Bony a klid

Atmosféra filmu verne vystihuje 80.roky plné zazobaných cigánskych podvodníkov, kšefty s valutovými cudzincami, disko trávenie voľného času, videorekordérovú kultúru a radosť z nového panelákového bytu získaného kadejakým pokútnym podplatením vhodného úradníka. Vexláci pred každým Tuzexom a hlavne spriaznenosť súdov a zločincov (to sa nezmenilo). Skvelé je tiež zvládnutie zobrazenia zúfalej osamelosti vo veľkomeste. Je pravdou, že niektoré fórky, prezentované zmrdliackou postavou Romana Skamene už dobovo zastarali, no pamätám si, ako väčšina z nich v čase vzniku filmu doslova zľudovela. Poznámka: Zaujímavé je ako sa koncom 80. rokov v menších mestách transformovali vexláci. Namiesto dobre nahodených a voňavkou Fahrenheit vykúpaných mládencov so zrkadlovkami na frajersky dôležitých xichtoch (ako som si ich pamätal napr. z Bratislavy) ich pred piešťanskými Tuzexami nahradili babičky pôsobiace akoby práve odišli zo skúšky folklórneho speváckeho súboru. Šatky na hlavách, krojované sukne a stíšená otázka: "Nechcete bony?" pôsobili absurdne a parodicky. Neskôr som sa dozvedel, že väčšina z nich mala príbuzných v zahraničí. Tí im posielali často domov peniaze oficiálnou cestou, no babičky dostali nie cudziu menu, ale na základe povinnej výmeny valút bony, ktoré platili len na území ČSSR a mohlo sa nimi platiť v špecializovaných predajniach západného tovaru (boli potravinové Tuzexy, odevné a zmiešané, predávali sa v nich aj automobily). Keďže na bežný chod domácnosti dôchodkyne bony veľmi nepotrebovali (tuzexový tovar bol považovaný za luxusný a drahý) skôr československé koruny, tak nasadili kroje a statočne sa činili. Poznámka č.2: Na podobnú tému a v podobnom čase ako Bony a klid vznikla pesnička "Strýko Johnny" skupiny Slniečko, humorne reflektujúca kultúru bonov. (12.05.2013)

Tohle není dobrý film. Problém je, že na druhou stranu není ani docela špatný. Patří k vlně "odvážných" socialistických filmů, které tepou do nově se objevivších nešvarů. Patří sem třeba ještě s Láskou z pasáže. (Letos Vietnamci přivezli na festival do Veselí celou řádku podobných filmů. Tam se točí dnes to, co u nás v osmdesátých letech. Zdá se, že si prožívají svoji přestavbu.) Třebaže jsme ten film v mládí pociťovali jako zajímavý, protože nám ukazoval, co u nás nebylo dříve k vidění: zločin a sex zblízka - Já mám radši, když filmy řeší nadčasové problémy. Tahleta přestavbová dramata zatraceně rychle zestárla a to neukazuje na jejich kvality. (10.09.2004)

FIlm, který nám přibližuje 80. léta, konkrétně vypráví příběh o mladíkovi, který přijede do Prahy pro marky, ale nakonec skončí ve skupině veksláků, která je nakonec rozprášena jinou, mocnější skupinou veksláků. Na konci 80. let tohle muselo být něco naprosto převratného, neboť Vít Olmer se skvělým scénářem Radka Johna, nám přiblížil nadstandartní život veksláků, o kterých každý věděl, ale tehdejší režim na ně byl krátký. Hlavní a zároveň i svoji nejslevnější roli si zahrál, dnes na vozíček upoutaný, Jan Potměšil. (11.12.2007)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 10/10 Prostředí 7/10/// PLUS: zajímavé i v dnešní době, minimálně jako pohled na to jak se tehdy točili filmy a jak to tehdy žilo, na svoji dobu určitě hodně odvážný film, nesmrtelná hudba, dodává i dnes film parádní atmosféru MÍNUS: hudba nicméně byla používána skoro pořád a občas byly přechody z dialogu na hudbu a zpět hodně "poznat"/// Shrnutí: Film o tom jak to tehdy určitě mohlo být. Tohle já už jsem ale nezažil a tak jsem rád, že jsem si to mohl díky filmu Bony a klid "připomenout". Zvláštní je, že mám pocit, že jsem film viděl poprvé. A taky jsem měl kdysi za to že to je česká verze Bonnie a Clyde. Zřejmě to byl i záměr tvůrců. Dnes mi tohle moje domnění přijde přinejmenším úsměvné. Každopádně parádní film. Pro mého otce klasika a kult, říkal že tehdy to byla bomba. Věřím mu./// Celkem 75%/// (31.05.2015)

Kdo chce moc, nemá nic. Olmerův film ve své době způsobil poprask nejen tím, že otevřeně a bez příkras popisuje strastiplný život lidí v socialistickém Československu v osmdesátých letech se všemi jeho zákrutami a falešnými iluzemi, ale také, a to především, obnažuje hroutící se totalitní systém, který svým oficiálním nepřátelům všemožně ustupuje či jim bez uzradění vychází vstříc. A přestože leccos už zestárlo, dokumentární hodnota tohoto nonkonformního snímku přetrvává. (03.04.2022)