Mississippi Burning
Horiace Mississippi
Režie:
Alan ParkerScénář:
Chris GerolmoKamera:
Peter BiziouHudba:
Trevor JonesHrají:
Gene Hackman, Willem Dafoe, Frances McDormand, Brad Dourif, R. Lee Ermey, Gailard Sartain, Stephen Tobolowsky, Michael Rooker, Pruitt Taylor Vince (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Trojnásobná vražda na pozadí rasových nepokojů, to je výbušná kombinace. Americký film podle skutečných událostí, oceněný Oscarem. V roce 1964 dojde ve státě Mississippi k vraždě tří aktivistů za občanská práva, dvou bělochů a jednoho černocha. Vzápětí shoří dřevěný kostel, který měl sloužit jako volební místnost pro občany tmavé barvy pleti. Události vyšetřují dva agenti FBI, mladý Alan Ward (Willem Dafoe) a jeho zkušenější kolega Rupert Anderson (Gene Hackman). Idealistického Warda pobuřuje všudypřítomný rasismus amerického jihu. Mladík věří, že bude-li se přísně držet zákona, podaří se jim viníky odhalit a pohnat před soud. Jenže Anderson před lety sloužil jako šerif v jiném jižanském městečku, zná mentalitu zdejších obyvatel a dobře ví, jak moc bude jejich úkol složitý... (Česká televize)
(více)Recenze (327)
Lepšího filmu o problematice rasismu a ku-klux-klanu snad ani není. Napětí se dá krájet a nenechá vydechnout po celou délku snímku. S touto temnou americkou historií se tvůrci vypořádali neskutečně zodpovědně a ukázali, co dokáže fanatismus. Inspirace skutečných událostí je víc než zřejmá a těžko říct, kde si pomohli kvůli dramatičnosti fantazií. Každopádně plný počet bodů si rozhodně zaslouží nejen za ztvárnění ale hlavně za tu otevřenost. ()
Dám vám hádanku. Umím malou násobilku, když se snažím, umím pomalu přečíst i souvislejší text, jsem sice degenerát, který si bude cpát hamburger do prdele, pokud se rozkřikne, že tak má jíst správný bílý, křesťanský patriot a vím hovno o tom, že moje kořeny jsou stejně daleko, jako kořeny asiatů, černochů, židů nebo eskymáků (pardon, Inuitů), ale cítím se jako kurevsky nadřazená rasa! Proto se svými, stejně chytrými kamarádíčky, mávám hořícím křížem, převlečen za hiphopera se špičatou kapucí a zapálím kdejakou stodolu, dokonce i místnímu kominíkovi, protože je ten parchant černý! Kdo že jsem? Správně děti, jsem obyvatel amerického jihu. Mám dva syny jménem Robert a Lee a v brzké době se chceme přejmenovat na Hitlerovi. Výtečné kriminální drama z taktovky Alana Parkera, v hlavní roli s neskutečným duem detektivů Hackman, Dafoe. Co dodat. ()
Hackman v roli, kde nemôže zahrať špatne. Naopak Defoe v roli mladého ucha mi tam nesedel. Tiež má fejs skôr pre priateľov Ku-klux-klanu. Ale atmosféra rasizmu je vykreslená skvele. ()
Otrasná správa o bezhraničnej ľudskej nenávisti, voči ktorej je aj snaha o spravodlivosť často bezmocná. Je dôležité takéto filmy točiť, pozerať, rozmýšľať o nich a poučiť sa. ()
Hodně dlouho jsem film odkládal, obával jsem se, že to bude jižanská nuda. To jsem se ale šeredně spletl, protože tenhle film uběhne rychleji, než si myslíte. Willem Dafoe v netradiční roli policejního úředníka, Hackman se dlouho drží stranou a až v poslední půlhodince se do toho obuje. Propracovaný scénář a zručná režie s perfektním hudebním motivem. Po Angel Heart další film od Alana Parkera, který stojí za to shlédnout. Viděno na AMC. ()
dost husta atmosfera a vybornej hackman ()
Alan Parker opět ukazuje, jak silný je vypravěč. Nevyžívá se v naturalismu, ale ani moralizovaní. Portétuje události, na které by jižané nejraději zapomněli, ale nejde to. ()
Po delší době konečně film, který mě potěšil a to dokonce na několika frontách. To, že se Amíci nebáli střílet do vlastních řad a bez příkras ukázali, jak to u nich vypadalo v dobách, které ještě mnozí z nás pamatují, není rozhodně věc, která by se dala v televizi sledovat každý den a v tomto syrovém podání navíc budí pocity viny, že se s tím tak dlouho nic nedělalo. ()
Vynikající dech beroucí film, popisující ty nejtemnější a nejhorší kouty lidské duše v praxi = Šedesátá léta, jih USA, segregace černochů, KKK,... Silný zážitek a už jen vzhledem k myšlence, jakou film nese, bych o film rozšířil můj imaginární seznam filmů k povinnému shlédnutí každým.. ()
"Možná jsme všichni vinni..." Ano, to by se měla celá Amerika zamyslet, jak byli (nejen) v té době pokrytečtí. Kázali proti totalitnímu komunismu a přitom u nich regulérně fungoval rasismus. A tak to se spoustou věcí přetrvává dál... Nejen Gene a Williem podali vynikající herecké výkony. ()
Skvělá atmosféra a hlavně skvělý Hackman.Normálně mi bylo těch černochů chvílemi líto a jejich tyranům jsem přál to nejhorší.Jenže z dnešního pohledu už musím chápat, že ti bílí ve filmu dělali jen to, co se dnes děje v celé Evropě. ()
Nepřijde mi funkční chemie mezi FBI buddyma ()
Kdo je zde vykreslován jako největší fanatik a rasista? Samozřejmě křesťané. McDormand nám procítěně a zdrceně sdělí, že za všechno může Bible a verš Genesis 9:27. „Bůh rozšíří Jafeta a on bude bydlet ve stanech Šéma a Kanán bude jeho služebníkem.“ Nikde, ani v kontextu, zmínka o odlišné barvě pleti. Jde zde o úplně něco jiného. „V sedmi letech vám to stále připomínají a vy věříte jejich nenávisti.“ Čí nenávisti? Samozřejmě křesťanů. KKK nevznikl jen tak sám od sebe v nějaké jižanské hospodě během studia Bible. Je to organizace zřízená nejvyššími kruhy za účelem vytváření a stupňování napětí mezi etniky. Dafoe se ptá Hackmana, zda se jedná o zednářskou věc. Hacman řekne, že ne. Spiklenecky mrkajícímu Hackmanovi však není radno věřit. K je 11. písmeno anglické abecedy. KKK = 33. Hořících baráků, zápalných lahví, přepadávání bezbranných a mírumilovných rodin uprostřed noci, násilí a mrkajícího Hackmana jsem měl na konci filmu po krk. ()
Podle názvu mě to docela odrazovalo, ale nakonec musím uznat, že film má skvělou atmosféru a příjemně odsýpá. Některé herecké výkony nebyly nic moc, hlavně co se týká záporáků, naštěstí oba hlavní představitelé hrají velmi dobře. Překvapilo mě, že film má reálný podklad a po jeho skončení jsem si ještě nějakou dobu pročítal Wikipedii. Hezky natočené. // Viděl jsem v originálním znění. ()
Starosvětsky natočený krimithriller, který vyvolává husinu i dlouho po shlédnutí. Což je dáno i tím, že téma filmu je hlavně v Americe děsivě aktuální i dnes. 8/10 ()
"Kde se tu vzala všechna ta nenávist?" Americký jih a Ku-klux-klan ve své pekelné éře. Přehlídka surového rasizmu k afroamerickým spoluobčanům. Fanatizmus a zrůdnost ze snímku doslova sálá. Ze zjištění, že se tohle vážně dělo mi bylo těžce na zvracení. Úžasný Gene Hackman jako nekompromisní zastánce práva. 9/10 ()
Zlý, nekompromisní thriller s geniální a sebevědomou režií. Hackman Oscarový. ()
Ne Francouzská spojka, ale právě Mississippi Burning je tím filmem, kterým me Hackman konečně přesvědčil o své naprosto famózní formě. Ta role usměvavého policajta, u kterého každou vteřinu čekáte, že vyletí jako dynamit, mu zatraceně sedla. Dafoe se tu spíše drží zkrátka, ale v tomhle případě to vůbec nevadí. Výborný film o rasismu na jihu USA. Na atmosféře, hutné jako zvratky siamských koček, má vysoký podíl také skvělá hudba. Velice silné čtyřy hvězdy. ()
Výborná detektívka s hutnou atmosférou, drsnými scénami a výbornými hercami. ()
Související novinky
Zemřel režisér Alan Parker
Po dlouhé nemoci dnes ve věku 76 let zemřel věhlasný britský režisér, scenárista a producent Alan Parker. Smutnou zprávu potvrdil Britský filmový institut. Parker začínal v 70. letech jako tvůrce… (více)
Jeden z nejlepších filmů, které jsem kdy viděl. Nechybí v něm nic – sympatická ústřední dvojice detektivů FBI, napínavý kriminální příběh, prostředí nepřátelského buranského a vidláckého amerického jihu, naprostá neúcta vůči negrům, a také spousta hořících křížů, kostelů a domů. V roce 1964 se vydávají tři aktivisté v oblasti občanských práv do okresu Jessup ve státě Mississippi, aby organizovali volební registr pro černochy. Při jejich cestě autem je zastaví místní vidláci a nemají s nimi zrovna čestné úmysly, jelikož dva z nich jsou Židé a třetí černoch. A tak FBI vyšle na místo dva agenty – mladého a výše postaveného Alana Warda ze Severu a starého, níže postaveného, zato však zkušeného bývalého šerifa ve státě Mississippi Ruperta Andersona. Místní obyvatelé nejsou příliš spokojeni s přítomností dvou agentů ve městě, chovají se nepřátelsky a místní šerif Ray Stuckley a jeho zástupci jsou ve spojení s Ku Klux Klanem. Při hledání mrtvol aktivistů jsou povolány další desítky až stovky agentů, ale v bažinách nic nenajdou. Díky synovy místního černošského pastora se agentům povede předvolat svědka, který viděl, jak jeden ze členů Klanu zapálil dům, a tři bílí muži jsou souzeni za žhářství. Místní soudce je však na jejich straně a dá jim jen symbolický trest, zatímco agentům FBI se vysmívá a říká o nich, že jsou to agitátoři, kteří vyprovokovali bílé Anglosasy k násilí. Muži jsou propuštěni a okamžitě zapálí kostel, oběsí pastora a pokusí se zabít jeho syna. FBI evakuuje celou rodinu na Sever a je jim jasné, že se nedočkají žádné pomoci od místních úřadů. Anderson si vytvoří blízký vztah s manželkou zástupce šerifa, vidláka, který vypadá jako ten píčus Netík jménem Clinton Pell. Od té se dozví, že tři aktivisti byli zavražděni jejím mužem a členy Klanu, kteří je pak pohřbili v hliněné přehradě. Těla jsou objevena, národ se dozvídá pravdu, ale Pelleho žena je za svou zradu brutálně zbita. Ward a Andersen se díky svým rozdílným metodám porvou, a nakonec se dohodnou, že se bude vyšetřovat podle Andersena, který se s nikým nepáře. Anderson má plán, jak obvinit členy klanu z porušování občanských práv, což je federální zločin. FBI zařídí únos dalšího místního šmejda, starosty Tilmana, kterého vyslýchá černoch v odlehlé chatrči, a vyhrožuje mu kastrací. A tak mu Tilman řekne úplně všechno. Informace jsou však u soudu nepoužitelné, zato však pomohou vyšetřovatelům v jejich práci. Díky chytrým vyšetřovacím metodám dostanou všechny členy Klanu na schůzku, kde se mezi sebou začnou hádat. Federálové se pak zaměří na prosťáčka Lestera Cowense, který se zdá jako nejzranitelnější. Anderson si to zase vyřídí v místním holičstvím s tím násilnickým vidlákem Pellem. Agenti FBI také zinscenují oběšení Cowense, které ho přiměje k usvědčení jeho kompliců. Nakonec jsou všichni ti hajzlové z klanu obviněni z porušování lidských práv, jenom šerif Stuckley je zproštěn viny. Paní Pell se rozhodne vrátit do svého zničeného domu a budovat v něm domov. No a na konci agenti navštíví kongregaci na černošském hřbitově, kde je znesvěcený hrob černošského aktivisty. Prostě parádní film, ve kterém vidíme zejména při klanovém shromáždění, kde řeční jejich předseda Clayton Townley, jací byli ti jižanští burani krasavci. Z řad těchto vidláckých primitivů se nyní rekrutuje voličská základna zazobaného burana jménem Donald Trump. () (méně) (více)