Šeptej

Vyjukana (klasicky dobra Tatiana Wilhelmova) se rozkoukava ve velkomeste, kam prijizdi, aby prosla nekolika drsnymi i sveraznymi epizodkami a nakonec nasla utechu v jedne naruci. Nic svetaborneho, ale uzasna hudba a vykony nekterych nehercu se musi nechat. 55% (05.03.2009)

Trochu alternativní dílo, ze kterého si (za)pamatuju jen roztomilou intonaci Vilhelmové (zvlášť u otázek) a závěrečnou "It's Always You" od Colorfactory. (06.03.2009)

Jáa sem gej sem gej sem teplééj, buď radši taky gey než zkouknout tenhle šit a zjistit jako Muchow nebo Dick "díky" nehezké Táně Vilhelmové, že to tak není. (11.04.2012)

Ano, je to zvláštně natočené, ano nic moc se tam neděje a je to z valné části založené na exhibicích podivných individuí, která odehrávají režisérovi známí (Hřebejk, Muchow, Čachtický, Winterová, Suchý), exponenti hudební a filmové alternativy devadesátých let, všechno je to takové nepravděpodobné a přestřelené, ale * na rozdíl od jiných Ondříčkových filmů, dlužno dodat * vykazuje víc než stopy autenticity a může přes (anebo právě pro ni) aspirovat na jeden z mála (Jízda je druhej, co mě napadá a k ambicióznějším Samotářům se nevyjadřuji) ultimátních generačních snímků devadesátých let. Čímpak to? 70 % úspěchu spočívá v soundtracku by Colorfactory. Je prostě úžasný, je dobře, že jej nic dalšího (snad kromě „Wubble U Petal“) neředí. Banální eskapády hrdinů, obestřené závojem písniček jako „It's Only You“ a „Kiss Me“, morfují v dojemná dramata. Dodnes, když slyším „Behold“... Raději nehovořit. Herecké výkony herců. Wilhelmová je k sežrání, z Myšičky (od té doby bohužel mockrát neobsazovaného) jde strach. A nakonec i to Muchowovo zadrhávání, které jsem tehdy v 16-ti letech nepobíral, je fajn. A samozřejmě atmosféra, lehce rozmlžená halucinogeny, mi zřetelně připomíná cosi, co jsem v devadesátkách sám zažíval – a to bez halucinogenů prosím. Devadesátá léta prostě taková byla. Alespoň ta moje. Nezasloužené čtyři, skoro pět. (27.04.2012)

Chudák Anna. Zdrhne z domova, aby poznala svět a... narazí na takovou tlupu nezajímavých pozérů. Že to jsou neherci je až moc vidět (Ondříček není Forman aby s nimi uměl tak mistrovsky pracovat), příběh je dost o ničem a hudba Colorfactory mi lezla na nervy už kdysi. 4/10 (16.07.2013)

Tatiana Vilhelmová v dalších ze svých častých a podivných filmových eskapádách. Naštěstí už jsem téměř zapomněl, že jsem ho kdy viděl. A to je to nejlepší co se mi mohlo stát. (21.10.2013)

Film je z jiné planety proto, že ta planeta je ČR a co je z ČR, je prostě jiné a všechny postavy z řad mládeže jsou hodně skutečné a realistické. (29.05.2004)

Skoro nemám slov, moc se mi to líbilo. Každý z hrdinů směřoval ke svému "coming out". Někdo po jasně vytyčené cestě, někdo po trnité. Všichni byli tak trochu jako z Marsu. I zachycený homosexuální vztah, kdy bylo patrné, kdo je žárlivá a marnivá holka a kdo je kluk působil tak rozvolněně a odcizeně. Na jednu stranu milující partner, na druhou stranu homoprostitut, co by ze žárlivosti i zabíjel. I momenty zachycené psí optikou byly zajímavé. A Bořivoj Navrátil hezky uměl vyjednávat s chystajícím se sebevrahem. To bylo vtipné a morbidní zároveň. Herecké výkony hodnotím kladně. (20.04.2009)

Snad poprvé se mi u filmu stalo, že mi postavy, jejich chování a to co z nich padalo za věty připadalo natolik otravné a mimo, že jsem ho musela vypnout po půl hodině. Tenhle film jde očividně mimo mě, tak dávám aspoň * za hudbu (29.10.2009)

Tak tenhle film je naprosto o ničem....nebo ne? (08.03.2004)

Hodně neotřelé na svou dobu, ale prezentovat to jako generační výpověď - to si pan režizér trochu fandí. Je to jen jeho výpověď. Pozitiva filmu jsou hlavně objevená Táňa a titulní líbivý song, který furt hráli ve Studiu 6 když jsem vycházel do školy. (22.05.2015)

Skvělej Muchow (jak hudebně, tak překvapivě i herecky), ještě lepší Vilhelmová, vtipnej Hřebejk, ale celkově taková ta devadesátková všehochuť, která neurazí ani nenadchne. (27.02.2016)

Tak ani po letech a kompletní filmografii Davida Ondříčka, jsem jeho prvotině na chuť nepřišel. Celé to hezky barevně vypadá, kamera je velmi zajímavá, ale co ten "příběh"? Věřím, že takhle někdo žil, snad i žije, ale co s tím? Co postavy, do závěrečných titulků zcela nezajímavé, neznámé. Film je velmi krátký, přesto často úmorně nudný, navíc herecky velmi neherecký, snad až na pár známých jmen. Hold si nepřipadám jako z jiné planety a podobně jsem naštěstí nikdy nežil, tak možná to je ten důvod. 35% (18.11.2019)

Hudba super. Hezky z toho dýchá nostalgie devadesátkové Prahy i style tý doby. Nejlepší postava pro mě Čechtický kterej je tak nějak přirozeně švihlej. Jinak je to takovej slabší rozjezd na Samotáře. Muchow umí líp skládat než hrát a Dyková nemastna neslaná, navíc tančí jak když hopsá na Dicku... Ale jako jednorázový celovečerák neurazí. 63% (16.05.2023)

Neříkám, že je to bůhvíjak skvělý film, ale přesto nelze zapřít některé jeho silné stránky. Ať už jde o nespornou generační výpověď, velmi dobrou hudbu nebo slušné herecké výkony. Teď s odstupem dvanácti let se nad tím samozřejmě pousmívám, ale pamatuji si, že když jsem šel před těmi dvanácti lety z kina, byl jsem solidně vykulený a hodně mě to v té době oslovilo. Ti kdo tento film označují za odpad, nechť si dobře vzpomenou co tady (kromě Kolji a několika dalších) kolem roku 96 vzniklo za "filmy" (19.03.2008)

Myslím si nedoceněný film. Vznikl příliš brzo a ukazoval prostředí a nálady tehdy ještě menšinové mládeže. Skvělá hudba, skvělé obsazení. (14.08.2008)

Zamilovala jsem se do Kosma..:) (09.03.2009)

„Myslíš, že je na sebe ten doktor pyšný, když ho přivedl do blázince místo do nebe?“ „...rozhodně mu to vylepšilo statistiku.“ (18.08.2010)

Tenhle film mám rád, v době vzniku mi bylo asi tolik co hlavním protagonistům a v tý době mi to nějak přilostlo k srdci... (21.11.2012)

Ta hudba, ta atmosféra.... a mě bylo dvacet. Tímhle a takhle jsem tenkrát žil. Ještě teď slyším zhulené hehehe. Dáš si tripa? (30.05.2014)