Reklama

Reklama

Rytíř Antonius Block (Max von Sydow) se vrací z křížové výpravy zpět domů. Když se ráno modlí na mořském břehu, zjeví se mu Smrt (Bengt Ekerot). Block však ještě nechce zemřít a vymůže si jednu šachovou partii. Ve hře je jeho život. Cestou ke svému hradu potká rodinu komediantů, která s ním pokračuje v cestě. Pokračuje i šachová partie. Procházejí pochmurným krajem, jenž je zachvácen morovou epidemií. Za úsvitu je partie dohrána. Smrt si odvádí Blocka, ten ale prodlužováním hry zachrání život komediantově ženě a jejich dítěti. (Levné knihy)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (474)

Dan9K 

všechny recenze uživatele

Po letmém překouknutí obrázků jsem si nejdříve myslel, že půjde o více temnější a více v tomto světě se neodehrávající příběh. Cožpak o to, ono to pak nakonec vyzněním temné je docela dost, ale spíše jsem očekával zachmuřené prostředí nějakého hradu i přesto, že se nejedná o horor. Ale i tak mě Sedmá pečeť opravdu pohltila. Jsem rovněž nadšen z prostředí a doby. Vrcholný středověk, žádní králové, žádní vojevůdci, žádné hrdinské bitvy, jen mor, smrt, dogma a šachy. Takové pojetí se opravdu dnes ve filmu nevidí příliš často. Ale výtku mám. Scény se Smrtí jsou natolik působivé a zjev Bengta Ekerota v kápi tak jedinečný, že ve chvíli, kdy se na plátně (či obrazovce) nevyskytuje ( a že těch chvil je obzvláště v počátku docela dost), zbytek (až tedy na majestátní vpád sboru do vesnice zpívajícího "Dies Irae") působí daleko méně úchvatným dojmem a celkově to pro mě pak nevyzní na plný počet. ()

kleopatra 

všechny recenze uživatele

Na film se dá dívat tak, že v atmosféře morové epidemie nahánějící hrůzu a do karet hrající náboženskému fanatismu, v němž se hledají "původci" spolčení s ďáblem, se rytíř setkává se skupinkou kočovných kejklířů, pro které má život přes všechny útrapy svůj půvab , i když je to třeba jen v podobě misky lesních jahod. Pod tímto dějovým povrchem se ale odehrává něco daleko hlubšího, každá zdánlivě banální věta je vlastně metaforou k čemusi, co hrozí zavařením mozku, pokud se do toho ponoříte tak, jak si jistě pan Bergman přál. Smrt - život?, Bůh - Ďábel? Pomíjivost - věčnost? Poperte se s tím. ()

Reklama

Sarkastic 

všechny recenze uživatele

Filosofické a na myšlenkovou potravu velmi výživné, překvapivě ne tak depresivní (dokonce i chvílemi úsměvné až černohumorné, když pominu slabší postavu kováře) vyprávění ze středověku, jehož hlavním tématem je víra v Boha a Smrt. A její představitel snad ani nemohl být lépe vybrán, Ekerot byl ve své roli více než stylový. A ostatně…Každý z nás hraje svoje soukromé šachy se Smrtí a nikdo neví, která partie bude jeho poslední. A to je krásná myšlenka. A vůbec všechny scény s hlavním hrdinou a jeho protivníkem byly výborné. Škoda, že jich tam nebylo víc. Celkově to vidím na solidní 4*. „Napadá mě, že bych potřeboval hospodyni. Umíš vařit? Jsem sice ženatý, ale chovám naději, že moje žena umřela…takže potřebuju hospodyni.“ ()

HAL 

všechny recenze uživatele

Rytíř se vrací z křižáckých výprav umírající krajinou ničenou Božím bičem morových ran a medituje nad existencí druhého života, existencí boha a existencí smyslu života vůbec... zatímco jeho sarkastický panoš cynicky glosuje krutou realitu a svou snahou stát nohama pevně na zemi ukazuje skutečnou sílu a vůli k životu všem, které cestou potkávají. Přidal jsem se na chvíli na jejich pomalé cestě a tiše sledoval hru, kterou s nimi Smutný Žnec hraje... tak jako si hraje s námi všemi. 8/10 ()

Morien 

všechny recenze uživatele

(1001) Když nad tím tak přemýšlím, tak se mi to daleko líp četlo než sledovalo. Co film v mých očích často shazovalo byli herci - působili na mě jako nechtěná parodie napsaných postav. A taky mi trochu vadilo, že to vypadalo, jak kdyby všichni zrovinka přijeli v autobusech na zahradu nějakého zámku, vytahali ven ty svoje herecký serepetičky a dali se do toho. Tenhle dojem já mít nemám. Já si chci myslet, že někomu omylem spadla kamera do středověku. S postupem času se negativní dojmy trochu zmírnily. ()

Galerie (82)

Zajímavosti (29)

  • Historické zasazení filmu je nepřesné, protože poslední křížová výprava do Svaté země je datovaná do roku 1271 a morová rána v Evropě propukla 1348. (Hwaelos)
  • Ingmar Bergman založil ikonografii filmu na nástěnných malbách kostela, kam chodil kázat jeho otec. (HellFire)
  • Procesí flagelantů zpívá “Dies irae, dies illa“ (Den hněvu, onen den), slavný latinský chorál ze 13. století, za jehož autora je považován italský františkán Thomas Celano (nar. kolem roku 1200 – zemřel cca 1255), jeden z prvních učedníků svatého Františka z Assisi a autor dvou jeho životopisů. (džanik)

Související novinky

Virová nákaza ve filmech

Virová nákaza ve filmech

15.03.2020

Momentální krizová situace reagující na probíhající šíření viru Covid-19 měla mimo jiné za následek i uzavření veškerých kinosálů, což pochopitelně vedlo k tomu, že distributoři začali rušit či… (více)

Zemřel herec Max von Sydow

Zemřel herec Max von Sydow

09.03.2020

Ve věku 90 let zemřel legendární herec Max von Sydow. Sydow se narodil ve Švédsku, významnou část svého života však strávil ve Francii. Významně spolupracoval například s režisérem Ingmarem Bergmanem… (více)

SCANDI – Severská filmová lekce

SCANDI – Severská filmová lekce

08.01.2015

Česká a slovenská premiéra aktuálního vítěze festivalu v Benátkách, výtečného filmu Roye Anderssona Holub seděl na větvi a rozmýšlel o životě, zahájí historicky první ročník festivalu severských… (více)

Reklama

Reklama