Coco

Nadhera. Film prezentujuci rodinne hodnoty sposobom az by z toho tvorcom Rychlo a zbesilo odpadol vyfuk. A zaroven najlepsi Pixar od posledneho Toy Story. Prekvapivo neinfantilny animak s napadmi na rozdavanie, dokonalou technickou strankou a krasnym pribehom. Poslednych 20 minut som intenzivne prereval. A poprosil by som oscarovu nominaciu za scenar. Silnych 9/10 (20.01.2018)

Pixarovka s nejvybroušenějším scénářem a těmi nejkrásnějšími rodinnými hodnotami. V závěru vzlykala půlka sálu včetně mě. Škoda, že se to pořádně rozjede až ve druhé polovině a je to lehce natahované. Ale ten svět, vizuál opět o kus dál (místama už to nevypadá ani jako animák!) a závěrečné emoce to u mě vytahují na jednu z nejlepších pixarovek ever. (02.12.2017)

KINO Špalíček/// Dabing 8/10 Děj 10/10 Hudba 8/10 Animace 8/10/// PLUS: tak předně nečekané dějové zvraty, nesnaží se za každou cenu bavit, ale chce vyprávět a příběh je tu nejlepší co za poslední léta byl k vidění, morální poučení není nucené, není to ani tak o hudbě a zpěvu (není to muzikál), ale je to především o rodině, rodinných tradicích a o tom co je v životě důležité MÍNUS: český dabing je zdařilý, ale myslím že originál bych si užil více/// Shrnutí: Je to jiný film, než jsme od studia Pixar zvyklí, je to vlastně docela neobvyklý příběh, který se nesnaží používat osvědčená schémata vyprávění nebo dokonce samoúčelné scény jen pro pobavení nebo představení nějakého gagu, ani klasické humorné postavičky tu nenajdete, je to dospělý příběh, ale neškodný pro děti s dojemným závěrem./// Celkem 89%/// (21.01.2018)

„Coco” vôbec nie je ani hlavná postava, ba ani vedľajšia, a pritom je neoddeliteľnou súčasťou animovaného, počítačového spracovania, veď i samotný názov snímku, na ňu odkazuje. Ako to vlastne teda je ? Väčšinou hrá „druhé husle” , a pritom je tak strašne dôležitá. K tomu sa ešte postupne dostanem. Coco je už v podstate prababkou na dôchodku, a to v extra pokročilom veku, keď malý chico Miguel je jej pravnukom. Patrí sa načrtnúť, že sme kompletne v Mexiku, kde sa schyľuje už k povestným "Dušičkám" , ale zatiaľ, čo sa u nás slávia v takom komornom, TICHOM duchu, so samými kvetmi a sviečkami, u nich sa Sviatok » Día de los muertos « (Deň mŕtvych), nesie v úplne opačnom význame, t. j. jeden príklad za všetky - hodovanie na cintorínoch a cetera, príde vám to následne, celé pomerne, dosť absurdné a bizarné, či trebárs čudesné ? Tak, to ste na správnej adrese, alebo ešte iba na samom začiatku, čo bude ďalej. Ak ste takýmto čudáckym zvykom čoraz viac naklonení, tak, nech sa páči, ale dopredu vás musím varovať, že vám bude tuhnúť krv v žilách, teda, aspoň mne, určite áno. Chlapec inak leští topánky, túži sa stať vychýreným muzikantom, ako jeho slávny prapradedo, je z generácie obuvníckej rodiny, no, tí o tomto nápade ani počuť, a preto mu i babka gitaru rozmláti na franforce ! Neznášajú hudbu, no, majú na to dôvod. Akýmsi zázračným spôsobom sa chlapčisko zrazu dostáva do ríše mŕtvych, kde musí vyhľadať svojho zosnulého príbuzného, aby mu udelil "požehnanie" , inak ostane už navždy medzi týmito kostlivcami !!! _ Trošku pritiahnuté za vlasy, čo poviete, že tento scenár poriadnych výmyselníkov Unkricha s Molinom, ktorí sú zároveň i režisérmi/spolurežisér, je ako z filmu Mŕtva nevesta Tima Burtona ? Pixar očividne zahral na mexickú notu, ale bohužiaľ súčasne s tým, že si rozladili struny, a tak je ich hranie tým pádom - rozladené i rozporuplné z pozície diváka ? „Digitálnu drinu” i napriek tomu neocením, pretože už samotná myšlienka mi príde, ako zo zlého sna. Bez vážnej ujmy na zdraví som absolvoval celú Coco, pričom mali po ruke aj nadštandardné/štandardné „eso v rukáve” , čím sa hodnotenie vyšplhalo na solídnych 60 %, nič viac, ani nič menej, je to konštantné, nemenné, trvalé, už stačí iba urobiť pevný zvar ! (09.04.2020)

Día de los Muertos je možná nejzábavnější způsob slavení Dušiček na celém světě. Žádné zádumčivé návštěvy u hrobů, ale spousta masek, lebek, alkoholu, veselí - a duše zemřelých přicházejí za živými, ne naopak. Jednu noc v roce se tak prolínají světy, které jinak paralelně existují vedle sebe. Je proto riskantní si s mrtvými něco začínat, co kdyby se nepodařilo včas vrátit... Poprvé se tak hrdiny v animáku stali Mexičané. Není divu, že Coco bořilo rekordy návštěvnosti v tamních kinech. Film se ovšem nevyhnul otravným klišé, jako je proměna vzpurného chlapce ve vzorného hošíka, hektolitry patosu a kýče, povinný doják... Blbý taky je, že popkulturních narážek tu vůbec není mnoho, zaujme snad leda specifické focení selfíček s lebkami, a sice se mihne i největší mexická celebrita všech dob Frida Kahlo, ale děj s kulturně jiným světem vůbec nepracuje. Přitom kolik fórků se mohlo vymyslet! (01.03.2018)