Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Danny Smiřický, hlavní hrdina povídek a románů Josefa Škvoreckého (Zbabělci, Prima sezóna), který má autobiografické rysy svého autora, prožívá základní vojenskou službu v letech 1953–54, za časů neblaze proslulého komunistického ministra obrany Alexeje Čepičky. Ve vojenském prostoru Kobylec probíhá výcvik tankistů. Danny v hodnosti rotného přitom s nevšední vynalézavostí bojuje s tupostí bolševických lampasáků. Myšlenky na civil, jídlo, ženy a alkohol mu pomáhají, stejně jako jeho spolubojovníkům, přežít absurdní dobu „služby vlasti"… Filmový přepis Škvoreckého díla natočil režisér Vít Olmer spolu se scenáristou Radkem Johnem. Vojenská komedie vstoupila do dějin české kinematografie jako první soukromě natočený celovečerní film od znárodňovacího dekretu v roce 1945. Čeští filmaři se tak vydali na novou cestu svobodného podnikání. V případě Tankového praporu se to určitě vyplatilo – film viděly v kinech dva miliony diváků. V roce 1991 tak snímek obsadil první příčku v návštěvnosti kin. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (414)

BoredSeal 

všechny recenze uživatele

Tenhle film se svíjí mezi Olmerovskou porevoluční demencí a Olmerovým talentem. Na jedné straně film otravuje primitivností (budiž to poučením pro lidi neznalé, k čemu mladé muže vede vojna) a tradičně suchou Simonovou Chytrovou, na druhou stranu to zachraňuje příhodně ponurá vizuální atmosféra a tým Jandák, Donutil a hlavně Skamene válcují bránice - tohle je prostě pomsta všem debilním lampasákům a pošahaným komunistům, bravo!!! ()

MM11 

všechny recenze uživatele

Ve své době očekávaný snímek, protože jako první vstoupil na tehdy neznámou půdu soukromého filmu. Už rekordní tržby dokázali, že to pozdější smutná figurka našeho filmu devadesátých let zvládla. Ale nenechte se mýlit, nejde rozhodně o bezchybný film, kniha Josefa Škvoreckého je především atmosférou někde jinde a herci přehrávají až moc okatě. Naštěstí Olmer to útahl s přehledem a ten místy řídký děj nafilmoval dobře a vtipně. Co se s ním pak ale stalo? ()

Reklama

golfista 

všechny recenze uživatele

Není to úplně na 4*, ale tři by bylo málo. Film asi spíš pro chlapy a asi taky spíš pro nás starší, kteří totalitní vojnou prošli i když ne v tak příšerné době 50. - 60. let. Pro nás je to opravdu dost pravdivé a hořce úsměvné. Je to taky mimochodem poslední film Víta Olmera, na který se dalo koukat. ()

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Rok 1991, svoboda slova a filmoví tvůrci se do toho bez jakýchkoliv rozmýšlení pustili opravdu zvostra. Tankový prapor se s tím totiž nemaže a zobrazuje to všechno tak odvážně, že pár let dozadu a mohli si herci a režisér předkopávat hrob na Olšanských hřbitovech. Fakt je, že je to legrace, která jen tak neomrzí. Na to jak je to krátký, to totiž na každé zkouknutí příjemně potěší. Ti vojáci se s vojenskou povinností prostě neserou. Spolu s Černými Barony je Tankový prapor to nejlepší co se příběhově vojáků ve Švejkovsky lenivém pojetí u nás urodilo. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Niektoré scénky legendárne, no to bolo ale kriku. Našťastie som to na svojej koži zažiť nemusel, ale mať veliteľov predbiehajúcich sa v tom, komu praskne žilka prvému, to by bolo na smiech. Taký Jarko Naď s modrou knižkou by sa ako exminister obrany asi nesmial, ten bol vždy potento až za ušami. Tankový prápor zapadá medzi čiernych barónov obsadením i štýlom a tak sa niektoré situácie vo filmoch môžu aj mýliť. No a keďže scenár bol napísaný za 14 dní, tak to je jednoznačný dôkaz o tom, že vtipy i zelených mozgoch idú tak akosi prirodzene. ()

Galerie (20)

Zajímavosti (34)

  • Po dvě desetiletí od uvedení byl snímek nejnavštěvovanějším českým filmem. Zhlédlo jej přes 2 miliony diváků, což je o 550 tisíc více než druhý v pořadí, kterým byl titul Černí baroni (1992). V kinech utržil na tu dobu astronomických 55 milionů korun. (hippyman)
  • Film vznikl nelegálně. Při natáčení společnost Bonton totiž porušila starý, ale stále platný zákon o znárodnění a monopolu kinematografie. Šlo o to, že výrobu všech filmů mělo pod palcem pouze filmové studio Barrandov. Když se objevil první snímek ze soukromého sektoru, začalo filmařům vedení Barrandovu vyhrožovat. Během natáčení tak panovala důvodná obava, že by si pro všechny mohla přijít policie. [Zdroj: Česká televize] (rublik05)
  • Ve filmu je řečeno, že nadporučík Pinkas byl proletář a bojoval jako důstojník v Anglii. V knize je však jeho osud popsán takto: „Nadporučík Pinkas se kdysi dopustil té chyby, že jako mladý zámečnický tovaryš utekl z Protektorátu směrem na západ. Zažil tam dobrodružství, po kterých netoužil a která mu nikdo nezáviděl (kromě pošetilých mladíků). Nějaký čas pobýval v československé uniformě na neokupovaném území Francie, odkud se mu podařilo utéct na motorovém člunu. V bouři však ztroskotal, byl zachráněn portugalskou obchodní lodí a ta ho dopravila na území Spojených států amerických. Tam byl zprvu internován pro podezření ze špionáže, takže mu nebylo dovoleno odejít k československým jednotkám do Anglie, ale když Japonci napadli Pearl Harbor, ocitl se, a ani nevěděl jak, v americké uniformě na ostřelovaných plážích ostrova Okinawy. Zraněn a vyznamenán několika americkými řády se dostal ke konci války do československých jednotek v Anglii a poté na západní frontě působil jako řidič tanku typu Cromwell, ze kterého se ovšem dalo vylézt jen při určitém natočení věže a tudíž byl zcela důmyslnou kremační pecí na lidi. (Jan.Kanak)

Související novinky

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

Na Anděla Páně 2 už přišel milion diváků

12.01.2017

Na prvního Anděla Páně vyrazilo do kin 188 138 diváků, takže Jiří Strach rozhodně nečekal, že jeho pokračování rychle zaútočí na milion. Právě tahle cifra ale padla v šestém týdnu promítání, čímž se… (více)

Reklama

Reklama