U Zlaté rukavice

Uff, ten film (a lokál U zlaté rukavice) je jako kdybyste se na dvě hodiny nakvartýrovali k té nejspodnější spodině, co chodí po světě. Jen alkoholické výpary, pach nemytých těl a hnijících mrtvol. Za realističnost a dokonalé obsazení jsem dala plný počet hvězd. Jinak ale byly chvilky, kdy jsem měla sto chutí film vypnout a pustit si nějakou sladkou americkou love story na spravení chuti. Asi chtělo hodně odvahy dát se do zfilmování příběhu, který se v 70. letech minulého století skutečně stal. Fotky herců a hereček nakonec, u titulků, byly nutností, jinak bych neuvěřila tomu obludáriu. (27.05.2020)

Aj spodina má svoje kráľovstvo. U Zlatej Rukavice sa nachádza výkvet a vzorová výkladna skriňa loserov, alkoholikov, kUriev ( poprípade kombinácií ) a jeden masový vrah, ktorý to ale zo začiatku stále myslí vážne. Ak ste už dávno nevideli film, ktorý by prinášal toľko hnusu, špiny a násilia a to všetko mimo fantastický žáner, v krutom skutočnom príbehu, rozhodne si to nenechajte újsť. Majte ale na pamäti, že neodporúčam sledovať s nevyrovnanými personami. (16.10.2021)

Od režiséra ODNIKUD jsem čekal chladnou a odosobněnou studii Fritze Honky, dostal jsem hodně tělnatou a barvitou podívanou, která se většinu filmu pohybuje na hraně. Mírně debilní Honka zde přešlapuje po ostří zvířecího šílence a tragikomické postavičky s jejímž nádechem jsou zde vykreslevány jeho alkoholové "peripetie", takže spíše než k aktuální formě true crime filmů má ZLATÁ RUKAVICE blíž k snímkům jako CARNE nebo DELIKATESY. Byť bych film nedoporučil slabším povahám a já sám nebudu další shlédnutí vyhledávat, nedá se filmu upřít potenciál budoucí kultovky a Fatih Akin zaslouží ocenit za perfektní tvůrčí výkon. Každá postava tu má svoje místo žije, dýchá a žádný jeden štamgast ze Zlaté Rukavice tu není navíc. Takhle zdatně dirigovanou věc jsem už hodně dlouho neviděl, nicméně jsem taky dlouho neviděl nic takhle nechutného a po projekci jsem měl akutní potřebu umýt si alespoň zuby. (A mad props Jonasi Dasslerovi, jít do téhle role v 23 letech chtělo odvahu). (06.11.2019)

Cenu nejodpudivějšího úchyla za rok 2019, získává herr Wonka v podání Jonase Dasslera,(ve skutečnosti sympaťák jak hrom) který si ze svého podkrovního kutlochu, udělal takovou malou bourárnu masa, převážně ženského původu a s nějakou hygienou ani počty těl si ale vůbec neláme hlavu. Není to rozhodně příjemné koukání, na druhou stranu je to takový jiný pohled na trošku podobné filmy. A navíc s vypečeným koncem. Doslova a do písmene. (06.06.2020)

Už jste někdy viděli film, kde vám byly všechny postavy odporné a dokonce se vám během něj zvedl aspoň jednou žaludek? Já určitě ne, a protože zde se mi to stalo, už proto se tenhle film zařadí hodně vysoko v mých neotřelých a nezapomenutelných filmových zážitcích. A přitom je to vlastně tak prosté. Hlavní hrdina je odporný shrbený loser, kterému se ani nepostaví přirození, když dojde na věc, a tak si sem tam svůj vztek vybíjí na těch nejošklivějších ženách, které shání ve své oblíbené putice, a které jediné jsou ochotny jít s ním do jeho odporného bytu. A neštítí se ani vražd. Tohle byla taková syrová, zvrácená a svými detailními záběry opravdu nechutná úchylárna, že mě to přikovalo do sedadla a nepustilo dřív než se závěrečnými titulky. Film jako dělaný pro festivalovou pozdně večerní projekci, která tomu dodala tu správnou atmosféru. Naprosto skvělý a ve všech směrech uvěřitelný výkon zde předvádí v hlavní roli Jonas Dassler, kterého tímto začnu podrobněji sledovat, ale vlastně všichni herci jsou tak skvělí a reální, že to bylo až děsivé. Každopádně byť je to mega úchylárna a možná budu v menšině, hodnotím nadprůměrně, protože když mě něco takhle baví, nemůže to být špatné. [27. Art film Fest Košice] (18.06.2019)