Princezna a půl království

Mám z této pohádky podobný pocit jako z Tajemství staré bambitky - originální námět, fajn herecký výběr, narážky na současný svět, ale podobně jako u Bambitky tomu zoufale chybí větší výprava. Hrozně z toho čiší, že jde jen o TV film s nízkým rozpočtem, proto kamera, hudba a vypravování nudí a to je fakt škoda. Velikánská škoda. Takhle to vidím na docela slušnou jednohubku, ale nevím, jestli bych to chtěl vídat častěji. 55% (26.12.2021)

Ve světě současných českých pohádkových filmů tv i ne tv, kdy stále nechápu jejich "chrlivost", národ Popelky prostě nezapře jednoduchost a stálé bavení se infantilními hloupostmi, nicméně, když pominu velký prostor české pohádky na celkovém filmovém výčtu, musím s pobavením říct, že to byl lehký nadprůměr, Marek Eben však k mé nelibosti ztratil herecké umění, je to jen ztepilý šašek, který odpovídá roli, bohužel, on už nic jiného nezahraje! (24.06.2020)

Pohádka neměla spád, obsahovala hloupé dialogy, ošklivé kostýmy... Přestože byla pěkně obsazená, v půli jsme přepli na STV1 na Čarovný kamienok se Zuzkou Bydžovskou. Pohádka ještě běží a je, podle očekávání, krásná. Zázraky, dobro, zlo, víly, duchové lesa, nádherná příroda, hudba i důležité poselství. Takže je asi zřejmé, co u mě vede. (24.12.2019)

Achjo, v případě Království a půl princezny - nebo to bylo naopak? - mě výsledný produkt hodně mrzí. Ruml s Josefíkovou jsou totiž na jedničku, sympatický pár a ta tolik potřebná "chemie" mezi nimi je. Ještě bych pochválil maestro Ebena s manželským párem Malý+Tomicová (doslova a do písmene). Zbytek je výstavka směšnosti, přehrávání a hloupého scénáře. Pokud v Diktátorovi slovní hříčka "Aladeen" působila vtipně, tuzemský Egon ani omylem. Proč nemohl Janák v tomto případě vést příběh trochu vážněji a ponechat jen pár povedených vtípků? Proč musí Prachař přehrávat takovým způsobem, že vám přestává chutnat cukroví a vy se za tvůrce červenáte? Proč? Proč? Proč? A přitom než se Prachař objevil, měla pohádka docela slušný náběh na příjemnou romantickou věc, kdy hrdina se princezně nelíbí a postupně se dopracuje k nejhrdinštějšímu skutku - dobrovolně se jí vzdá, aby nebyla nešťastná. Safra s tímhle příběhem šlo pracovat mnohem líp! Proč to tvůrci zabili (v rámci naší pohádkové tvorby opět!) naprosto hloupými postavami a lekcemi trapnosti? Škoda, fakt škoda, protože tohle mohla být po dlouhé době snesitelná věc. Jenže není. A ani krásné oči Evy Josefíkové výsledný dojem nenapraví. (24.12.2019)

Už se u mě stalo vánoční tradicí těžké zkritizování štědrovečerní pohádky, ale dnes udělám výjimku. Pohádka sice často drhla, obsahovala i přímo pitomé momenty, ale lhal bych, kdybych tvrdil, že jsem se nebavil. Nebyla to pro mě až tak pohádka, bral jsem to spíš jako nenáročnou komedii, a ta se díky Egonovi povedla. Jakub Prachař mě rozesmál hned v momentě, kdy se poprvé dostal do záběru, paruka byla dokonalá a později už to nezkazil. I přes prkenného a silou mocí vtipného rytíře Valeriána jsem si to docela užil. (24.12.2019)