U Zlaté rukavice

V útulné hospůdce U Zlaté rukavice se schází takové panoptikum zjevů města Hamburku, že bych film v žádném případě nemohl doporučit zjemnělým estétům. Zvlášť proto, že nejvýraznější postavičkou tohoto obludária je kříženec mezi führerem a Quasimodem. Fritz Honka sice postrádá zvoníkův vřelý vztah k lidem, nahrazuje ho však vřelým vztahem k alkoholu. Je vidět, že Němci stále mají světu co nabídnout. Slabším povahám, které se rozhodnou i přes mé varování snímek shlédnout, bych pro jistotu navrhoval přistupovat k projekci pouze na lačno. (05.01.2020)

Cenu nejodpudivějšího úchyla za rok 2019, získává herr Wonka v podání Jonase Dasslera,(ve skutečnosti sympaťák jak hrom) který si ze svého podkrovního kutlochu, udělal takovou malou bourárnu masa, převážně ženského původu a s nějakou hygienou ani počty těl si ale vůbec neláme hlavu. Není to rozhodně příjemné koukání, na druhou stranu je to takový jiný pohled na trošku podobné filmy. A navíc s vypečeným koncem. Doslova a do písmene. (06.06.2020)

Pozérsko-hipsterská omalovánka s líbivýma písničkama. Vyhýbal jsem se tomu jak čert křížu, ale furt mně to někdo hajpoval, tak jsem nakonec neodolal. Co kdyby, že? Ale je to přesně takový, jaký jsem to čekal.  Z kdysi šokantních exploiťáků se stal hipsterskej mainstream pro hýkající fcb publikum. Ovšem voják Norbert byl skvělej, to byl fakt impozantní a uvěřitelnej zmrd. (27.10.2022)

Už jste někdy viděli film, kde vám byly všechny postavy odporné a dokonce se vám během něj zvedl aspoň jednou žaludek? Já určitě ne, a protože zde se mi to stalo, už proto se tenhle film zařadí hodně vysoko v mých neotřelých a nezapomenutelných filmových zážitcích. A přitom je to vlastně tak prosté. Hlavní hrdina je odporný shrbený loser, kterému se ani nepostaví přirození, když dojde na věc, a tak si sem tam svůj vztek vybíjí na těch nejošklivějších ženách, které shání ve své oblíbené putice, a které jediné jsou ochotny jít s ním do jeho odporného bytu. A neštítí se ani vražd. Tohle byla taková syrová, zvrácená a svými detailními záběry opravdu nechutná úchylárna, že mě to přikovalo do sedadla a nepustilo dřív než se závěrečnými titulky. Film jako dělaný pro festivalovou pozdně večerní projekci, která tomu dodala tu správnou atmosféru. Naprosto skvělý a ve všech směrech uvěřitelný výkon zde předvádí v hlavní roli Jonas Dassler, kterého tímto začnu podrobněji sledovat, ale vlastně všichni herci jsou tak skvělí a reální, že to bylo až děsivé. Každopádně byť je to mega úchylárna a možná budu v menšině, hodnotím nadprůměrně, protože když mě něco takhle baví, nemůže to být špatné. [27. Art film Fest Košice] (18.06.2019)

Dassler ako hlavný predstaviteľ je presvedčivý a Akin ako režisér si zase užíva byť explicitný a popisný, čo mu umožňuje vytvoriť pomerne nepríjemný pocit. U Zlatej Rukavice nie je pekný film. Je plný alkoholikov, stratených existencií a zbytočných násilností. Tie dve mladé čisté postavy sú vo väčšej alebo menšej miere konfrontované s týmto svetom, pretože sú na neho zvedavé. Kupodivu mi ale táto až lyrická línia straty nevinnosti prišla samoúčelná. Inak sa jedná o film, ktorý zanechá dojem. Funguje aj ako rekonštrukcia aj ako náhľad do psychiky pokazeného človeka. Akin zvykne odľahčovať, dokonca vytvára postavy s ktorými vieme sympatizovať - či už je to pani, ktorá utečie vďaka kresťanskej misionárke alebo upratovačka vo veľkej firme, kde sa Fritz zamestná. Akin ukazuje, že dokáže pracovať s atmosférou a s postavami. Pôsobí to uveriteľne a dokonca v určitých momentoch akoby stiera fikciu a ukazuje nám bez ladu a skladu v jednozáberovke hrôzu zabitia. Funkčné, hoci si nie som istý, či to chcem ešte dakedy vidieť. (04.04.2020)