Režie:
Ingmar BergmanKamera:
Gunnar FischerHudba:
Erik NordgrenHrají:
Gunnar Björnstrand, Bengt Ekerot, Nils Poppe, Max von Sydow, Bibi Andersson, Inga Gill, Maud Hansson, Inga Landgré, Gunnel Lindblom, Bertil Anderberg (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Rytíř Antonius Block (Max von Sydow) se vrací z křížové výpravy zpět domů. Když se ráno modlí na mořském břehu, zjeví se mu Smrt (Bengt Ekerot). Block však ještě nechce zemřít a vymůže si jednu šachovou partii. Ve hře je jeho život. Cestou ke svému hradu potká rodinu komediantů, která s ním pokračuje v cestě. Pokračuje i šachová partie. Procházejí pochmurným krajem, jenž je zachvácen morovou epidemií. Za úsvitu je partie dohrána. Smrt si odvádí Blocka, ten ale prodlužováním hry zachrání život komediantově ženě a jejich dítěti. (Levné knihy)
(více)Recenze (474)
"Kdo jsi?" "Jsem smrt!" "Přišel sis pro mně?" "Dlouho jsem chodil po tvém boku" "Všiml jsem si" "Jsi připraven?" "Mé tělo je připraveno, ale já nejsem" "To říkate všichni, ale já odklad nedávam!" Alegória na večnú tému života a smrti pripomína človeku jeho smrteľnosť. Je filmovým podobenstvom o hľadaní zmyslu vlastného života a podstaty Boha ("skrývajúceho sa v opare napoly vyrieknutých sľubov a neviditeľných zázrakov"), ktoré majú v tomto prípade dať križiakovi Maxovi von Sydow odpoveď na to, či nežil zbytočne a či nezabíjal v mene a pre slávu Boha nadarmo. Mystický, poetický a filozofický film, odpovedajúci existencionalizmu 50-tych rokov, bol Bergmanovi najbližší, nakoľko sa v ňom sústredil na démonov z vlastného sveta. Je moderným básnickym pokusom tlmočiacím prežitky moderného človeka o strachu zo smrti a nepoznaného. To čoho sa najviac bojíme, sú naše vlastné myšlienky a nezodpovedané otázky, celý život sa nezmyselne naháňame za niečim, kráčame od "nikiaľ nikam", vytvárame si obraz našeho strachu a nazývame ho Bohom. V opozite stojí smrť personifikovaná Bengtom Ekerotom ako jediná istota. Symbolizmus, čierny humor, expresívnosť i duchaplná sila slova a obrazu nenásilne sprostredkúvajú hlboko podprahový zážitok, ktorý aj napriek svojmu veku má stále čo ponúknuť. Za každým v ňom totiž nájdete nové a nové náznaky, ktoré Vás donútia premýšľať a hľadať odpovede. A to dokáže máloktorý film. ()
Já ten film nepochopil... :( ()
Tohle bylo v mém případě opravdu o život. DVD jsem sháněl dlouhá léta po zhlédnutí filmu (kdysi na ČT2 v nočních hodinách) a nakonec jsem ho objevil v Levných knihách... Všichni už všechno napsali, nebudu to opakovat, jen dodám, že celkovou atmosféru filmu neskutečně doplňuje ta pro Středoevropana nesmírně zvláštní švédština... Já tohle pokládám za vůbec nejlepší Bergmanův film. Ostřelovaný z boku Pramenem panny. ()
K Bergmanovi budu muset zdá se cestu teprve najít. Po prvním filmu flintu do žita házet určitě nebudu.:-) Střízlivě se těším na Fanny a Alexander a věřím, že ty tři hodiny mi utečou lépe než tady. ()
Jak příjemným osvěžením pro mě byl tento film mezi zhlédnutími filmů, jejichž hrdinové žijí v New Yorku, nebo podobném "městě úspěchu" a neženou se za ničím jiným než za prací, penězi nebo láskou... Silně teologický a filozofický námět s prostředí tak trochu pohádkového, avšak velice děsivého, vnesený do středověkého venkovského prostředí s tak děsivou postavou smrtky, že se jí nevyrovnají ani nejmodernější hororové technologie. Opravdová Klasika s velkým K. ()
Sedmá pečeť je filmem o otázkách, které by si měl každý člověk položit, i když na ně nedokáže odpovědět. ()
"Ať se otočíš jak chceš, vždycky máš řiť vzadu. " ()
Manifest existencialismu, kde každé slovo, každý pohled, každý záběr a celkové pojetí hudby reprezentuje tento styl filosofie. Film, který bude rozhodně bližší divákovi alespoň laicky znalého střípků z díla Martina Heideggera a "spol"... Divákům neznalým alespoň prvků existencialismu a jeho představitelů film zřejmě mnoho neřekne, ba je podle mého názoru dokonce bude i nudit. Nehodlám tu vypisovat vše, co činí film silným a naprosto jedinečným opusem, to totiž vše již bylo mnohokrát řečeno a napsáno. Chtěl bych pouze doporučit těm, kteří byli ze snímku zmateni, vyhledat si vlastnoručně jádro celé problematiky odehrávající se po celý čas příběhu, což udělají nejsnáze, když si otevřou nějakou knihu existencialismu. Co bych rád dodal je to, že temnota je "osvětlena" již na téměř samotném počátku filmu, kdy se poprvé setkáváme s Jofem. Jof totiž zahlédne Pannu Marii s Jezuletem, což v nás může v závěru filmu vyvolat naději, že Bůh přecejen existuje, že smrt nepředstavuje jen bezednou nicotu. Přesněji řečeno představuje, avšak pouze ve své působnosti na poli nutnosti konce materiálního života. Odvažuji se tvrdit, že jsem tento skvělý kousek opravdu pochopil ihned napoprvé. 100% ()
Atmosféra středověku je myslím vykreslena dobře. Nijak zvlášť mě ale film neoslovil, hledání Boha není mým celoživotním koníčkem. Nebyl to žádný trhák, ale ani vyloženě propadák. ()
Film je skvělý. Nejen úžasnou atmosférou, skvělými herci, (Max Von Sydow hrál rytíře s neskutečnou ušlechtilostí) příběhem, barvami, nebo nápadem. Je především skvělý svým sdělením. Vypráví o strachu ze smrti, ovšem nejmenuje strach ze smrti jako takový, uvádí i jeho důvody. A to je právě ten důvod, proč je ten film tak úžasný. Ironicky, tím důvodem je důvod. Důvod strachu ze smrti. Připadá mi neskutečné že někdo vytvořil tak nevšední film s tak přímou a otevřenou otázkou. Vidím v tom velikou odvahu. Bojíme se smrti protože nevíme co bude po ní. A tenhle film nám to rovnou do očí říká. Jmenuje Boha, ráj, nebe, peklo, ducha, duši, náboženství a všechno s tím související. Šachy. Skvělý, odvážný, upřímný film. O strachu beze strachu. ()
Že by právě smrt obracela perspektivu zpět do života a poukazovala tak v paradoxu na jeho zvláštní hlubinné tajemství? Nic v životě není jisté, jen smrt. A ta je všude a nevyhnutná. Kým pak má být život? Jen prázdnou nahodilostí, která však bolí? Bolí pocitem ztráty jakési životu imanentní zvláštní krásy? Jen fantasté prý vidí věčnost... A kdosi kdysi kdesi napsal: "Jen ti, kteří skutečně nepomysleli na smrt, nevěří na věčnost." Bergmannova výpověď jako by křičela kdesi za tím velkým obrazem zoufalství a hrůzy. ()
Smrt vypadá jako Bengt Ekerot a z pochybujícího křižáka Maxe von Sydowa má jeden pocit, že by jím klidně mohl být. Kdykoliv a kdekoliv. V každé době a na každém místě. A o tom to vlastně je - o víře a nevíře, o přesvědčení a o pochybnosti. A nejlepší je průvodce celým filmem: Smrt. ()
Bergman týmto spečatil svoju kariéru ako geniálny umelec. Klasika. /100 %/ ()
Jeden z mých milovaných filmů a doslova maják filmových dějin. Snímek, o kterém se dají psát celé bakalářské práce. Silných scén je tu tolik, že se je ani nebudu snažit vypisovat, neboť bych musel popsat celý film od začátku až do konce. Vypilovaný scénář, krásná kamera, skvělí herci a nad tím vším samozřejmě Mistr Bergman. Líbí se mi, jak je snímek vyrovnaný - v tom smyslu, že je jednak ponurý (krajina devastovaná morem), ale zároveň i optimistický (scéna s jahodami a mlékem; mladá herecká rodina, která přežije). Je v něm hodně filozofování, ale i humor a láska. Je v něm přítomen Bůh i Ďábel. ()
Mnohoznačný film a přesto jsem rozpolcený při hledání některých podobenství a alegorií. Každopádně velmi razantně vnímám jakési inferno na zemi. Také by se to dalo chápat jako zúčtování při kterém se odkrývají pravé charaktery. Pouť za smrtí mi připadala místy monotónní a plochá. Snímek však rozhodně v člověku vyvolává zamyšlení. ()
Intro se zjevením smrti zbožňuji. Celkově si film pohrává s mortalitou a nicotností lidské bytosti. Skvělý hudební doprovod a masky. ()
Nemohu říct, že by se mi film nelíbil, možná se jen částečně minul s mým očekáváním. Stále jsem čekal, že se hlavní myšlenka "hry se smrtí" nějak rozvine a dobere nějakého rozuzlení, dostalo se mi však jen volného vršení scén na sebe. Mnohé z nich byly sice velmi působivé, samy o sobě však snímku nedávají žádný výrazný tvar, a tedy ani výraznější poselství. Výkladová volnost může sice někoho inspirovat, v někom však může vyvolat pocit prázdnoty. ()
Neuvěřitelně silný a působivý film a náboženských dogmatech, vztahu člověka k bohu a síle smrti, která je všude kolem nás. No někdo ji vyhledává, někdo se jí snaží vyhnout, většina se jí bojí ale najdou se i tací kteří si s ní rádi zahrají šachy...Proč ne že? ()
Pěkný film o smrti, který odkrývá nejedno tabu. ()
Jestli si pro mně přijde něco jako pro Antonia Blocka, tak žádné šachy, žádé vymlouvání - seberu se a jdu. Fakt, čestně! ()
Reklama