nelogické. I později je to vyprávěn takové epizodické. Na druhou stranu jistota Viktor Preiss opět nezklame, pobaví i duo Neužil-Plesl, pobaví Krobot  a i u Plodkové se dá to přehrávání (v rámci role kterou hrála) snést a ocenit.. Výsledek je určitě alespoň v něčem o dost jinačí než ostatní tuzemské pohádky, má i lehkou fantazii, je z něho cítit celkem dobrý záměr, upřímnost a když už nic jiného, tak to fakt dobře vypadá..  Takže aspoň takhle by to jako šlo. (22.11.2020)