Princezna a půl království

Po dlouhé době česká televizní pohádka, která není nudná a otravná. Premisa, že ono „žili spolu šťastně“ není tak jednoduché jak se zdá, a že to zajímavé začíná až tam, kde většina pohádek končí, je výborná. V první polovině, kdy Honza přichází na zámek a těší se na svatbu, je navíc pohádka nečekaně zábavná a vtipná. Škoda, že se laťku nepodařilo udržet i v té druhé, která se ztrácející lehkost, šmrnc a vtip snaží nahradit občas poněkud křečovitými gagy a trapnými stále opakovanými vtípky. Nicméně z českých televizních pohádek posledních let rozhodně jedna z nejlepších. (10.02.2020)

Horší tři. Po několika letech zase pohádka, která aspoň trochu svým technickým zpracováním připomíná profesionální film a né nahrávku několika okostýmovaných herců hrajících podle improvizovanýho scénáře v prostředí hradu/zámku, kde si mnohdy tvůrci nedaj ani práci s tim zakrejt hromosvody, antény a elektrický vedení. Tady s pár scénách sice taky člověk mohl najít nějaké artefakty z budoucnosti, které se tam nejspíše záhadně přenesly z mezidimenzionálního prostoru, ale mimoto jsem na vyloženě žádnej velkej problém nenarazil. Mělo to pěknou kameru, herci povětšinou hráli (i když v mnoha případech bohužel neměli moc co), hudba byla místama otravná a místama fajn, mělo to několik fajn nápadů a vtipnejch chvilek a jakýsi závan originality oproti ostatním novodobým českým pohádkám se taky objevil (je fajn vidět, že se tady inspirovali i v něčem jako je Shrek, což je úspěch, vzhledem k tomu, že většina Vánočních pohádek působí Troškovsky). Pořád je to ale vcelku neni žádnej zázrak a poslední půl hodinu už jsem se přistihl, že chci, aby to skončilo. Za snahu a nastavení laťky o dva malý schůdky vejš ale nadhodnotím. (24.12.2019)

Zpočátku mi to skoro nepřišlo jako pohádka, spíš jako taková bizarní - a asi už tak miliontá - variace na Shawův Pygmalion, jen moderně genderově otočený, kdy tím buranem je muž, nikoli žena. Teprve v momentě, kdy Egon zavře princeznu u sebe a začne ji nutit k svatbě, mi to konečně začalo připomínat pohádku, a můj zájem na sledovaném ději vzrostl, ale stejně jsem se na konci neubránil pocitu, že kdybych to neviděl, o nic bych nepřišel. Ruml mi pro roli Honzy přišel poněkud starý, Prachař je zde coby Egon pozoruhodně ošklivý, (z nich nejmladší) Josefíková se mi zde snad poprvé moc nelíbila (herecky ani vzhledově), a ten Eben je asi fajn, ale spíš tam hrál sám sebe, a je otázka, nakolik se to dá považovat za dobrý herecký výkon. Největší výhradu bych ale asi měl k těm kostýmům, které mě tam dost zarazily - ne že bych byl nějaký odborník na dějiny módy v českých zemích, jen mi přijde, že minimálně od časů S čerty nejsou žerty se šlechta v českých filmových pohádkách obléká jak na dvoře Ludvíka XIV., a mně to přijde jednak už jako strašné filmové klišé, a jednak sorry, ale Bouzov fakt není Versailles a silně pochybuju, že se kdy v Čechách nosily takové šaty, jaké mají herci v tomto filmu (rád se ovšem nechám vyvést z případného omylu). Takže sice třeba ten Ebenův plášť je skutečně nádherný, ale v českých podmínkách mi přijde silně nepatřičný - jen můj dojem, možná špatný, netuším. (20.12.2021)

Očekvávala jsem od pohádky mnohem víc, to přiznávám. Mile mě překvapil Marek Eben. Bylo moc příjemné ho vidět hrát, ale chyběl mu pořádný nahrávač. Pavlína Tomicová a její manžel jsou bezva komickou dvojicí, ale jejich potenciál byl trestuhodně nevyužit. To byla škoda. Nemuselo by přitom jít o něco bláznivého. Princezna byla sympatická. Jakub Prachař mohl být ještě větší zmetek. Sedlo by mu to jako zadek na hrnec. Matouše Rumla Honza působyl jako páté kolo u vozu, jako téměř zbytečná figura. Honza je přece důležitá postava. Na mě to bylo málo datažené. (26.12.2019)

Ruml na pána. Evička už, sorry, na princeznu nemá, a Prachař tak láskyplně přehrává, až si bere vlastně hlavní roli. Celkem cringe scénář a dialogy, ale - protože jsem na Štědrej večer hákoval - se to na druhej svátek vánoční dalo zkouknout i najednou. Eben hrůza btw. Protože 50% jsou u mě tři hvězdy, tak tři hvězdy. (31.12.2019)