Věc

Carpenterova Věc NENÍ REMAKE tohodle filmu (jak tu většina komentujících píše)! Jde o další a mnohem věrnější adaptaci vynikající Campbellovy povídky z roku 1938. První filmový zpracování není na padesátkový sci-fi špatný, ale selhává jako adaptace. Z mimozemšťana totiž udělali poměrně neškodnou kytku, která akorát vysává krev, a jejíž semínka si pacifistickej vědátor začal pěstovat (emzáky zalívejte krví). Žádný přebírání podoby jinejch živočichů, žádná paranoia, nic. O hororový atmosféře si tenhle film může nechat jen zdát. Roli tu určitě sehrál rozpočet a technický možnosti tehdejší doby, ale vážně to něšlo natočit věrnější předloze s proměnami mimo záběr? (27.12.2013)

Věc z jiného světa je jistě originální a zajímavé sci-fi, ale existence dokonalého remaku Johna Carpentera hází na tuhle původní verzi dost velký stín. Problémem filmu je moc velký počet postav (na jedné polární stanici jich je jak na václaváku) a skoro nicotný počet násilných scén (vždy mimo kameru). Také trochu nelogické chování hlavních hrdinů je místy opravdu do očí bijící. Zároveň se mi ale velmi líbila scéna s ohněm. Umím si představit, jak natočení této scény muselo být těžké a nebezpečné. Herci tam prostě po sobě cákají petrolejem, ať se děje, co se děje. Věc není filmem pro fandy remaku, myslím, že své fanoušky si dnes bude hledat jen těžko. Zajímavé ale strašně ukecané zpestření, které ničím nenadchlo, ale zároveň nenudilo. Po druhém zhlédnutí (tentokrát s českými titulky) musím říct, že k závažnějším změnám mých názorů nedošlo. Nemohu se prostě vyhnout srovnání s remakem Johna Carpentera. Tenhle Hawksův film už dnes prostě nemá čím ohromit. (13.05.2011)

Napínavé sci-fi, s jehož podobou nebyl autor předlohy nijak nadšen. Remake z roku 1982 by se mu zajisté líbil velice, leč se ho nedožil. Tahle Věc nestojí na trikových efektech, ale má slušnou atmosféru. Zima se doslova dere pod kůži a je fajn, že se natáčelo také v exteriérech, byť v padesátých letech se stále upřednostňovaly filmové ateliéry. Na druhou stranu film nevznikal uprostřed ledu a sněhu, jak by se mohlo zdát, natáčelo se totiž v Kalifornii při tropických teplotách. Strašidelná hudba, slušná kamera, sníh a led. Snímek doporučuji především vegetariánům, aby si nemysleli, že mrkev je k jejich choutkám lhostejná. (23.10.2016)

Atmosférické, sugestivní a úsměvně "chlapácké". Napětí pozvolna stoupá od prvního záběru až skoro do chvíle, kdy se mimozemšťan poprvé objeví v celé své kráse, pak sice maličko klesá, ale i ve finálním střetu jsem byl slušně napjatý. Floristický nápad mě slušně pobavil, protože představa, že pro někoho nejste víc než hlávka zelí na poli, je nehezky nepříjemná. Postavy jsou sympaťáci, takže jsem ochoten odpustit i zbytečný milostný motiv. Co ale ochoten odpustit nejsem, to je vzhled titulní postavy - jen o málo lepší než Frankensteinovo monstrum. A to je celkem zklamání i vzhledem k roku 51, na příkladech jiných filmů toho období je vidět, že si s maskami tvůrci mohli dát větší práci. Je ovšem nesmysl porovnávat tento film a Carpentera, byť oba vycházejí z jedné povídky, a to hlavně proto, že oba filmy jsou o něčem jiném a liší se i ve svém "poselství". Podle zdejších komentářů bych očekával bezmála průšvih, ale opět se mi naopak potvrdilo, jak moc je spousta komentátorů mimo. (02.03.2014)

První filmový přepis povídky "Who Goes There", kterou o 31 let později dovedl k dokonalosti Carpenter se svou "Věcí". Film postrádá vše co v sobě má Carpenterova novější verze a to je především hutná mrazivá atmosféra a pocit nedůvěry k ostatním lidským členům. Je jasné, že vzhledem k době vzniku si tvůrci nemohli dovolit trikové sekvence proměn lidí, když je napadne mimozemský organizmus ale odfláknout to tím, že do filmu jako uhlavního nepřítele vrazí dvoumetrovýho chlapa v jakémsi ohnivzdorném obleku mi přišlo ubohý. Je to neatmosferická nuda, která nemá co nabídnout. (29.06.2009)