U Zlaté rukavice

Odvykačka od sexu, alkoholu a párků. A od bydlení v podkroví. Úmyslně až karikaturisticky odpudivá zážitkárna z horší hamburské čtvrti sedmdesátek minulého století, ze zahulených pajzlů plných výstavní lůzy, s šokující brutalitou a kreativní úchylností překračující meze i ty nejodvážnější kino produkce. Umělecký vklad pocítít až v posledním, dlouhém a pečlivě promyšleném záběru, zbytek je pouze alternativní zvrhlá zábava pro otrlé zvědavce, která má jakože reflektovat nějakou společnost v nějakém období. V tom sice film nejde brát vážně, ale že si ho zapamatujete na dlouho, že budete desítku scén z něj opakovaně vytahovat s kamarády u piva, a že ho dlouho nikdo netromfne, to si můžeme být jistí. Dokonce bych u něj čekal jisté zkultovnění. Počas a bezprostředně po shlédnutí max tři hvězdy, ale časem to roste na bizardní hodnotě a vábí k dalšímu shlédnutí. [Helsinki IFF] (02.10.2019)

Aj spodina má svoje kráľovstvo. U Zlatej Rukavice sa nachádza výkvet a vzorová výkladna skriňa loserov, alkoholikov, kUriev ( poprípade kombinácií ) a jeden masový vrah, ktorý to ale zo začiatku stále myslí vážne. Ak ste už dávno nevideli film, ktorý by prinášal toľko hnusu, špiny a násilia a to všetko mimo fantastický žáner, v krutom skutočnom príbehu, rozhodne si to nenechajte újsť. Majte ale na pamäti, že neodporúčam sledovať s nevyrovnanými personami. (16.10.2021)

Samoúčelná sázka na odpornost. Nejnechutnější v tomto případě nejsou zvrácenosti, které Honka svým obětem provádí, protože ty se odehrávají celkem logicky mimo záběr, ale k zblití jsou tady především postavy odhalující věci, které nechcete vidět a pronášející věty, které nechcete slyšet. Někdy to vychází, jindy zase ne. Jako portrét film každopádně příliš nefunguje, protože mu chybí komplexnější pohled na hlavní postavu, což je škoda. Každopádně Dasslerův výkon stojí za pozornost a málokdo by řekl, že se pod zdeformovanou maskou opilého úchyla skrývá čtyřiadvacetiletý hezoun, čímž skládám hold i maskérům. Ale to na víc než na lepší průměr nestačí. 60% (15.05.2020)

Celej internet teď pěje chválu na filmového Jokera, obzvlášť kvůli mírně přepálenému hereckému přednesu Joaquina Phoenixe a krapet dospělejšímu podání klasické komiksové látky. Přitom je to vlastně jen docela suchý thriller bez jediného překvapivého zvratu či svěžejšího nápadu. Ale budiž, nechme masám posvícení, pro vás náročnější (a otrlejší) tu mám tip na kus pořádné filmařiny. Příští týden do kin vtrhne nový snímek Fatiha Akina U Zlaté rukavice, ve kterém exceluje mladý Jonas Dassler (roč. 1996) v roli sériového vraha Fritze Honky. A je to tak mocný sociální ekelhaft, že na to budete neradi vzpomínat ještě o Vánocích. Neskutečně poutavá a zároveň sžíravá (a v jistých okamžicích i zvráceně zábavná) sonda na samé dno lidské existence. Zmalovaný Phoenix tomuhle klučinovi nesahá ani po obřezanou klobásu. Na to vemte jed na krysy a zapijte ho vodkou! (08.10.2019)

Nelíbilo...fuj...prvoplánový hnus...o nějakých příčinách jednání toho tvora, který se asi nikdy neměl narodit, Ti film taky moc neřekne. Nesnesitelné od prvního záběru...odporné, proč vlastně točit filmy o těchto...lidech. Ano, jsou to lidé...až budeš v životě zcela na dně, a budeš vědět, že nic jiného už Tě obklopovat nikdy nebude, zajdi si na drink ke Zlaté rukavici, patříš tam, kde se napájí Honka, tvor z pekla, jenž o svém konání dá sousedům vědět až ve chvíli, kdy podlahou začnou prosakovat červy, vzniknuvší v hnijícím lidském těle...nebe i peklo jsme pouze my...atmosféra, kterou se tvůrcům podařilo navodit i celá režie, je naprosto skvělá, přesto film už nechci nikdy vidět... (15.10.2021)