Princezna a půl království

TV/// Obsazení 8/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Výprava 8/10/// PLUS: pohádka, která se kouzelným způsobem nebere vážně a doslova bych napsal, že trolí sama sebe a téměř paroduje žánr pohádek, typické charaktery včetně samozřejmého děje, to vše převrací a uspořádává jinak, až mám dojem, že jsem nic tak nového ještě neviděl, herci jsou ve svých rolích výborní, postavy a scénář si dle mého užívají, Jakub Prachař si svoji zápornou postavu dokonce vychutnává, nikde to neskřípe a hlavně jsem se opravdu dobře nasmál MÍNUS: nedostatky budu hledat trochu dlouze - hudba je krásná a doslova vytváří atmosféru, ve výsledku ale hudba vede za ručičku a jasně říká jaká nálada má z dané scény vylézt, výprava je krásná, to nemám výhrad, jen by se mi v pohádce líbil větší komparz, akce tu je, takže při střetu dvou armád obou království by jsme tu měli něco velkého/// Shrnutí: Můžu říct, že jsem to nečekal, nedoufal, ale je to tak, štědrovečerní pohádka se povedla. Casting pro výběr rolí je znamenitý, Marka Ebena jsem si užíval a není herce - postavy, která by mi tady vadila. Možná kdyby to působilo ještě trochu dospělejším, výpravnějším a dražším dojmem, bylo by to za plný počet, ale i tak z možných prostředků na obrazovce vidíme maximum. Spokojenost./// Celkem 74%/// (25.12.2019)

Honza hrdina, který se nenutil do tradic v tom, jak spravně po rytířsku porazit draka a jednal v duchu:"Máš problém? Vem si větší kladivo!", narazí, když dojde na jemnější finesy gerojsko-princeznovské, potažmo celkově společenské konfrontace. Zatímco v chalupách byli rádi, když mohli pravidelně společně pojíst z jednoho hrnce nějakou tu kaši či eintopff (čti směs masa a zeleniny/luštěnin/krup), panstvo nejen, že už nevědělo, co do huby strčit, ale ještě si vymýšlelo komplikované způsoby jak. Princezna se z hrůzy o život rychle oklepala, stejně jako všichni okolo, a místo shovívavé pomoci dvora se Honzovi dostalo spíš pohrdání. Nejhorší v tomto punktu byla královna. Král se jeví vlídný a Honzovi nakloněný, leč těžce pod vyšívaným střevíčkem snobské semetriky, kterou pojal za choť. Honzovi je nápomocen učitel etikety, ale nedostane čas a prostor k tomu, aby Honzovi bylo dopřáno důstojné společenské entree. Po zjevení prince Egona Honza vyklidí pozice, aby se následně ukázalo, zač je v Pardubicích perník, přesněji, co o člověku vypovídá, pokud umí používat příbor a nesrká polévku. (Přesně jen to, že nežere jako prase, o charaktrru nic.) Cesta od kladiva k vidličce je poměrně humorná a já se docela bavila. Čtyři hvězdy jsou moc, hodně přestřeluji, ale v rámci letošních Vánoc jednoznačně nejlepší, princeznu tu mají krásnou a nešišlající, Honzu sympatického, mistra etikety kultivovaného a tak velkoryse chrlím hvězdy, i když z ohavných šatů princezny a královny mám mžitky ještě po několika dnech. (02.01.2020)

Po prvních dvou minutách mne zaplavil nedobrý pocit a ten jak se dalo předpokládat, vydržel až do konce. Zoufale slabá zápletka, bídní herci (hlavní dvojka navíc vypadala dost civilně), naprosto nepřirozeně a nezábavně působící Eben, na nervy lezoucí „zábavný“ stereotypní hudební podklad, bídný a přihlouplý humor, a jak už to tak v nových pohádkách bývá, tragické dialogy kdy se úletům typu „no jó“ opět autoři nevyvarovali. A když dáte špatné dialogy do úst (pod)průměrným hercům, nepomohou už ani realistické záběry hradů, sálů, půvabných chaloupek či pěkné přírody, o kostýmech platí to samé, pohádkovou atmosféru navodit nedokážou. Vše jmenované dobrou pohádku neudělá, na to je třeba, aby vše ladilo a fungovalo jako celek, to se už ale cca tři desetiletí nedaří a poetiku a to něco co zahřeje u srdce, nenajdete ani s lupou. (25.12.2019)

Už se u mě stalo vánoční tradicí těžké zkritizování štědrovečerní pohádky, ale dnes udělám výjimku. Pohádka sice často drhla, obsahovala i přímo pitomé momenty, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se nebavil. Nebyla to pro mě až tak pohádka, bral jsem to spíš jako nenáročnou komedii, a ta se díky Egonovi povedla. Jakub Prachař mě rozesmál hned v momentě, kdy se poprvé dostal do záběru, paruka byla dokonalá a později už to nezkazil. I přes prkenného a silou mocí vtipného rytíře Valeriána jsem si to docela užil. (24.12.2019)

Obě společné pohádky scénáristy Hudského a režiséra Janáka alternativním způsobem rozvíjejí známou zápletku, v níž hrdina sice zabil draka, ale vysvobozenou princeznu si má vzít nějaký podvodník. Jak to bylo v Korunním princi, viz v mém komentáři k němu. Zde v Princezně a půl království je výchozí otázka, jak to asi mohlo "doopravdy" být. Hudský si tuto otázku zodpovídá zcela správně: vysvobozená aristokratka se Honzovi poděkuje, počastuje ho nějakou odměnou, ale brát si toho burana za muže? Nepředstavitelné. Takže nápad opět dobrý, jeho provedení oběma herci rovněž dobré. Bohužel nic víc. Ve svém prvním pohádkovém scénáři, byť nikoli dokonalém, rozpracoval Hudský svůj námět natolik rozkošně, že dokonce ani režisér Janákova formátu ho nedokázal zkazit a výsledná pohádka Korunní princ je možná nejlepším filmem, jaký kdy natočil. Žel u tohoto úspěchu zůstalo. Následující Hudského pohádka (s jiným režisérem) byla zoufalá a tato letošní je - nijaká. Janák zůstává Janákem, takže jsme tam, kde jsme byli před Korunním princem. Princezna a půl království sice není tak trapná a pitomá jako třeba Princezna a písař nebo Pravý rytíř, ale na rozdíl od nich je zase zoufale nudná a prázdná. Ale strašně. Což ještě zdůrazňuje impotentní Eben, jemuž nikdo neřekl, že hraje ve filmu a nikoli v televizní soutěži (to ho mám rád, kdysi mi připadal opravdu zábavný a zrovna tato role mu mohla velmi slušet). Podobně nejapný (další můj oblíbenec) Myšička. Většina prostoru, děje a detailů je podřízena - ať to stojí, co to stojí - dvěma přebujelým nápadům: velmi chabě zdůvodněné výuce etikety a postupně stále otravnější Egononanii. Naopak je velmi dobře dějově pojat motiv postav, s jejichž (až nepravděpodobnou) úctou k zákonu je zlý vládce konfrontován (velitel, kněz), to je ale asi jediný kvalitní dílčí prvek. Jen sem tam to má nějaký drajv: celkem nadějný začátek, pak moment, kdy si Honza vezme na Egona kladivo a oddávací jízda v kočáře. Úplně marné nebyly ani scény s Honzovými rodiči. Josefíková s Lexou v pohodě, Kramár jako král slušný, okrajový Maděrič nádherně přesný. Dokonalá Uhlířová chybí v titulcích, což je trapné a pro filmovou "kariéru" této vynikající herečky takřka symbolické. (28.12.2019)